Zazvonil budík a já myslel že ho rozmlátím. Ještě asi tak 5 minut jsem ležel a přemýšlel jestli do toho ústavu zvaného škola půjdu. Nakonec jsem došel k závěru, že tam musím, ale jestli to bude jako včera, nebo horší, tak tam už nepůjdu.
Vylezl jsem z postele a sešel po schodech do kuchyně, proběhlo to stejné jako včera.
Už jsem znovu stál před vchodem,, dneska asi budu čekat venku s ostatními " Řekl jsem si sám pro sebe. Vstoupil jsem do areálu a stoupl jsem si pod strom. Měl jsem v úmyslu si vyndat sluchátka z kapsy. Ale v tu chvíli kdy jsem si sáhl do kapsy.
Ucítil jsem tlak na mé levé ruce, otočil jsem se. Stál tam o trochu vyšší kluk než já, měl napůl vyholené vlasy a na druhé straně dlouhý přeliv, držel mě za loket.
,, co chceš? "Otázal jsem se ho.
,, ahoj, ty jseš ten novej, že jo? "
Zeptal se mě
,, jo, jsem tu novej, ale co chceš? "
,, Chci se představit, jmenuji se G-dragon" Odpověděl
Trochu jsem se uchechtl nad jeho jménem, a on se na mě jen tázavě podíval.
,, já se jmenuji Jungkook" Oplatil jsem mu jeho zdvořilost.
,, Chtěl bych ti představit svoje kamarády " Řekl a já s tím neměl žádný problém, protože tu nikoho neznám.
,, Klidně " Odpověděl jsem mu, on do mě jen trošičku šťouchl abych šel za ním.
Obešli jsme školu. Hned za školou bylo fotbalové hřiště. Ale přišlo mi divné, že jsme tady skoro sami, až tedy na partičku kluků kteří se opírali o fasádu a povídali si. Šlo předpokládat že k nim zamíříme.
Jen co jsme k nim došli tak G-dragon je začal zdravit přátelskými posměšky,, čau zmrdi" Hned se na něj otočili a také mu to oplatili,, čau zmrde"
,, Tady to je Jungkook" poukázal na mě.
,, Áhooj Jungkooku" hned mě začali zdravit a představili se mi
,, Ahoj já jsem Lay"
,, já jsem Vernon"
,, já jsem Kris"
,, a já jsem Hyungwon"
Všechny jsem je po jednom pozdravil letmým,, ahoj"
Ale hned na to, někdo mě chytil za paži a přirazil ke stěně. Byl to G-dragon.
,, Co děláš?! " Okřikl jsem ho
,, Takže Kookie~" Spustil
,, Co kdyby jsi dnes večer přišel ke mně domů trochu si... " Nestihl to doříct.
Někdo mě zase drží za ruku a táhne mě pryč. No nemá zrovna moc velkou sílu, ale snažil se mi pomoct,, poběž! " Radši jsem začal spolupracovat protože s tam tou skupinou jsem nechtěl být už ani vteřinu.
Když jsme už byli před školou, zastavili jsme se a začali zhluboka dýchat, protože jsme běželi docela rychle.
,, Promiň, ale nemohl jsem tě tam s nima nechat, ještě by ti něco udělali" Když jsem se konečně vzpamatoval, ohlédl jsem se a podíval na toho kdo mi pomohl. Byl o trochu menší než já, měl blonďaté vlásky a brýle, byl docela roztomilý.
,, Promiň, zapoměl jsem se představit, Park Jimin"
,, Eh, Jeon Jungkook "
,, Díky že jsi mě zachránil"
,, Nemáš za co, to jsou místní nadrženci. Nesmíš se k nim moc přibližovat. Mohli by tě někam zatáhnout a... No..."
,, Jasně, rozumím, ještě jednou dík"
,, To nic, to se může stát každýmu. Ty jsi tady asi novej, že jo? "
,, Ano" Odpověděl jsem mu
Zazvonilo upozornění na hodinu a všichni se začali hrnout do školy.
,, Tak ahoj už musím" Řekl Jimin a odešel
,, Tak čau" A šel jsem do své třídy
