Jungkook Loves Me ?!

~13~

"Pojď pojď" řekne Rapmon Jungkookovi. My ostatní sedíme na pohovce a sledujeme co se bude dít.
Jungkook mírně znervozní ale nechce to dát znát.
Rapmon vytáhne kousek skořápky z kapsy a mává mu s ní před očima. 

"Co jako?" Ohradí se Kookie.
"Co jako?!" Myslím, že víš přesně co myslím." Rapmon mrskne skořápkou a dopadne Jungkookovi na hlavu.

 "Co máte furt  za problém ?!" Mužů za to, že ta slepice naproti mě..."

"Ještě jednou?!!!" Vyběhnu, ale Jhope mě stáhne zpátky. 

"Tak slepice", říká Jin. "Zrovna včera večer běhala jedna kolem bazénu. 

Všichni po sobě hodí zmatenej výraz. 

"A ty si nic neřekl?! Vstoupí do diskuze Jimin ale lehce se pousmívá.

"No to je výborný, tak jedna 'slepice' na sedačce," zašklebí se Jhope. "A další neknde na zahradě. Ty vole kluci, já mam dost a co vy ?"
"Tak jo, uklidníme se, chci vědět co se tu děje." Řekne Rapmon.
"Fajn.. fajn!!!!" Vykřikne Kookie.  "Byl jsem to já, prostě jsem si z ní chtěl vystřelit," pokračuje, "no nevěděl jsem že to vezme, až, tak vážně.
"Nebrala, kdyby jsi na mě předtím nebyl hnusnej,  pak bych se tomu možná i  zasmála." Vyjedu po něm.

Protočí oči a kouká vedle sebe abysme viděli ten jeho nezájem. Fakt jak malý dítě. 

"Hele chápu, že jsi tu slepici neměl kam dát... ale k bazénu?" Řehtá se Jimin.

"Musel jsem to peří z vody vyndavat skoro  dvě hodiny." Udělá Jin roztomilej zamračenej obličej.

"Se nedivte, když ji tam náš chytrej Kookie  zavřel, mezitím si dala pár koleček a stačila zmagořit." Pronesl Jhope div nevyprsknul smíchy. 

"Dal jsem ji tam aby měla prostor, vodu a jidlo dostala, zitra ji zas vracim." Zařval Jungkook.

"A Jestli, už do mě nehodláte dál rejpat, rád vas opustím, adiee! " Dokončí větu a vypaří se.

Večer
Dopisuju poslední větu do deníku, ano vedu si deník, bez něj nedám ani ránu. Musela jsem ze sebe všechno vydusit. 

Rozhodnu se jit projit kolem vily, potrebuju si pročistit  hlavu a na chvili vypnout. Po příchodu se jdu přvlíct  do košilky a skáču do postele. Hlavou mi běží myšlenky o Kookiem, nemůžu se jich zbavit. 

Co kdybych se s ním pokusila v klidu promluvit ? Tohle bude asi tvrdejoříšek.  Přemýšlím.

Odhodlaná na sebe hážu  mikinu a tepláky. Nerada bych, aby mě tu někdo viděl se tu promenádovat  jako 'miss muffin noční kosilka' . Jsou na ni totiž muffiny a k tomu je růžová, takže asi tak.  

Lehce klepu na dveře. Nic, žádná odezva, fajn. Rozhodnu se lehce pootevřít dveře a zjistit přes škvíru jestli je Kookie poblíž. Moje oči sjedou na spícího Jungkooka bez trika, jeho výraz v obličeji a ty rty, božeee! Nebudu lhát je to sexy až moc! Zasměju se pro sebe.

"Tak sexy, říkáš  jo?!" 

Zdvihnu hlavu. Kookie sedí na posteli a ten jeho pohled na mě, když má jiskřičky v očích.

"Ty jsi nespal?" Vyjíknu.

Dopr!!! Že jsem to neřekla nahlas?!

"Nespal a ty přemýšlíš nahlas," usměje  se  stylem 'Jsi ze mě celá hotová'. "A vůbec, tohle je můj pokoj, takže ty tu nemáš co dělat." Řekne. 

"Hele, tak to ani náhodou, tak užasnej nejsi, si nefandi." Jo z toho se nevykroutíš holka, bohužel  jsi to, už placla. Super teď mu to akorát  zvýší ego.

"No jasně, hele dobrou." Vyleze z postele a zavře mi dveře  opět, jak je jeho zvykem,  před nosem.. 

 Nějak se nemůžu hnout, zůstala jsem tam stát jak přikovaná  a ne a ne se pohnout. Tohle bylo zvláštní a prostě, já nevim! Pomoc!  

Měla bych jít spát. Nervní se vracím do pokoje.

Celou noc mi nejde unsout a když, už se mi to podaří tak mě vzbudí ty kraviny co se mi zdaj.. 

A dost, na to nemám, musím dolů pro prášek na spaní. Sejdu schody a mířím to  do kuchyně. Měli by být v téhle krabičce, kterou beru ze skříňky. 

Zapíjím prášek vodou, když v tom někdo zhasne a  okolo mého pasu dá ruce a hlavu si opře o tu mou,  chci se otočit ale hlas za mnou řekne "Pst!" A nedovolí mi se otočit. 

Do ucha mi zašeptá: "Pořád jsi to stejný trdlo!" 

Nechapu to, fakt nevim o co tu jde. 

Pomalu si mě začíná otáčet. V té tmě moc dobře nevidím kdo to je. Stojí předemnou ruce má pořád okolo pasu a obličeji jsme od seb tak  3 centimetry. Jediné co vidím jsou rty. 

Jeho dech se pomalu přibližuje  k mým rtum, já ale začnu panikařit a odtrhnu se. Vyběhnu nahoru a bouchnnu za sebou dveřmi v pokoji. Celá udýchaná se pomalu soukám do postele. Sakra! Ten prášek musí určitě za chvíli zabrat a ráno  budeš v pohodě Mi!  Říkám  si pro sebe.