6.

630 35 0
                                    

Celý víkend si každý z nás užil. Nastala chvíle, kdy měli všichni odjíždět, ale autobus jedné skupinky holek měl zpoždění. Takže si s nimi kluci sedli a povídali si. Přišla jsem k nim a sklonila se k Ashovi. ,,můžeš na chvíli?" zašeptala jsem mu do ucha. ,,jasně" zvedl se ze země a šel se mnou. Vzal mě za zápěstí a zatáhl mě za jednu chatku. ,,neříkej jim nic o nás prosím" zašeptala jsem. ,,to bude trochu problém. Už jsem jim řekl, že s někým chodím" pohladil mě po tváři. ,,cože?" vykřikla jsem, ale pak jsem se ztišila, aby nás nikdo neslyšel. ,,proč jsi to sakra udělal?" sykla jsem. ,,jedna z nich se zeptala. Byly zaskočené a Luke vypadal, že mě zabije" pokrčil nezaujatě rameny.

Domů jsme dojeli až večer. S Ashem jsem se nějak extra nebavila, protože jsem na něj byla naštvaná. Nechtěla jsem, aby to řekl. Ne v tu chvíli... ,,sakra prosil jsem tě, abys držel hubu. Aspoň ještě chvíli" zaslechla jsem Luka z kuchyně. ,,nebudu to držet už dál v tajnosti. Takhle to prostě nechci. Chci, abych mohl dát najevo, co k ní cítím, což nemůžu jenom z toho důvodu, že ji chceš držet v tajnosti" pousmála jsem se nad jeho slovy o vyjádření citů, ale nechtěla jsem, aby se hádali. Vešla jsem do kuchyně a podívala se oboum do očí. ,,Luku... Nemůžeme to tajit. Trvá to moc dlouho. Ano, vím, že pro mě chceš jenom to nejlepší, čehož si vážím, ale takhle to dál nejde... Furt se díváme kolem sebe, jestli nás náhodou někdo nevidí... Vážně je na čase jim to říct. Zvládnu všechno, co tomu bude následovat, věř mi" dala jsem mu ruku na rameno. Luke zavrtěl hlavou a odešel. Povzdechla jsem si a otočila se na Ashe. ,,půjdu za ním" rychle jsem odešla, než stačil něco říct. Zaklepala jsem na dveře od Lukova pokoje. Neodpověděl, tak jsem vešla. Seděl u stolu a něco psal. Přešla jsem k němu a zezadu ho objala kolem krku. ,,Luku nebuď jak malý. Sám jsi věděl, že to jednou přijde" zašeptala jsem a položila si bradu na jeho rameno. Na papíře měl napsaný text. Hned jak si všiml, že si ho čtu, tak papír otočil. Pustila jsem ho a sedla si na postel. Čekala jsem, že se na mě otočí, ale neučinil tak. ,,nevěděl jsem, že tak brzo" zvedl se a sedl si vedle mě. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a čekala, jestli bude pokračovat. Když se nic nedělo, tak jsem začala já. ,,už nejsem malá. Zvládnu všechno kolem toho" víc jsem se k němu přitulila a dodala odvahu spíš sobě, než jemu. ,,jak jsi to myslela s tím, že si najdeš něco svého?" zamračila jsem se. ,,Calum je hrozná drbna... Nechci být pořád závislá na tobě. Jsem už velká holka" zasmála jsem se a drkla do něj ramenem. Snažila jsem se aspoň trochu uvolnit atmosféru. ,,já vím. Seš si tím jistá?" podíval se na mě. Přikývla jsem. ,,v tom případě tvoje rozhodnutí budu respektovat" objal mě. ,,díky" zašeptala jsem. ,,ví o tom Ash?" odtáhl se, naklonil hlavu na stranu a podíval se mi do očí. Sklopila jsem pohled a on pochopil, že ne. ,,běž mu to říct... Měl by to vědět" skousla jsem si spodní ret a přikývla. Věděla jsem, že by to měl vědět, ale chtěla jsem ho postavit před hotovou věc... Nebylo by to nejlepší řešení, ale míň bysme se trápili. Zvedla jsem se z postele a u dveří se otočila na Luka. ,,Luku?" zvedl ke mně pohled. ,,ohol se" zasmála jsem se a rychle odešla, protože po mně chtěl hodit polštář. Sourozenecká láska. S úsměvem jsem sešla dolů a zaregistrovala kluky, co seděli v obýváku. Tím líp pro mě. Můžu to říct rovnou všem... ,,kluci?" postavila jsem se před televizi, aby mi věnovali pozornost. ,,Kat teď ne!" vypískl Mickey a odstrčil mě. ,,je to důležité" vypla jsem televizi. Všichni tři na mě hodili naštvaný pohled. ,,fajn. Sorry" znovu jsem televizi zapnula a odešla do kuchyně. ,,Kat!" křikl Calum. ,,zavolejte mě, až budu důležitější jak televize" zakřičela jsem nazpátek a odešla do svého pokoje. Mrzelo mě to, ale kluci už jsou hold kluci. Sedla jsem si na postel a vytáhla svůj deník s texty a básničkami. Pomalu jsem si je pročítala a vzpomínala na chvilky, díky kterým to všechno vzniklo.

