24. Všichni blbě zírají

1.7K 116 5
                                    

Dokonce měsíce se toho moc neudálo. Vlastně to bylo skoro pořád dokola.

Můj táta byl po příjezdu domů celkem v šoku.

Tak za prvé. Náš dům byl plný lidí.. tedy mých přátel.

Za druhé. Když poznal co jsou všichni zač, překvapilo ho, že byli tak odhodlaní jet na tábor. Na rovinu jim řekl, že je za to obdivuje. Na to mu, ale jen odpověděli, že jsou taky jen lidi, ale přiznali jejich nervozitu před příjezdem.

A za třetí, jakmile zjistil, že mezi nimi sedí i můj přítel Harry.. dal mu jasné kázání jak se má ke mě chovat a, že pokud mi jakýmkoliv způsobem ublíží.. tak on ublíží jemu.

Další věc je ta, že zítra už je nástup do školy.. díky bohu poslední rok, který tam s Lucy strávíme.

Dneškem oficiálně končí i volno klukům.

Trochu se i s Lucy bojíme reakcí spolužáku. Přece jen naše obličeje byli už tolikrát viděny v televizi s kluky, že nevíme co od toho čekat. 

*****

Je půl osmé večer a za chvíli se chystám jít do postele. Poslední dva týdny jsem chodila dost pozdě.

Ještě si zajdu do koupelny. Vysvléknu se z oblečení a vlezu do sprchy. Nejdříve na sebe pustím vlažnou vodu a postupně ji zesiluji na více horkou.

Nanesu šampon do vlasů a umyji si je. Ještě se namydlím sprchovým gelem a po chvilce ho spláchnu.

Celá se zabalím do župana a na hlavě si udělám turban z ručníku.

Díky bohu, že zítra máme jen hodinu.

Obléknu si pyžamo a usuším vlasy. Nařídím si budík na půl sedmou a pak už si jen vlezu do postele a v klidu usnu.

*Druhý den ráno*

Za otravného zvuku budíku jsem nucena vstát z vyhřáté postele.

Nalíčená a učesaná jsem do půl hodiny takže je tedy sedm. V 7:35 musím vyrazit.

Oblékla jsem se do oblíbených legín, k tomu tílko a přesto ještě pletený svetr.. přeci jen je září.

Došla jsem si pro něco k snídani. Vzala jsem si pouze toast a trochu kávy.

*****

Stojíme s Lucy před školou. Někteří co kolem nás projdou se na nás podívají a pak si něco pošeptají mezi sebou.

,,Tak jdeme dovnitř.." pošeptá mi a já kývnu.

Vcházíme dovnitř a čelíme všem možným pohledům než dojdeme k naší třídě.

Bylo strašně divné jak přes dva měsíce, jen protože si najdeme přítele, na nás začnou spolužáci koukat.

Ke konci hodiny mi přišla sms.

,Za jak dlouho končíš? :) - H '
,Asi tak pět minut :* - M '
,Dobře. Budeme s Niallem čekat před školou xx - H ' Tuhle smsku jsem ukázala Lucy
,A my se těšíme :3 - M '

Jen co jsme si s Harrym přestali psát,zazvonilo a my mohli jít za svými miláčky.

Do slova jsme vyběhli ze školy a před vchodem už čekali.

Vrhli jsme se jim do náruče. Hned na to jsem Harryho políbila.

Každý kdo kolem nás prošel koukal do slova s otevřenou pusou. Hodili jsme na ně akorát pohledy tipu. Moc na nás nekoukejte a oni šli dál.

Nečekaní táborníci ! ✔ | HSWhere stories live. Discover now