Game [Cz]

21.

Chápala jsem to, ale nechtěla jsem se od něj ani hnout stále jsem na něm ležela, ale nic jsem mu na to neřekla.
"Slyšíš Laro, odejdi dokud můžeš, pak už nebude cesta zpátky"
Lehce mě ze sebe sundal a hned si nasadil kalhoty.
"Já, ale nechci odejít" zašeptala jsem, protože jsem se bála jak na to bude reagovat, dokáže být dost hrubý když chce.
"Varuju tě Laro máš pět minut, aby jsi vypadla"
Pronesl chladně, věděl co říká, nesmíme zatáhnout do našeho světa normální lidi, nezaslouží si v něm taky zkončit.
"Harry" zašeptala jsme znovu a on se na mě otočil.
"Nechci odejít" řekla jsem tentokrát nahlas a on se na mě překvapeně podíval, asi nečekal, že mu budu ještě odporovat.
"Tři minuty Laro, už tě nechci vidět" řekl, přešel ke mě, lehce mě políbil na rty a stejně rychle zmizel z pokoje.
Byla jsem zmatená? To bylo slabé slovo já to nechápala, byla jsem z toho všeho vedle, ale teď jsem věděla jednu věc musím jít.

Oblíkla jsem si šaty, prsty prohrábla vlasy a zamířila z pokoje ven.
Najednou se ozvaly dva výstřely a já se automaticky přikrčila ke zdi, hned jsem si vyzula ty zkurvené boty na podpatku a hodila je někam do chodby.
Všude se ozýval křik a přišly další výstřely, když jsem za sebou ucítila pohyb, otočila jsem se a uviděla nějakého týpka z pistolí v ruce.
"Ale copak kočičko snad se mě nebojíš" zasmál se a přiblížil se blíž ke mně, udělala jsem dva kroky dozadu a on se nad tím uchechtl.
"Doufám, že jsi dobrá v posteli, hodně si toho užijeme" jeho slizký hlas se mi začal hrozně protivit.
Lehce jsem se ohlédla jestli za mnou nikdo z Harryho gangu naní a kopala toho kreténa do obličeje, druhou nohou jsem mu vykopla pistol a sebrala jí ze země, byl hrozně zmatený a teď i nasraný.

"Ustup hned!" Poznala jsem Harryho hlas a přitiskla se ke zdi, on ho jednou střelou zasáhl přímo mezi oči, byla to pěkná střela to musím uznat.
"Hej Harry už by to měli být všichni, jdeme se podívat po okolí, ale myslím, že to byl gang z Dimonu"
Gang z Gimonu, byl slabý oproti nám, ale hodně si dovoloval i když věděli, že nemají proti nám nebo proti Harrymu šanci.
"Dobře běžte" když mu pohled spočinul na mě naštvaně si projel rukou ty jeho kurdlinky a bouchl pěstí do zdi tak, že z jeho kloubů začala téct krev, všimla jsem si i natrhlého rtu a rány v obočí, sice Dimoňáci nebyli silní, aby nás přemohli, ale vždy útočili na jednoho po čtyřech, takže měl člověk co dělat, aby všechny nějak odstranil najednou.

Myšlenkami jsem se vrátila zpátky k Harrymu a jenom jsem nad tím zakroutila hlavou, vím, že je nasraný, že jsem to viděla, věděl co způsobil, zatáhl Laru do světa mafie, na jednu stranu mi ho bylo líto, protože nevěděl o mě vůbec nic, nevěděl, že se mě snaží už dlouho zabít, nevěděl, že já jsem Jack, ani, že můj gang je tak mocný jak ten jeho.
Popadla jsem ho za ruku a zamířila do koupelny, ze skříně nad umyvadlem jsem vytáhla dezinfekci a obvaz.
Nikdo nic neříkal, oba jsme mlčeli, vyčistila jsem mu klouby na ruce a obvázala mu to.
"Kurva Laro, proč se na nic neptáš, ty se mě nebojíš, vždyť jsem před tebou zabil člověka!?" Věděla jsem, že normání holka by se nejspíš zhroutila strachy, ale co už dneska se mi nechtěl dělat žádný herecký výkon.
Podívala jsme se mu do očí a políbila ho jemně na rty, tak jak on mě, když si myslel, že se mu stratím z života.
"Řekla jsme ti, že nechci odejít, jestli je tohle tvoje práce, budu to respektovat" zašeptala jsem mu těsně u ucha a on se na mě ještě zmateněji podíval.
"Kurva jsem mafián Laro!"
"Neřvi na mě, došlo mi to" chudák vůbec nechápal o co jde, viděla jsem jak nad vším přemýšlí.
"Harry přestaň nad tím přemýšlet" chtěla jsem ještě něco říct, jenže jsem uviděla na malou vteřinku strach v jeho očích a pak přišla na řadu maska, kurva jak já tu jeho kamennou masku nesnášela.
"Nechci tě vidět, už nikdy co sis myslela, že bych s tebou chtěl něco mít, jsi hnusná Laro, vypadni mi z života a už se do něj nevracej a jestli někomu cekneš o tom co jsi tady viděla zabiju tě"
Začala jsem se smát, já vážně vybouchla smíchy a když jsem viděla Harryho obličej začala jsem se smát znovu.
"Čemu se směješ!" A hned jsem byla přilepená ke zdi, můj úsměv, ale stále neopustil můj obličej.
"Už mě nechceš vidět Harry?"
"Ne"
"Proč, nechci lži, chci pravdu"
A bylo ticho