3

396 18 0
                                    

Vee
,,crrrrrr'' ach jo zase ten budík. Vyhrabala jsem se z postele a šla do koupelny. Když jsem vykonala ranní hygienu a šla si pro věci do školy. No, popravdě jsem si je musela nejdřív připravit. Sice jsem zvyklá, že si to připravuji vše večer, ale po včerejších událostech jsem toho nebyla schopná. Vše jsem si tedy připravila a šla dolu na snídani. Včera jsem na tu večeři ani nedošla, ale popravdě nemám hlad ani teď. Musím, ale jít. Holky by mě jinak asi zabily. Dost často mě nutí aby jsem snědla alespoň dvě nebo tři jídla. Vím, že je to strašně málo, ale mám tak stáhnutý žaludek, že prostě nemůžu. Ke snídani jsme měli lívance. Po snídani jsem šla na autobus. Seděla jsem s Belou. Cestou jsme si povídali. O mnoha tématech. Cesta trvala asi půl hodiny. Pomalu jsme přijížděli ke škole, tak jsem si začala balit sešit na zeměpis. Sice jsme se s Belou povídali, ale přitom jsem se do toho alespoň trochu dívala. Když jsem přišla do třídy, a koho tam nevidím. Kdo si myslel One Direction vyhrává 100 bodů. A ještě sedí na zemi u mé lavice. TO SNAD NE!!! To bude dneska den. Nejenomže dneska máme matematiku s paní ,, dokonalou,, a ještě vedle mě sedí pánové. PANEBOŽE. Teď jsem si vzpomněla, že máme výtvarku. Na tu máme taky úžasnou učitelku.

,,Crrrrr'' ozval se celou školou zvonek a v dobu vešla do třídy naše ,,milovaná,, učitelka matematiky. Jenom pro připomenutí. Tahle učitelka mě nemá ráda. Ani nevím proč, neuvědomuji si, že by jsem jí něco neudělala. Ale taky musím uznat, že já ji taky nemám ráda. Takže si asi nemáme co vyčítat.

,, A půjde k tabuli slečna Smith a vypočítá nám tento velice jednoduchý a krátký příklad" asi máme s učitelkou rozdílné názory. Tento ,,krátký" příklad je přes celou tabuli a těžší příklad jsem v životě neviděla. Ale já ji ukážu.

,, Hotovo" řekla jsem jí, když jsem to vypočítala a dokonce dobře. Ani nevím jak se mi to povedlo. Ale dostala jsem za 1. Jsem prostě dobrá. Je pravda, že mi to trvala skoro pět minut.

,, Vee Smith se dostaví po hodině do ředitelny" ozvalo se v rozhlase. Všichni se na mě otočila. Jenom jsem poučila rameny na znamení, že netuším, proč tam mám jít. Podívala jsem se na učitelku a ta měla na obličeji namalovaný falešný starostlivý výraz. Ale když se na ni podíváte upřesnění, pod tímto výrazem má jiný. Je tam vidět  škodolibý výraz. Je pravda, že ji prozradili i její oči. No, jo no. Je blbé když někdo umí číst v lidských očích. Hihihi. 

Po půl hodině zazvonil a skončila hodina a já měla jít do ředitelny, ale nebýt to mí spolužáci aby nešli se mnou. Se všemi se znám od první třídy, takže chápou důvod proč nosím kapuci i proč jsem tak tichá. Podívala jsem se na ně se zvednutým obočím. Všichni se na mě podívali dost nechápavě.

,, Můžeš mi prosím tě říct, proč se na nás tak díváš." zeptal se mě Oliver. Jeden můj spolužák.

,, Nebude řediteli trochu divný, že nepřijdu sama, ale že tam bude zrovna celá třída?" zeptala jsem. Ani to nebylo moc potichu. Taky proč by mělo, když je všechny znám už pomalu devět let.

,, Nevidím na tom nic špatného. Pojmenujeme to psychická podpora. Všichni asi víme, co tě tam čeká a tak jí budeš určitě potřebovat. Takže jdeme?" zeptala se mě Sarah. Další z mých spolužaček. Jenom jsem kývla a vydala se směr ředitelna.

,, Dále" ozval se zevnitř ředitelům hlas poté co jsem zaklepala. Ještě jednou jsem se podívala na lidi za mnou a otevřela dveře. Vstoupila jsem dovnitř a to koho jsem tam viděla mě ani moc nepřekvapilo. Naopak, to co viděl ředitel, tak ho to malinko zaskočilo, ale i bylo malinko vidět, že to trochu čekal.

                
                    Je to super třída

Dnes krátká kapitola i když po velmi dlouhé době, ale úplně mi došli nápady. Budu se snažit vydat kapitolu dříve, ale nic neslibuju. Omlouvám se za chyby.

Skrytá pod kapucíWhere stories live. Discover now