Busan high school

3.

Začal mi zvonit budík. S nechutí jsem slezl z postele a protáhl se.
Dnes musím do školy. Proč? Tázal jsem se v duchu sám sebe. Já tam vážně nechci. Svíral se mi při pomyšlení na novou školu žaludek.
Ale musel jsem. Vylezl jsem z pokoje a šel se nasnídat. Po snídani jsem vstoupil do koupelny dal jsem si rychlou raní sprchu provedl hygienu a šel se obléct. Oblékl jsem si modré džíny, čistě bílé triko a moji oblíbenou džínovou bundu.
Dnes mě do školy odvezli rodiče, protože jsem nevěděl kde ta škola vůbec je. Vysadili mě před vstupem do areálu. Nechali mě napospas smrti.
Naprázdno jsem polkl a vstoupil do areálu. Jen co jsem vstoupil, všiml jsem si že tu jsou lidi více začleněni do velkého počtu skupin, až na pár vijímek kdy se tu několik lidí toulalo úplně samo. Byl jsem trochu nervózní, ale musel jsem to přežít, pomaličku jsem se začal přibližovat ke dveřím abych mohl vstoupit. Ale než jsem se dostal ke dveřím, tak si mě odchytila jedna skupinka lidí, ale já se vysmekl a rychle jsem utíkal směrem ke dveřím. Dveře zaskřípaly a já se ocitl ve vestibulu školy, skoro nikdo tu nebyl, až na pár lidí. Nevěděl jsem kam mám jít, rozhodl jsem se po obrovské místnosti, jestli neuvidím někoho jako uklízečka nebo školník.
Uf. Jen co jsem spatřil uklízečku tak jsem k ní rychle došel a zeptal se jí.
,, promiňte, kde je tu ředitelna?"
Uklízečka se jen usmála a odpověděla,, támhle po schodech nahoru, druhé dveře v levo."
Slušně jsem poděkoval a hned zamířil k ředitelně, ale jen co jsem začal po schodech stoupat nahoru, vstupní dveře se rozletěly dokořán a začali se sem hrnout ostatní žáci. Rychle jsem vyběhl schody a zamířil k ředitelně.
Zaklepal jsem a čekal než někdo otevře. Nic. Zaklepal jsem znovu. Pořád nic. Pak jsem už neklepal, ale doslova jsem do nich mlátil, konečně někdo otevřel. Byl to vysoký, trochu obtloustlý muž. Pozval mě dál. V ředitelně mezi námi proběhla konverzace ohledně mého nástupu, kde mám třídu, klíček od skříňky, rozvrh hodin, a podobně. Asi po našem hodinovém rozhovoru mě doprovodil do třídy.
Zaťukal jsem na dveře třídy, ozvalo se nemilosrdné ,,dále".
S ředitelem jsem vstoupil do třídy. Učitelka se na nás udiveně dívala. Pak jí ředitel něco pošeptal a odešel.
,, Takže třído, tohle je váš nový spolužák Jeon Jungkook". Zdvořile jsem se uklonil a pozdravil. Učitelka se začala rozhlížet po třídě a začala říkat   
,, Kampak tě asi posadíme"
Ještě jednou se rozhlédla a řekla ,, co takhle Daehyun" Díval jsem se po třídě, byla to ta holka co se na mě divně dívala
,, mě je to jedno" Vypadlo z ní po chvíli.
,, Dobře Jungkooku budeš sedět s Daehyun " Prohlásila učitelka.
,, Jdi se posadit. "
Obešel jsem půl třídy a šel se posadit. Ještě štěstí že sedí v poslední lavici v rohu. Alespoň mě nepůjde vidět. Řekl jsem si pro sebe v duchu. Celý den se mnou nikdo nemluvil. Což jsem si myslel. Po konci školy jsem musel čekat než pro mě naši přijedou, protože si ještě nepamatuji cestu od nás ke škole. Takhle mě mají vozit celý týden, naštěstí jsem nemusel čekat ani deset minut. Už byli tady.
Když jsme přijeli domů, hned jsem padl do postele a nechtěl z ní vylízt. Pak ke mně přišel můj strašný bratr a začal se ptát,, jak bylo ve škole?"
Nechtěl jsem s ním mluvit, ale on pořád otravoval. Takže jsem mu musel odpověď,, v pohodě a teď vypadni. " A teď začal otravovat ještě víc, tím že mi začal říkat jak se měl on,, já se měl vážně super, už mám 3 nový frendy a v pátek sem příjdou".,, Zmlkni a vypadni" Zařval jsem na něj. On tedy radši odešel.