Busan high school

30

Šel jsem s Kookim po ulici. Drželi jsme se za ruce a povídali si o tom jak se měl v Japonsku.

Znenadání mu začal zvonit mobil...
Slyšel jsem ten hlas. Byla to Kookova máma.

,, Jsem s Jiminem"

---------------

,, Promiň... Ale na večeři nedorazím! "

---------------

,, Dnešek strávím s Jiminem! "

---------------

,, Ne! "

Položil telefonát a mobil si strčil do kapsy od bundy.
Otočil se ke mně.
,, Už tě nikdy nechci ztratit Minie!"
,, Já tebe taky ne Kooki! "
Vyjekl jsem a objal ho.
On se jenom uchechtl a objetí mi oplatil.
,, Kam teď půjdeme Kooki? "
Optal jsem se trochu smutně.
,, K tobě? "
,, J-já n-ne-vím"
,, No... "
,, T-tak j-jo"
,, Dobře"

Zamířili jsme k mému domu... Jež byl docela daleko.

Konečně jsme dorazili.
Sundal jsem si svůj kabát a Kooki svoji bundu.
Šel jsem uvařit teplý čaj a Jungkook se zatím uvelebil na gauči... Jsem tak rád že s ním mohu znovu být.

Vzal jsem hrníčky s čajem a šel za svou milovanou osobou.
Posadil jsem se vedle něj a hrníčky s horkým čajem jsem položil na stůl před námi.

,, Kooki... Nebudou na tebe rodiče naštvaní? "
,, Je to můj život... Který chci sdílet s tebou! "

Vzal deku ležící vedle něj a oba nás do ní zabalil.
Začal mě jemně líbat na krku... Ale byl jsem až moc unavený na to abych něco zkoušel. Takhle jsem vedle něho usnul.
Ale Kooki pořád pokračoval... Potom také usnul.

Jungkook

Ráno jsem se probudil... Byla mi překvapivě velká zima.
Rozdíval jsem se a...
,, Jiminie?! "
Jimin vedle mě nebyl.
,, Minie... Kde jsi?! "
Začal jsem se bát.
Zvedl jsem se a začal ho hledat...
Pořád jsem byl zabalený v dece.

Najednou jsem zaškobrtl o tu debilní deku a začal padat.
Byl jsem připravený na ostrou bolest hlavy.
Co to?
Nic. Žádná bolest.
Otevřel jsem oči a zjistil... Že mě někdo drží...
Otevřel jsem oči  a...
,, Yoongi? "
Pekelně se usmíval.

Trhl jsem sebou....

Probudil jsem se...

Jimin vedle mě spinkal... Byl tak cute!
Trochu jsem si ulevil... Ale také jsem se začal bát.
Přeci jen... Konečně jsem s Jiminem a ten kripl Yoongi se mi nasere i do snů?
Cítil jsem se divně... Odlezl jsem od Jimina a namířil jsem si to sprchy...

Svlékl jsem se a vlezl do sprchového koutu.
Pustil jsem na sebe teplou vodu a nechal volně kapičky stékat po mém těle.

Jimin

Probudil jsem se od zimi. Která na mě šla od odkryté deky... Kde by měl být Kooki. Ale... Není tam? Hm... Kde asi je?
Nebyl to včera náhodou sen?
Ne... Sen to být nemohl. Jsou tu hrníčky a to místo vedle mě.

Slyšel jsem menší rachot z koupelny... ,, Hm... Kooki se asi šel opláchnout "
Řekl jsem si sám pro sebe.
Slezl jsem z gauče a šel ke koupelně.
Přímo před dveřmi jsem se zastavil a přemýšlel... Mám tam za ním jít?
Neviděli jsme se takovou dobu!
Půjdu tam za ním!

Potichoučku jsem otevřel dveře a rychlostí blesku jsem se protáhl a zavřel.
Shodil jsem ze sebe oblečení.
Přiblížil se ke sprchovému koutu a pomaloučku odtahoval dvířka.
Najednou se rychle rozletěla a já stuhnul.
Kooki mě chytil za paži a vtáhl mě do sprchy.
Přirazil mě k pokachličkované zdi a přitlačil mě svou rukou.
Kterou měl někde na mém levém prsu.
,, Takže ty jsi mě chtěl překvapit...? "
Pronesl chladným a úchylným hlasem. Rukou sklouzl k mému boku a to stejné udělal i s druhou.
,, K-kooki! "
Vypískl jsem když začal přejíždět i přes můj zadeček.
Přitiskl se na mě... Přiblížil se k mému uchu a jemně ho skousl... Potom mi do něj jenom jemně a zároveň úchylně zašeptal
,, Neříkej že se ti to nelíbí "
A následně mě začal jemně líbat po krku.

____________________________________

Tak tady je ta moje opožděná kapitola... Měla bych dávat více částí se sny?
A jak se vám líbila scénka se sprchou... 😈
Možná to půjde do úchylného nebo... To utnu ve správné chvíli 😁.
A měla bych dávat delší kapitoly?