Capsize // h.s. (CZECH TRANSLATION)

NINE

Celia šla s pohupováním v krocích, když ona a kapitán opustili loď, pořád cítila houpání vln pod nohama, i když byla na pevnině. Ticho ty dva sužovalo, když se za ně dostal Luke, nad nimi se tyčil hrad a odlévající stín, jak se k němu přibližovali.

Dva strážci stáli na každé straně brány, jejich pohledy byly kamenné a pevné, pyšně nosili na uniformě tudorovskou květinu. Jeden z nich lehce naklonil hlavu, když k němu Celia došla, vybavila se mu v mozku vzpomínka, jak se její nezapomenutelné ohnivé kadeře a hluboké modré oči zářily už zdálky.

„Slečno Celie," promluvil hlubokým hlasem, zůstávající ve strnulé pozici.

Celia ho poznala.

„Sire Arthure." Usmála se. „Jste zpátky z vaší cesty do Kentu. Jak se má vaše rodina?"

„Má sestra je nemocná."

„To nerada slyším," odpověděla Celia.

„Děkuji, slečno," řekl. „Pokud mohu, není vaše cesta do Francie krátká? Neměli jste se vrátit celý další týden."

„Měli jsme komplikaci, ale nemusíte se obávat. Můžeme vstoupit?"

„Samozřejmě-."

Sir Arthur signalizoval, aby brána byla zdvižena, ale strážce na druhé straně ho přerušil.

„Stůj." Očima po Arthurovi střílel dýky, než je přesunul na ty tři.

„Co jsou zač?"

„Jsou to mí dobří přátelé. Sir Harry a doktor Williams," vysvětlila Celia.

„Vaši přátelé jsou v greenwichském paláci vítaní, jsem si jistý," řekl Arthur.

Neznámý strážce si něco zamumlal, když Arthur mávnul, aby se brána zvedla. Jak se kovové tyče zvedaly, Celia se podívala na Harryho, který jí věnoval znepokojující pohled.

„Nervózní?" zeptala se Celia tlumeným tónem.

„Více, než bych rád přiznal," odpověděl.

„Dej mi ruku," řekla. Harry udělal, co mu bylo řečeno a Celia ovinula paži kolem jeho bicepsu, cítící, jak se příležitostně pod látkou košile napnul.

„Mám v úmyslu ukázat svého zachránce."

Harryho nízké uchechtnutí bylo umlčeno, když těžké dveře od paláce byly otevřeny dvěma strážci. Celia se ohlédla na Luka, jehož oči se rozevřely strachem, jako by byl dítě vcházející do temného lesa.

„Vítejte na královském dvoře," řekla Celia, usmívající se, přičemž je vedla do svého domova.

Jejich kroky se rozléhaly na lesklé mramorové podlaze, ve které se odrážely jejich tváře. Stěny se tyčily na každé straně kolem nich, obrazy legendárních monarchů, jako byl Jindřich VIII a Elizabeth z Yorku, lemovaly vstupní halu. Došli k dalším dveřím, Celia se na strážné usmála, zapalující její šarm jednoduše jako svíčku.

„Slečno Celie," řekli najednou, zmatení bylo v jejich tóně.

„Dobrý den, pánové," řekla. „Musím mluvit s královna o záležitostech týkajících se otcova místa pobytu."

„A oni?" zeptal se jeden ze strážců, kývající k mužům vedle Celie.

„Mé jméno je sir Harry Styles. Jsem zde kvůli audience s královnou."

„Dobře tedy," odpověděl strážce.

„Půjdu první," řekla Celia Harrymu. „Počkejte tady."