Nečekaní táborníci ! ✔ | HS

17. Odjezd

Mellisa:

Nevím jak to zvládnu. Dneškem oficiálně končí tábor a já si připadám jako hromádka neštěstí. Měla jsem a taky pořád mám problémy s loučením, ale tak komu by se nestýskalo, když s někým jako je tahle super parta, strávíte měsíc.. den co den na jednom místě. Jste s nimi 24 hodin denně a pak se máte rozloučit?! .. Nic pro mě.

Vím, že jsem jako nějaká ubrečená hysterka, ale taková jsem já. Všechno moc přeháním.

Odjíždíme v jedenáct dopoledne a teď může být maximálně něco kolem sedmé. Ležím v posteli a vedle mě spokojeně spí můj princ. Nějakou chvíli ho pozoruji a ani si nevšimnu, že už se probudil. 

,,Dobrý ráno" uchechtne se a pohladí mě po tváři. 

,,Dobrý i tobě" odpovím trochu smutně, ale nechci na sobě nechat nic zdát.

,,Co se děje?" tak mi to zřejmě moc nevyšlo. 

,,Ale nic..." uklidním ho a trošku se pousměji. 

,,Dobře" odpoví a nechá to být i když vidím na jeho obličeji, že mi to moc nezbaštil, ale zřejmě pochopí s mého výrazu jakým na něj koukám. Lesknou se mi oči, ale snažím se je zadržet. Posledních pár dní skoro jen brečím a mám smutnou náladu. Nedivila bych se kdyby ho to už štvalo. Už jen čekám, kdy mi řekne, že poslední dobou jen řvu a nic jiného nedělám.. ale to nepřijde.

Místo toho ucítím jeho silné paže jak mě objímají.

,,Hlavně prosím tě neplakej.. nerad tě tak vidím. Úsměv je lepší" usměje se dá mi pramen vlasů za ucho. Úsměv mu oplatím 

,,Snažím se, ale víš jak na tom jsem" přikývne. Ještě chvíli si hledíme do očí. Pak mě sladce políbí a já mu s chutí polibky oplácím. Jsou to jemné polibky plné citů.

,,Měla bych si dobalit" oznámím mu, když se odtáhnu 

,,Jestli chceš.. pomůžu ti" navrhne mi 

,,Budu ráda" pousměji se a vstanu z postele.

Během balení si povídáme a smějeme. Od kluků přišla i Lucy a dobalovala si taky. Měla toho, ale mnohem méně než já. Momentálně máme přes Harryho mobil puštěné písničky a zpíváme si. Teď hraje Kiss you od kluků a u toho se šíleně smějeme. Harry dělá různé obličeje a s mým hřebenem jako mikrofon předvádí šílenou show. 

Když už mám dobaleno tak jdeme ke klukům. Navrhla jsem mu, že mu taky pomůžu, ale prý už má úplně zabaleno až na hygienu a oblečení co má na sobě. Jdeme si to ruku v ruce k nim a povídáme si. 

,,Počítám s tebou do autobusu" řeknu mu 

,,No to nevím. Myslel jsem, že si sednu s Niallem" začne provokovat a mít vážný obličej, ale moc se mu to nedaří. Vidí, že nic neříkám a, že na něj jen koukám s nadzvednutým obočím. Vyprskne smíchy a mě z toho začnou cukat koutky. 

,,Neboj! Jasně, že sedím s tebou" hodí mi jednu ruku kolem ramen a přitáhne blíže k sobě.

,,Já to vím, hned jak si to řekl jsi se snažil nevyprsknout smíchy" mrknu na něj. 

,,Fajn.. tak nic" usměje se. Vejdeme ke klukům a všichni se na nás podívají. 

,,Ahoj Všichni" pozdravíme společně  

,,Čaute" pozdraví nás. Sedíme na postelích a povídáme si o všem možném. Je mi úplně skvěle.

,,Hele lidi kolik je?" zeptám se, protože mi přijde, že je to celá věčnost co tu sedíme.