He waits✔️

Everything will heal

                                                                                                        (Po dvou rokách)
Jason:

Seděl jsem ve svém koženém křesle a přemýšlel. Dlaní jsem si podpíral svou bradu a očima prozkoumával tu prázdnotu na mém stole. Plno papírování ohledně dodávání zbraní, drog či prostitutek a následné odezvy o platbě zboží.   Nechtělo se mi to vůbec třídit a proto jsem stiskl šedé tlačítko na mém stole a zavolal si na pomoc Alison, nemám strach, že by něco prozradila, protože chodí s Jaxonem.

,,Volal jsi mě Jasone?" Uchechtla se. Přikývl jsem. ,,Potřebuji, aby jsi mi protřídila tyto papíry." Ukázal jsem na svůj stůl, který je přímo zaházen papíry.  ,,Tak, aby platby byli u plateb a zboží podle materiálu na svém místě, však to znáš."  Zvedl jsem k očím své pravé zápěstí, za minutu půl šesté. Musím si pohnout jinak nestihnu večeři se svou familii. ,,Musím jít, měj se." Vzal jsem z koženého křesla svou značkovou bundu a opustil svou kancelář. 

Na parkovišti jsem odemkl své nové černé ferrari a nastoupil si, rozjel jsem se k sobě domů.

,,Tak co ta zakázka?"  Hned jak jsem vešel do předsíně, tak mě Chris zasypal otázkami a bez pozdravu. Naštěstí tu byl sám. ,,Proběhla bez problémů, peníze jsou rozděleny do našich účtů." Zkopl jsem boty a pověsil bundu. 

,,Dáme čáru?" Rozešel se zamnou do obývacího pokoje. ,,Dnes ne, máme tu večeři s familii."  Řekl jsem znuděně a posadil se na pohovku. ,,Ajo vlastně, tvůj táta chce na tvůj krk hodit veškeré povinnosti co?" Rozesmál se a odešel kamsi. ,,Bohužel." Zabručel jsem naštvaně. ,,Neměl bys do té mafie být tak zažranej už takhle z tebe mají lidi respekt."   Posadil se s pivem v ruce vedle mě. ,,To je právěže dobře." Řekl jsem tvrdě a vytáhl si svou krabičku cigaret. ,,Jsi úplně jiný než před dvěma lety." Upil si piva a zklamaně si povzdechl. Zapálil jsem si a odešel do svého pokoje.  Nechci to poslouchat i, když má zasranou pravdu. Změnil jsem se a to kompletně od základu. Začal jsem více cvičit, takže mi nabyla svalová hmota, zpřísnil jsem své chování vůči idiotům co neplatěj, nemám slitování s nikým a víte co? nemrzí mě to.

Nedopalek od cigarety jsem zabořil do přeplněného popelníku a svlékl se. Zalezl jsem do své osobní koupelny a dal si pořádně teplou, uvolňující sprchu.

***

Přetáhl jsem si přes hlavu bílou košili a dopl knoflíčky, zavázal jsem kravatu a nasoukal se do saka. Vše mi perfektně padlo. Dnešní večeři ze mě musí vyzařovat autorita, dominantnost, nelítost a především úhlednost a upravenost. Nikdo by neměl respekt z neupraveného a usměvajícího kluka jako jsem byl kdysi. Chystám svůj život pohnout o krůček dopředu, stanu se bossem.

Pokojem se roznesla melodie mého vyzvánějícího se mobilu. Přijal jsem hovor od Jaxona a netrpělivě jsem očekával co z něho vyleze.

,,Čus Jasone, nestíhám a mé auto je na sračku, nepřijels bys pro mě?" Zaslechl jsem Jaxona nervózní uchechnutí.

,,Zavolej si tágo vole." Protočil jsem očima, co si jako myslí, že jsem.

,,To bych klidně i udělal, ale víš přeci jak je otec háklivý na dochvilnost." Odfrkl si. Podíval jsem se na hodinky a bylo čtvrt na sedm.

Povzdechl jsem si. ,,Dobrá tedy, kde jsi?" Z nočního stolku jsem sebral klíčky od auta a novou krabičku cigaret. Vyšel jsem z pokoje a rovnou dolů, kde byl Chris a přidal se k němu i Jake, oba byli už sjetý.

,,Noo doma jsem." Uchechtl se. Vydechl jsem jako pára svůj naschromažděný kyslík a obul si boty. Nesnáším svého bratra.

,,Oukej, za patnáct minut jsem tam, čekej před barákem pokud tam nebudeš, tak jedu sám. Nazdar." Nečekal jsem na odpoveď a típl hovor.  Díky moc bratře.

Odemkl jsem auto a vyrazil za tím blbečkem.

***

,,Čus Jass." Nastoupil si Jaxon a společně jsme vyrazili na adresu kde bude naše večeře.

,,Zdravím tě Jasone." U stolu seděl můj otec a zbytek dalších mužů. Ženy do mafie nemají co kecat. ,,Dobrý večer." Pozdravil jsem a následně se posadil.

