Go or Not

4.2K 111 7
                                    

Caitlin: 

Seděla jsem na Jasonově posteli a pečlivě střežila uši a poslouchala každičké jeho slovo.

,,A kdo to je?"  Přerušila jsem jeho dlouhou mluvu.  ,,To my právě nevíme." Zatvářil se kysele. Pouze jsem naznačila tiché AHA a mlčela jsem: ,, Právě proto po tobě chci, abys jela s námi, musím tě ochránit." To je sice hezký, ale jak to mám asi vysvětlit mámě, pomyslela jsem si: ,,Ale co řeknu mámě?" Povzdechla jsem si společně s Jasonem na což jsem se v nevhodnou chvíli usmála: ,,Máš přeci prázdniny ne? Něco si vymysli, že jedeš s přáteli na nějakou chatu nebo tak něco." Povzdechl si frustrovaně. Začala jsem přemýšlet, Jasonův nápad je vážně dobrý. ,,Dobře. Kdy je odjezd?" Podíval se na mě s jiskřičkami v očích: ,,Zítra pro nás přijede mé soukromé letadlo." Usmál se arogantně a já přikývla:  ,,Dobře. Vyzvedni mě v sedm ráno. Ahoj." Zabouchla jsem za sebou dveře a vydechla úlevně. To bychom měli.

Rozloučila jsem se s klukama a nasedla do svého auta a vyjela domů. Bylo něco po osmé hodině večer a venku byla už tma.

Když jsem přijela domů, tak už před výjezdem stálo mamky auto. Zaparkovala jsem a následně vystoupila z vozu. Odemkla jsem si hlavní dveře do baráku a vyzula si boty.

,,Kde jsi byla?" Postavila se mi do cesty máma s překříženýma rukama: ,,U Bethany." Zalhala jsem: ,,Dobře, budeš jíst?" Zeptala se. ,,Um, jo budu." POsadila jsem se ke stolu a mamka předemně položila čínu: ,,Děkuju." S úsměvem mi pokývala a byla na odchodu, ale zastavila jsem jí svými slovy: ,,Maminko?" Spustila jsem. ,,Ano?" Otočila se na mě s vřelým úsměvem: ,,Víš jak máme ty prázdniny na ty dva týdny?" Zasmála se: ,No jasně, že to vím."  Uchechtla jsem se a pokračovala: ,,No tak jsme se s Bethany domluvily pokud by jsi to samozřejmně dovolila, že pojedeme k nim na chatu ještě s pár lidma, můžu?" Mamka skrčila své obočí: ,,Nejsi skoro vůbec doma." Už zase začíná: ,,Prosím mami." Dojedla jsem a odnesla talíř: ,,No já ti nevím, bude tam někdo dospělý?" Jasně, že bude: ,,To je jasný. Beth mamka." Doufajíc, že mi to povolí jsem nahodila smutný kukůč." Mamky výraz  se uvolnil: ,,No tak dobře, kdy jedeš?" Konečně. ,,Zítra v sedm mě vyzvednou."
,,Dobrá zlato." Vtiskla mi pusu na tvář a odešla do obývacího pokoje za hrající televizí.

Vyšlapala jsem si schodiště do svého pokoje a na postel vytáhla velikou sportovní tašku. Následně jsem přešla do své šatny a začala si brát různé kousky oblečení a ukládat si je do té tašky.

6:55

,,Budˇ na sebe opatrná hlavně ano?" Objala mě mamka v předsíni. ,,Jasně, že budu, neměj strach." Nazula jsem si své bílé tenisky a modlila se, že mamka nebude zvědavá, aby se dívala z okna: ,,Běž jsi ještě lehnout mami."Usmála jsem se: ,,Dobrá zlato, pa." Dala mi pusu na čelo a odešla po schodech nahoru.

Vyšla jsem z baráku a přesně v ten moment na naší příjezdové cestě zabrzdilo Jasonovo auto. Jason vystoupila: ,,Ahoj." Nahl se ke mně a vtiskl mi pusu na tvář, musela jsem být červená, hodně: ,,Ahoj." Převzal si odemně tašku a já mezitím nastoupila do jeho auto jehož značku jsem ani neznala.

,,Připravená?" Zatvářil se arogantně: ,,Jistě." Usmála jsem se a připoutala se. Jason nastartoval a rozjel se směrem k letišti.

***

Kluci prý přiletí až na večír a my jsme už na místě. Sestoupala jsem schody, které vedly z letadla dolů a nastoupila do auta, který mi Jason ukázal. Do kufru auto naskládal všechny tašky a poté nasedl na sedadlo řidiče a rozjel se. Už mi nepřišel tak napjatý, momentálně byl strašně milý a pozorný.

,,Jsme tady. Výtej v dočasném domově." Uculil se na mě tím nejsladčím úsměvem co to jen šlo a já byla vážně překvapená, že to není ten arogantní úšklebek. Usmála jsem se a se svou taškou v ruce ho následovala do obrovského plážového domku. Když jsme vešli tak jsem myslela, že mi brada padne až k zemi: ,,Chceš mít pokoj sama pro sebe a nebo semnou?" Znovu  se uculil a já popřemýšlela: ,,S tebou." Prohnaly se mi hlavou vzpomínky na zažitky z naší postele. ,,Dobrá." Uchechtl se: ,,Po schodech nahoru a poté první dveře v pravo."  Přikývla jsem a rozešla se ke schodům: ,,Až si vybalíš tak přijdˇ dolů." Dodal a já se vydala hledat jeho neboli náš pokoj. našla jsem ho. Tedy jsem v to alesponˇDoufala a a začala si vybalovat důležité věci. Po chvilce jsem to měla hotové a vydala se dolů za Jasonem.

,,Báječně to tu voní." Objala jsem ho zezadu a skousla si spodní ret. Vůbec nechápu proč se tak chovám, když spolu nechodíme. Probliklo mi hlavou a spustila jsem ruce, že je dám pryč, ale on mi ruce přidržel a a vrátil je zpět.

,,Dáš si?" Zeptal se a nandal předemně salát s lososovým masem. ,,Ano dám." Zakručelo mi v břiše na což jsme se zasmáli a pustili se do toho lahodného lososa se salátem. 

,,Bylo to moc dobré, nevěděla jsem, že umíš vařit." Usmál se a já vstala a odnesla talíře do myčky. ,,Byl jsem prozrazen." Zasmála jsem se. Sedla jsem si zpět ke stolu a začali jsme si povídat když v tom se ozvala obrovská rána a následné....

,,Doprdele." Které vypustil Jason z pusy a vytáhl bouchačku.

He waits✔️Where stories live. Discover now