RITA SIKES: Středoškolská Novinářka

KAPITOLA 13.

Vždy usměvavý Charlie se během několika minut proměnil na nervózní časovanou bombu, která mohla každou chvíli explodovat. Viděla jsem ho v různých náladách, ale tahle pro mě byla úplně nová. Vražedným pohledem střídavě kontroloval cestu a mě.
Ačkoliv byl Charlie známý pro svůj permanentně pozitivní přístup k věci, tentokrát ve své roli nesetrval. Tápala jsem, jestli za to může incident mezi Ví a Melissou, a nebo ho vážně tolik dopálilo mé přátelství s jeho starším bratrem. V druhém případě přece o nic nešlo.
Natlačená na dveře spolujezdce jsem si Charlieho zvídavě přeměřila pohledem.

„Hej," oslovila jsem ho. „Ta naštvanost ti nesluší."

Krom dalšího nasupeného pohledu nijak nezareagoval.

„Charlie, no tak! Řekneš mi už, o co jde? Umírám touhou to z tebe vytáhnout už od rána."

„Jsi nějaká veselá, oproti tomu, když jsem tě viděl na parkovišti," odpověděl mi konečně, i když úplně zcestně. Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu. „Měla jsi s ním něco?"

Překvapení bylo slabým slovem, které mělo popsat mou reakci. Doslova šokovaná jsem zalapala po dechu. I když by byl třeba jen polibek s Waynem splněním mých erotických tužeb, tak daleko jsme skutečně nezašli. A vyrazilo mi dech, že si Charlie vůbec něco takového myslel.

„Ty ses zbláznil, že jo?"

Náhle dupnul na brzdy. Nepřipravená na prudké zastavení jsem se na poslední chvíli chytila palubní desky před sebou. S vykulenýma očima jsem se snažila z Charlieho vyčíst, co si myslí. Smaragdové oči se zabodly do těch mých.

„Wayne není kluk pro tebe," odsekl. „Nelíbí se mi, že spolu trávíte tolik času."

„Vážně?" napřímila jsem se. „A to mi říkáš ty? Neměl by ses raději starat o svůj vztah s holkou, která je schopná tě podvést před tvýma očima?"

Možná, že jsem se do něj pustila až příliš zostra. Každopádně to, co bylo jednou řečeno, se už zpátky vzít nedalo. Zahnala jsem tedy všechny pochyby a přísně se na něj dívala. Charlie zvrátil hlavu dozadu a pevně si stiskl kořen nosu.

„Rozešel jsem se s ní." Řekl nakonec.

Tentokrát mi samým překvapením padla spodní čelist. Ani v tom nejlepším snu mě nenapadlo, že by Melissa mohla v jednom dni dostat pěstí, a pak ještě prodělat rozchod s takovým andílkem, jako byl Charlie Edwards. Samozřejmě, že jeho mi bylo líto. Nevypadal ovšem až tak zničeně, jako bych od středoškoláka, zamilovaného až po uši, čekala.

„Charlie, to mě moc mrzí," pošeptala jsem a citlivě položila dlaň na jeho rameno. Skeptickým pohledem mi naznačil, že to s tou empatií nemám až tak přehánět. „Vážně! Ne kvůli ní, pochopitelně." Hájila jsem se.

„Nebylo to poprvé, co provedla takovou krávovinu. Ale Rito, co ty a Ví?"

Na malou chvíli, kdy jsem s Waynem utekla od okolního světa do lesa, se mi podařilo zapomenout na Víinu zradu v přímém přenosu. Znovu mě pozvolna zaplavoval ten pocit na omdlení. Tentokrát mě Charlie chytil za ruku a věnoval mi soucitný pohled.

„Má nejlepší kamarádka mě opustila kvůli klukovi podruhé ve třech dnech, co na to mám říct. Vlastně nevím, jestli mám chuť se s ní o tom ještě někdy bavit."

„Já taky odjel s Melissou a nechal tě tam s bráchou."

Zavrtěla jsem s hlavou a pevně stiskla jeho dlaň.

„Ne, Charlie," usmála jsem se. „Tys odjel udělat moc důležitou věc. A navíc až po tom, co ses ujistil, že o mě bude dobře postaráno, zatímco ona se doteď ani neobtěžovala napsat hloupou esemesku" nadechl se, aby mohl zaprotestovat, ale já mu nedala šanci. Tohle byla má chvíle. „Nemysli si, že jsem si té vaší tiché konverzace nevšimla. Ať se mezi vámi dvěma stalo cokoliv a před Waynem se mě snažíš ochránit z jakéhokoliv důvodu, tak je evidentní, že jste parťáci."