Večeře probíhala v klidu dokud se někdo nezeptal na to zda mám partnerku.  ,,Ne, partnerku nemám." Upil jsem si červeného vína. ,,Měl, ale dala mu košem." Řekl přiopilý Jaxon. Já i otec jsme po něm hodili vražedné pohledy. Připoměl mi jí. Tu zasranou děvku. Krev se ve mě vařila a vřela, musel jsem být rudý od vzteku. ,,Klid Jasone, každému se to stalo." Promluvil jeden z mužů. ,,Jsem klidný." Řekl jsem neutrálně, ta hrozná bolest uvnitř mě se vracela, trhala mě na kusy zevnitř. Ale já si na ní počkám.

Nemohl jsem na sobě dát znát nějaký pocit či emoci. Roztrhali by mě za živa na kusy.

Večeře se blížila ke konci až nakonec úplně skončila. Opustil jsem onu restauraci, nasedl do auta a odjel. Vůbec jsem nečekal na Jaxona. Byl jsem naštvaný a to kurva moc.

Na palubní desce mi zavibroval telefon. Nejprve jsem ho nechtěl zvedat, ale po chvilce otravného bzučení jsem hovor přijal aniž bych se koukl kdo volá.

,,Jasone?" Promluvila uplakaná Jazzy, v pozadí hrála nějaká hudba. Tohle nesnáším svou malou sestřičku miluju a její slzy jsou jako peklo.

,,Jazzy, copak se děje? Proč pláčeš." Zatočil jsem volantem do leva a zajel do zatáčky.

,,Jsem v clubu Blue eyes, Eric mě sem zavedl a poté opustil, když jsem šla na záchod tak se cucal s jinou, prosím přijeď." Zavzlykala mi do telefonu.

,,Kde momentálně jsi." I když jsem byl unavený, tak jsem musel něco podniknout. Zařadil jsem rychlost a vyjel ke clubu blue eyes.

,,Na dámských toaletách." Posmrkla.

,,Fajn, Pojď před club, už jedu." Típl jsem hovor a mobilem hodil o palubní desku. Sakra ten spropadenej chlap bude dělat mé sestře těžkou hlavu? no to bych se na to podíval. Nejspíš neví kdo já jsem.

****

,,Je tam ještě ten zmrd?" Vykřikl jsem hned jak jsem vyběhl z auta. Jazzy pouze přikývla. Její oděv nelahodil mému oku, tak jsem si sundal své sako a přehodil ho přes ní. ,,Promluvíme si spolu pak, nasedni do auta." Poslušně se rozešla k autu, ale ještě předtím na mě křikla, abych ho nezabíjel. Smůla. Nemám slitování.

Pohledem jsem našel svou kořist, jsem predátor chlapče. Eric se sebral ze své barové stoličky a rozešel se na pánské toalety. Chvílí jsem počkal a poté ho následoval. Zavřel jsem dveře a čekal než vykonná svou potřebu. Šel si umýt ruce, ale nevšiml si mě. Další chyba chlapče.

,,Pamatuješ si mě?" Zděšeně se otočil. ,,Ale noták snad se nebojíš." Uchechtl jsem se. ,,Ale vůbec ne Jasone." Nervozně se pousmál. ,,Podvedl si mou sestru?" Zkusil jsem to. ,,Ne." Zasmál se a já taktéž, ale pak mi rysy ztvrdly a já ho přirazil ke zdi. ,,Volala mi ty parchante, asi nevíš co jsem zač viď."  Snažil se vymanit. ,,Bylo to jen jednou, prosím měj slitování."Zaškemral. ,,Omyl chlapče já jsem ten co druhou šanci nedává. Pozdravuj v pekle." Vytasil jsem svůj nůž a propíchl mu hrdlo.

Nůž jsem poté vytáhl a krev otřel do jeho trika. Ten pocit úlevy.

Opustil jsem toalety a nasedl do svého vozu kde seděla Jazzy. ,,Zabil jsi ho co?" Znala mě perfektně. Neodpovídal jsem a nastartoval. Odvezu Jazzy k matce a otci. ,,Proč?" Hleděla nečině před sebe. ,,Podvedl tě a ty jsi se kvůli němu trápila a moc dobře víš, že já druhé šance nedávám. Ještě něco?" Hodil jsem po ní negativním pohledem a opět se zaměřil na vozovku před námi. ,,Ale to jsem nechtěla."  Zafňukala. ,,Buď zticha nebo to řeknu otci."  Sevřel jsem pevně volant a parkoval před rodinnou vilou. ,,No tak to ti pěkně děkuju." Třískla dveřmi a odešla. Ta mě taky umí naštvat.

Ještě jsem se nechtěl vracet domů a přímo jsem věděl kam pojedu.
****

Zastavil jsem a vypl světla. Ponořen do tmy sledoval ono okno. Rosvítíla se místnost, která byla schována za bílým závěsem. Jen silueta její postavi byla vidět. Přetáhla si triko přes hlavu a já tam mohl oči nechat.

Omlouvám se, že pro dnešek je pohled Jasona.
Chtěla bych vědět jestli zde mám nějaký stálý čtenáře. Neváhejte a ozvěte se mi. :))