Capsize // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-SEVEN

Bylo poledne a služebny přinesly Celií a Harrymu jídlo, když strážce tiše přešel k Harryho cele. Strčil klíč do zámku a otáčel s ním, dokud to necvaklo.

Celia vstala z postele a přešla k mřížím.

„Co se děje?"

Harry vstal z postele a přešel ke dveřím. Mračil se, když strážce otevřel dveře.

„Co se děje?" zopakovala Celia, její hlas byl pevný a hlasitý.

Strážce ignoroval její otázku a uchopil Harryho za biceps, trhající jeho tělem z cely.

Harry poslal Celií opatrný se zavřenými rty úsměv, když klopýtal chodbou.

„Brzy se uvidíme znovu, má drahá," zavolal, „Slibuji!"

Jejich pohled byl přerušen zavřením těžkých dveří. Celia se roztřeseně nadechla a při výdechu zavřela oči. Když je otevřela, přesunula se k okýnku a shlížela dolů, její oči přistály na Harrym. Strážce ho vedl do paláce, stisk na jeho paži byl pevný. Skočila na tvrdou postel a povzdechla si do tenkého polštáře, podstupující beznaděj a vědomí, že to bude dlouhá doba, než znovu uvidí jeho krásnou tvář.

*

Následující hodiny po Harryho propuštění Celií připadaly jako roky. Zírala do stropu z její chabé postele a představovala si miliony rozdílných scénářů, jak by její život vypadal, kdyby Španělé nenapadli její loď. Nikdo z nich by nebyl výsledkem, co by si přála, nikdo z nich včetně Harryho.

Slyšela, jak se dveře na konci chodby otevřely, ale prázdnota v jejím srdci věděla, že to nebyl Harry. Věděla, že Sir Walter uspěl v jeho propuštění a nevrátil by se. Z toho, co věděla, byl Harry už připraven na plavbu proti Španělům, kteří vyhrožovali Anglii.

Lehké kroky se ozývaly na kamenné podlaze, rozléhající se mezi vysokými zdmi. Najednou se zastavily.

„Celie?"

Vystřelila nad zvukem Beatricina hlasu. Její srdce sebou škublo nad známkou její nejlepší kamarádky a nohy ji ve zlomku vteřiny přenesly ke dveřím. Ovinula prsty okolo tyčí, Beatrice si opřela ruce o Celiiné.

„Beo," zašeptala.

Beatrice se smutně usmála.

„Přišla jsem s dobrými zprávami." Celiiny oči se rozšířily, žádající ji, aby pokračovala. „Elizabeth souhlasila s propuštěním tvého manžela, aby se připojil k ostatním pirátům na expedici proti Španělům."

Její rysy povadly.

„Sir Walter slíbil Harrymu, že se to stane."

„A ty nejsi šťastná?"

„Samozřejmě, je dobře, že je venku z vězení, ale ráda bych se k němu připojila."

„Je mi to líto, ale Elizabeth by neustoupila."

Celia se zasmála, oči ji lechtaly od slz.

„Vzkázala bys jí něco ode mě?"

„Jasně."

„Řekni jí, že ji děkuji, že mi pomohla postavit se na nohy, když jsem spadla."

„Nechápu."

„Ona ano," řekla Celia. „Řekni jí to, prosím."

Beatrice přikývla.

„A tvoje dítě? Jak se oba máte?"

„Daří se nám," odpověděla. „Ačkoli by naše okolnosti mohly být lepší."

„Viděla jsem její obličej, Celie. Byla ztrápená. Nikdy jsem v jejích očích neviděla tolik bolesti a teď, když je Sir Walter pryč..."