Weasleyová ✔️

14. Tady jsem!

Ginny protočila očima. I když tohle co řekl se víc podobalo tomu starému Fredovi než cokoli co poslední dobou řekl. Proto raději nic nenamítala.

„Čau Harry!"

„Čau Frede! Tak jak se vám tady vede?" zajímalo Harryho. Po pěti minutách kdy nedostal odpověď se zeptal: „No?"

„Byla to tady... katastrofa!"

„Souhlasím s Ginny!"

„Co se promerlina stalo tak strašného?"

„Hermiona..." Ginny nestačila doříct co začala a do místnosti vkročila osoba o které chtěla něco říct - Hermiona.

„Ahoj Hermiono!" pozdravil slušně Harry a k jeho velkému údivu jej Hermiona jen probodla pohledem a šla do kuchyně udělat si kafe.

„Co to jako bylo?"

„Takhle se chová od doby co ji tady Fred pozval na rande." toto Ginnino tvrzení málem vyrazilo Harrymu dech. Vykulil oči a chvíli těkal pohledem z jednoho na druhýho.

„Děláš si srandu?" vydechl nakonec.

„Ne!" odpověděli jednohlasně Ginny a Fred.

„Ke mně se tak chovala i předtím." pokrčil smutně rameny Fred. „Ale nechápu proc se tak chová i k Ginny."

„Nastínila..." zmlkla když si všimla Fredova a Harryho povytaženého obočí. „Fajn! Prostě jsem jí narovinu řekla že se k Fredovi chová jako nějaká zmijozelka. Tak bezcitně, chladně a opovržlivě."

„Páni! To bych do Hermiony neřekl."

---

Uběhlo několik dní od Harryho návratu, přesto se ale Hermiona chovala pořád stejně. Jak to Ginny přesně vystihla - jako zmijozelka.

Když se Fred zeptal přímo Hermiony co se děje a proč je na ně všechny nepříjemná, spustila: „Ty za to můžeš! To kvůli tobě se to všechno stalo! Kdyby... Kdyby..." selhal jí hlas, jelikož se jí z očí valily potoky slz. Tak se tedy jen prudce otočila a rozběhla se někam do útrob Doupěte. Freda nechala zaraženě stát a uvažovat co provedl v obýváku.

Nakonec jenom zavrtěl hlavou a přemístil se do Kratochvilných kouzelnických kejklí, aby poprvé po dlouhé době nastoupil do služby.

Obchod už byl plný zákazníků, proto se prodal mezi nimi a šel do zadní části obchodu zda tam nenajde svého bratra. Když jej spatřil prudce zamával rukou nad hlavou a vykřikl: „Georgi! Heeej Georgi! Tady jsem!"

Jakmile jej George zaregistroval, rozešel se k němu a pořádně ho objal.

„Tak co Freddie? Po dlouhé době do práce?"

„Od kdy se říká zábavě práce?" zeptal se Fred vesele.

„Koukám že je tady zase starý dobrý veselý vtipný bráška!"

„Jo... Dokud nepotkám Hermionou..."

„Hermionu?"

„Jo... Pozval jsem jí na rande."

„Cože?!"

„Vždyť to říkám: p-o-z-v-a-l j-s-e-m j-i n-a r-a-n-d-e."

„Frede! To si jako vážně myslíš že jsem to potřeboval vyhláskovat? Rozuměl jsem ti dobře!" řekl se smíchem George.

„Nevypadalo to tak." hájil se Fred načež oba vyprskli smíchy a dlouho se smát nepřestal.

-----------------------------------------------------------------

No... Tadá! Další kapitola! 😁 Doufám že se líbila!
Mockrát díky za všechny 👀 a ⭐.
Jinak - proč myslíte že se Hermiona chová k Fredovi tak jak se chová? Budu ráda když mi to napíšete!