Game [Cz]

42.

"Co to k sakru je?" řekne Didi a stále hledí na Harryho, jako by to byl pouhý sen. "To je na delší povídání, zítra na schůzce s celým gangem to probereme" řeknu a Harry se na mě koukne s lehkým úsměvem. "Dobře, ale jak se tady dostal on?" zeptá se prozměnu Tayler a já mu jednoduše odpovím "oknem" a na to už nic neřekne. "No a potřebovali jste něco, nebo to probereme ráno?" zeptám se a vím, že mě nechají jít s Harrym zpátky, takže výslech mě bude čekat až ráno. "Ráno to probereme" řekne rozhodně Didi a oba se otočí k odchodu, když už chci zase zamknout dveře ozve se Tayler: "jestli jí ublížíš, zlomím ti vaz Harry" vážnost v hlase šla poznat okamžitě a Harry se na něj jenom podíval "myslím, že téhle holce ani ublížit nemůžu" řekne šeptem a já se na něj nechápavě podívám, ale zdá se mi, že tato odpověď Taylerovi stačila a on s Didi zmizí v dolním patře.

Když zamknu dveře Harry mě obejme zezadu kolem pasu a opře si hlavu o mé rameno, bolest, která mnou projede díky těm šrámum na zádech zamaskuju úsměvem a natočím hlavu na stranu tak, abych na něj viděla, měsíční svit mu ozařoval obličej a vlasy se mu díky větříku, který šel z otevřeného okna rozcuchaly. "Jsi tak nádherná Jess" než mu stačím odpovědět políbí mé rty a já jsem zase unesena jeho rty, jako by to bylo poprvé, co mě líbá "miluju tvé rty" zašeptám do polibku a otočím se čelem k němu, tak abych mohla prsty zajet do jeho vlasů. Když mě chytně pod zadkem obtočím nohy kolem jeho pasu a pomalu se vydá k posteli, když mě pomalu položil do peřin, byla jsem ráda, že bolest v mých zádech teď nebyla tak velká. "Mám tu opravdu zůstat až do rána?" koukala jsem na jeho obličej a byla unešena tím jak byl ten kluk nádherný "chci tě tady mít až do rána, ale jestli musíš za svým gangem pochopím to" přejedu jemně přes jeho rty prsty a usměji se na něj. "Zyan tam zatím velí takže nespěchám" úsměv mi oplatí a ulehne hend vedle mě. Obejme můj pas a přitáhne si mě k sobě ještě blíž, tak že by se mezi nás ani papír nevlezl.

Přemýšlela jsem, a že to bylo sakra těžké s rukama kolem mě a jeho vůní obklopující celé té tělo, nebylo to fér, že jsem mu tajila, že Lara je někdo koho neznám, hlavně to nebylo spravedlivé potom co mi řekl, otevřel se mi a já mu také dlužila můj příběh, ale na to ještě není správný čas, nejsem připravená se o tom bavit, ale tohle mě fakt sralo, nechtěla jsem mu lhát, ale opravdu nevím, jak by na to zareagoval. Najednou jsem uslyšela jak oddechuje, když usnul, jeho dech mě šimral na krku a já nemohla být radši, protože jsem byla s ním. Pořád nechápu jak jsme se mohli dostat až sem, já s ním v jedný posteli bez toho, aby jsme chtěli jeden druhého zabít nebo otrávit zajímavé.

Probudila jsem se a chtěla se otočit na druhou stranu, jenže jsem se dost zarazila, když mi v tom pohybu něco zabránilo, takže jsem otevřela oči a musela se usmát. "Jak dlouho mě pozoruješ Harry?" ušklíbnu se na něj a on zvedne jeden koutek rtů nahoru, takže se mu na tváři vytvoří ten jeho dokonale křivý úsměv. "Byla jsi roztomilá, když jsi spala" řekne a dá mi pramínek vlasů za ucho. "Jo to určitě, já a roztomilá, ty jsi mi po ránu nějaký vtipný" pronesu a zvadnu se do sedu, abych se podívala k počítači, kde mám hodiny, kolik už je, jenže než se stihnu podívat na hodiny Harry mě stáhne za ruku zpátky k sobě a lehce si nade mě tak, abych se od něj nemohla dostat. "Chtěla jsem se podíval kolik je hodin" zasměju se a zahledím se do jeho očích,  ta jeho křišťálově zelená mě nikdy nepřestane překvapovat, teď jsou jeho oči světlounké jako čerstvě posekaná tráva, je to neuvěřitelé, že jeho oči mění barvu podle toho co cítí nebo jak se cítí "je osm ráno" řekne těsně u mého ucha a lehce mě políbí pod něj, zatají se mi dech a on pokračuje přes můj krk až ke klíční kosti, zakloním hlavu a zhluboka se nadechnu, když zajede prsty pod tričko a zmáčkne mi boky. "Jsi tak zasraně krásná Jess tak hrozně moc, že to ani slovy vyjádřit nejde" jeho slova mě doslova zahřívají u srdce, tohle mi nikdo nikdy neřekl. "Bože Harry" vzdychnu potichu, když zkousne můj krk zanechá tam krvavý flek.  Přejede rty přes místo kde mě kousl a zaměří se na mé rty, zbožňuji ho to co mě nutí cítit je neuvěřitelné, přisaje se na mé rty a já zapletu prsty do jeho vlasů, zatahám za ně a on mi lehce vzdychne do rtů, jenže když chce potračovat, někdo zaklepe na mé dveře "do prdele už, příště jdeme ke mě" zamumlá mi naštavně Harry do ucha a já se tomu jenom zasměju, protože je to fakt vtipné, že se nás rozhodne někdo rušit tak brzo ráno "jestli je to Diana nebo Tayler řekni, ať jdou pryč" zamumlá znovu a lehne si vedle mě, abych mohla vstanout, pouze s kývnutím vstanu a dojdu ke dveřím, jenže když je otevřu opravdu se zarazím, tohle na pokračování s Harrym v posteli nevypadá.
"Co tu sakra děláš?!" můj hlas je znovu chladný a mé tělo plné napětí.