Skrytá pod kapucí

18

3. osoba

Cesta autem byla napjatá. Vee netušila z jakého důvodu, ale naopak kluci to věděli moc dobře. Když byla Vee v bezvědomí a Niall u ní seděl, tak Louis mluvil s doktorkou. To co slyšel, tak ho vážně šokovalo. Držet v sobě to tajemství bylo pro něj neskutečně těžké.  Ostatní kluci nevěděli nic z toho, co probíral Louis s doktorkou. Věděli, že to nebylo asi nic dobrého a všichni z toho měli strach. A Vee? Ta vůbec netušila, že Louis s nějakou doktorkou mluvil a že ví co to co doufala, že před kluky utají. Dost se za to styděla, ale vždy našla důvod proč a jak s tím pokračovat. Po půl hodině přijeli domů. Vešli a Louise se podíval na Vee.

,, Vee, doktorka říkala, že máš dneska odpočívat, tak si prosí jdi lehnou. Ale zase je pravda, že jsi ještě od snídaně nic nejedla, tak se půjdeme nejdříve všichni najíst, ano?" řekl Louise. Potřeboval si s kluky co nejdříve, ale i podle slov doktorky potřebuje jíst. Všichni přikývli a znovu v tichu se vydali do kuchyně. Nandali si oběd, který chvíli před tím než přijeli uvařila hospodyně. Měli špagety. Vee sice toho snědla trochu, protože už jedla snídani, ale všichni museli uznat, že na její poměry toho snědla hodně. Když už nemohla, tak svůj talíř odstrčila a odešla do svého pokoje. Přišla do pokoje a hned si lehla. Jak se její hlava dotkla polštáře hned usla.

Po odchodu Vee se kuchyň ponořila do trapného ticha. To po chvíli prolomil nervózní Harry.

,, Tak už nám můžeš říct co ti řekla ta doktorka, nebo nás tu budeš ještě dál napínat a nervovat." řekl dost naštvaným, ale i vynervovaným hlasem.

,, Dobře, řeknu Vám to celé jak to bylo." řekl Louis a dostal se do své vzpomínky, kterou se jim bude snažit převyprávět.

Flashback

Louis

,, Musíme si promluvit o Vee." řekla doktorka a já dostal strach.

,, Počkejte, říkala jste, že je v pořádku." řekl jsem se strachem.

,, Tak nějak ano. To co se stalo dneska. Po tom je v pořádku. Já by jsem se, ale chtěla bavit o jejím stálém stavu." řekla a podívala se na mě.

,, Samozřejmě. Dobře, je s ní něco všechno v nepořádku?" zeptal jsem se zoufalým hlasem. Strašně se bojím, že se jí něco stalo a můžeme za to my.

,, No, jak to říct. Dobře začnu od začátku. Když jste ji k nám přivezli, tak aby jsme jí byli schopný vyšetřit, tak jsme jí museli svléknou mikinu. První co nás nejvíc praštilo do očí bylo to, jak je strašně hubená. Ale vážně byla jako kost a kůže. Vypadala jako anorektička. Zatím jsme to nechali být aby jsme jí mohli vyšetřit více. Potřebovali jsme zjistit jestli nemá otřes mozku nebo jestli nemá něco zlomeného. Naštěstí nemá. Dalšího znepokojující faktu, kterého jsme si všimli, byli její ruce. Měla na nich jizvy. Vypadaly jako jizvy od řezání. Takových jizev jsem viděla už mnoho a vlastně už definitivně můžu říct to, že jsou doopravdy od řezání. Můžete nám říct něco z její minulosti?" řekla doktorka.  Bože. Je pravda, že Liam říkal něco o tom, že slyšel, že se Vee sebepoškozuje a je taky pravda, že jsem si všiml toho jak moc je hubená. Nikdy jsem si ani nepomyslel to, že to bude až takovýhle problém. Celou dobu jsem doufal, že to co říkal Liam je jenom nějaký nepovedený vtip. Bohužel nebyl.

,, No, já nevím jak to říct. Za celí její život toho prožila hodně. Asi by jsem to tu moc nerozebíral. Je to její soukromí a jestli nebude chtít ona, tak to tu nebudu říkat. Omlouvám se, ale vážně ne." řekl jsem  Podíval jsem se na doktorku a ta měla na tváři výraz plný chápání.