Někdo mi zaklepal na dveře. Lekla jsem se a rychle odložila deník. ,,dále" řekla jsem a pohodlněji se usadila na posteli. Do pokoje vešel Ash, zavřel dveře a sedl si ke mně. ,,pro mě budeš vždycky ta nejdůležitější" pohladil mě po tváři. Pousmála jsem a se začervenáním sklonila hlavu. ,,co jsi chtěla říct?" sakra, zeptal se. Zvedla jsem hlavu a skousla si spodní ret. Dole jsem odvahu měla, byli tam i kluci, ale teď ze mě odvaha opadla. Teď nebo nikdy. ,,nejspíš se budu stěhovat" vydechla jsem. Ash se zarazil. ,,jak jako stěhovat?" trochu se zamračil. Pousmála jsem se. ,,prostě tu už nebudu" objasnila jsem mu to. ,,a to jako... Sama?" věděla jsem, že naráží, jestli i s ním. ,,je jenom na tobě, jestli půjdeš se mnou" pohladila jsem ho po paži. Aspoň nějak jsem ho chtěla uklidnit. ,,myslíš, že je to nejlepší nápad? Jako... Není na to brzo?" zazmatkovala jsem, když nic neříkal. Ash se zasmál a zakroutil hlavou. ,,chodíme spolu tři roky a tady nemáme skoro žádné soukromí, takže to bude ten nejlepší nápad" dal mi ruce na boky a políbil mě. Pousmála jsem se a dala mu ruce za krk. ,,ještě jsem ti neodpustila, že jsi řekl, že s někým chodíš" odtáhla jsem se od něj. Ash se zašklebil a zakroutil hlavou.

Ash přišel ke mně, když už byl vysprchovaný. Měl ještě trochu mokrou a studenou hruď, takže jsem se od něj držela co nejdál. Nesnáším zimu. ,,já tě zabiju" zakřičel Mikey z chodby. Zvedla jsem se z postele a šla ke dveřím, které jsem následně otevřela. Na chodbě stál Michael a Luke. Luke měl v ruce kýbl s trochou vody a Mikey byl mokrý, takže mi došlo, co se asi stalo. Oba se smáli a mně taky cukaly koutky. Ash si stoupl za mě a opřel se o futra. Jak viděl, že kluci na sobě mají jen trenky, tak mi rukou zakryl oči a zatáhl mě do pokoje. ,,přece nežárlíš" zasmála jsem se a sundala mu ruku z mých očí. ,,já? Nikdy" pohodil vlasama a lehl si zpátky do postele. Lehla jsem si a přitulila se k němu. Sice je studený jak psí čumák, ale chci k němu být co nejblíže. ,,seš si stoprocentně jistá s tím stěhováním?" objal mě kolem pasu. ,,jo" usmála jsem se. Snila jsem o tom. Ale také jsem snila o rodině. Snila jsem o dětech. Furt mě užíral fakt, že Ash děti nechce. Chtěla jsem, aby změnil názor. Doufala jsem v to, protože děti miluji a chci je...

Můj vysněný život//cz FF✔Where stories live. Discover now