The girl in the cellar is called Rose

4.4K 96 2
                                    

Jason:

Ráno jsem se probudil ve své posteli a to ani nevím jak jsem se sem dostal. Žaluzie byly zatáhnuty, takže v pokoji byla perfektní tma. Na nočním stolku stála sklenice s vodou. Napil jsem se A hned zbrkle sáhl po telefonu, abych zjistil kolik je hodin: 8:15. To si děláte srandu ne? Konečně den, kdy jsem mohl spát až do čtvrt na devět a nikdo mě nevzbudil, nejspíše ještě spí. Také bych rád ještě spal, ale jaksi to nejde.

Vylezl jsem z postele a zjistil, že mám na sobě stále mikinu a rifle. Všechno jsem to ze sebe vysvlékl a šel do své soukromé koupelny. Pustil jsem na sebe proud teplé vody a užíval si tu pohodu.

Ryan:

Bylo pět minut po sedmé hodině ranní a já už stojím v kuchyni se šálkem kávy. Rozhodl jsem se, že půjdu vyspovídat tu dívku ve sklepě, nechápu na co jí tu Jason chce držet, ale možná vím o co mu šlo.

Poupravil jsem si své šedé tričko a popadl modrý tác, kam jsem položil ovocný čaj a šunkovou bagetu. Rozešel jsem se na místo, kde ta holka nejspíše mrzne a cestou ještě vzal deku. 

Rozsvítil jsem a sešel kamenné schodiště, do nosu mě udeřil ten nepříjemný pach plísně. Konečně jsem došel k té dívce, která měla ruce na ramenou ve snaze se ohřát, ovšem hned jak mě spatřila si přichytila odhalená prsa a sklonila hlavu k zemi až jí pramínky kaštanových vlasů spadaly do tváře. Byla krásná a jemná, nevypadala by na děvku.

,,Ahoj." Promluvil jsem zřetelně a hluboce ve snaze si udržet kamennou tvář: ,,A-ahoj." Vykoktala ze sebe. Okamžitě jsem položil tác s jídlem pro ní a obmotal jí okolo ramen teplou deku do, které se zavrtala: ,,Tady máš. Přinesl jsem si něco málo k jídlu a pití. " pousmál jsem se A tác přesunul k ní. Pouze zavrtěla nesouhlasně hlavou: ,,Jen si dej, není to otrávené." Zasmál jsem se. Po chvilce se napila čaje a ukousla bagety s čímž se jí na tváři vytvářel malý a jemný úsměv.

,,Jak se jmenuješ?" Zeptal jsem se A posadil se před ní do tureckého sedu: ,,Rose."  Zašeptala: ,,Já jsem Ryan." Natáhl jsem k ní ruku, kterou přijala což jsem se divil: ,,Kolik ti je let?" Znovu jsem se ptal, otázek není nikdy dost: ,,Dvacet." Nervózně se ošila, bylo jí to určitě nepříjemné: ,,Od kaď jsi znala jeho?" Nemusel jsem ani vyřknout jeho jméno a už věděla. Na tváři se jí vytvořil mírný úsměv a své oči zabodla na své prsty: ,,Byl to pouze mamky kamarád, ale pak jsme spolu začali o něco více komunikovat a přeskočila jiskra." Oči se jí rozzářili a úsměv se roztál ještě víc: ,,Takže ty jsi nebyla jeho kurva a bůh ví co ještě?" Zeptal jsem se nahlas: ,,Ne, nebyla. Byla jsem jeho snoubenka." Ukázala mi prst s diamantovým zásnubním kamennem. Ovšem oči vypadali jako z kříšťálu a začali se plnit slzami, úsměv se stáhl do tenké a rovné linie. Bylo mi jí líto. Je sice mladá, ale žádná kurva to nebyla, měla se vdávat a podle toho jak gestikulovala a vyprávěla, tak byla opravdu šťastná. Což já a Jason nikdy nepochopíme.  Ale kdybychom jí pustili, řekla by něco?
,,Už půjdu." Mrkl jsem na ní a vystoupal schody a opět za sebou zamkl s tím, že jsem jí nechal rozsviceno.

Šel jsem do obýváku kde jsem se svalil na pohovku a rukou si přecházel přes obličej.

Jason:

Nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem si trochu zaklikoval

Nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem si trochu zaklikoval

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Musím být fit. Dnes bych si mohl zajít do gymu si jít trochu zaboxovat a nebo jít na střelnici. Najednou jsem dostal nápad.

Otevřel jsem černou skříňku, která byla v obsahu mého pokoje a vylovil z ní dva útočné nože a dvě zbraně. Svou zbraň jsem si zastrčil za opasek a druhou taktéž. Oblékl jsem si černé skinny jeans potrhané na kolenou a obyčejné bílé tričko. Na to šedou mikinu přes hlavu pod, kterou jsem si uschoval dva nože.  Obul jsem se do černých vansek a ještě doběhl k zrcadlu, kde jsem si lehoulince prohrábl ten svůj sexy rozcuch.

Popadl jsem mobil a v kontaktech nalezl číslo na jednu báječnou osobu. Píp..Píp.

,,Ahoj Jasone." Ozval se její sametový hlas: ,,Ahoj, máš dnes něco v plánu?" Otázal jsem se šibalsky a pomalu vycházel z pokoje: ,,No nemám, proč se ptáš?"  Zněla nechápavě: ,,Tak se pro tebe za půl hoďky stavím, zatím pa babe." Típl jsem jí hovor a s úšklebkem na rtech jsem se rozešel do garáže a vzal si černou audi. Nastoupil jsem a vyjel si nejdříve pro kafe a pak pro tu mou nádheru.

Čusák lasenky❤ 
Opět je to část nic moc, ale za vaši veškerou podporu do komentů a soukromých zpráv jsem se rozhodla vám něco málo napsat. Momentálně je 0:50 A myslím si, že asi umřu.  Navíc jsem si udělala dnes něco se zápěstím, takže se to psalo dost obtížně, ale co bych pro vás neudělala ❤  zítra jdu k doktorovi tak mi držte palečky. Mám vás ráda a zase u další části, páčkoo❤❤😍

He waits✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat