Jungkook Loves Me ?!

~4~

Je tu den D!

Sobota

"Kde seš ? Co ti tak trvá Mi?," ječí na mě do mobilu. "No jo pořád, za pět minut tam budu!,"zavrčim na ní do mobilu a rychle vystupuju na zastávce, když autobus zastaví. Chvíli hledám Karin, pak ji uvidím jak stoji před halou. Rychle se k ní rozběhnu. "No konečně, tady seš!" "Počkej ještě musim na záchod nebo se tu počůram, počkej tu na mě hned tu budu," ani nestačila nic říct a šla jsem hledat záchody. Nevěděla jsem kam mám jít, měla jsem na o něco kolem 15 minut, což není moc. Za rohem jsem viděla velký šedý dveře, takže jsem se rozběhla k nim, zrovna někdo vycházel, takže jsem se mezi ním jen propletla, ten člověk si mě ani nevšiml, že tam jsem, vypadalo to, že někam pospíchá. Vešla jsem dovnitř, celá chodba byla do bíla. Ale značku WC jsem nikde neviděla. Máš smůlu Mi.

Sakra,sakra 8 minut, nemám šanci to stihnout. Hraje mi mobil, Karin "Dělej..nemáme sakra čas,dělej!!!", chtěla jsem jí odpovědět ale to jsem nevěděla co se stane teď, okolo mne  prošli nějací lidé, když jsem se otočila za nima, nemohla jsem uvěřit svým očím...BTS!  Vážně, byli to oni, odněkud vylezli ani jsem si to při tý panice neuvědomila, jen prošli a šli někam do zadu ani si mě nevšimli, nebo možná jo a nebo to prostě neřešili. Divný v takovýhle situaci, už bych měla být vyhozená nějakým bodyguardem,nebo co.  "Mi...Mi...sakra..slyšíš..mě ?" ......... "Co ?! Jo no jasně..počkej..ani nevíš co se teď stalo.." "Jojo, řekneš mi to pak, teď sem koukej naklusat ať konečne můžem jít dovnitř." "OK." 

Rozešla jsem se směrem k východu ke dveřím, došla jsem tam A do prdele !!  Nejdou otevřít, jakto, to jsem tu jako zamčená nebo co ? Co mám dělat? Proč zrovna já ?!! Začala jsem ale totálně panikařit. Vytočila jsem Karin ta to zvedla s pěkně naštvanym hlasem. "Co?!Co! pojď už konečně, nestihnem to!!!! " "No..to bude trochu problém, jsem zamčená a nemůžu ven!" "No to si děláš..co..proč ? !" "Já já nevim..prostě jsem šla hledat záchod, vešla jsem do nějaký chodby, pak kolem mě prošli BTS , pak jsem chtěla jít zpátky, záchod nikde a dveře nejdou otevřít", Karin se neozývala asi byla v šoku nebo já nevim "Hej, jsi tam ? "  " Ale počkat oni tam prošli jakto, je to jasný asi tam maj šatnu a tak. ..tví štěstí se proměnilo v neštěstí holka, achjo co s tím..." " Nic" " Jak nic, musíme tě odtamtud nějak dostat ne ?" "Ne, já na to přijdu sama, ty běž na koncert já se pokusim najít cestu kudy se tam dostat jinak a pak najdu tebe, jen bež." "Ale, to.." " Karin, jdi, já to nějak vyřešim, zatim." "Fajn!"

Klídek Mi to bude v pohodě, jen se tu porozhlídneš a budeš hledat cestu ven! Vydala jsem se rovnou chodbou až úplně dozadu, všude byly po straně dveře ale zamčené. Až když jsem došla na konec, viděla jsem tam schody nahoru, no jasně, tam přece šli oni. Šla jsem po těch schodech dál a dál, až jsem vešla do tlumené menší haly, místnosti nebo ani  nevím jak bych to popsala. S mým příchodem se rozezněla i hudba, kterou jsem hned poznala 'Dope'. Přišla mi akorát od Karin sms, že už to začalo a že doufá, že se mi daří. Musím být někde blízko. Po pár minutách jsem konečně našla nějaký průchod, pošla jsem ním, ta hudba se zesilovala a zesilovala, když v tom mě ozářilo modré světlo, když jsem se rozkoukala málem to se mnou seklo!