L.

565 86 10
                                    

„Zajíčku, spíš?“

„...“

„To je dobře. Já... dneska jsem s tebou byl naposledy. Bylo to úžasné a všechno, ale já už prostě nemůžu dál. Znáš takový ten pocit, kdy se všechno v tobě svírá a ty máš sto chutí vykřičet do světa, jak moc tě to bolí, jak moc se cítíš jako blázen? Tak přesně to teď zažívám. Už to ale nezvládám. Ty trhliny v srdci bohužel nedokáže slepit ani tak silné lepidlo, jako ty.
Jsou až příliš velké a je jich moc. Jsou z minulosti, o kterém jsem nikdy nikomu neřekl a ani neřeknu. Neměj mi to za zlé, prosím. Ani nevíš, jak je těžké od tebe odejít. A omlouvám se, že ti to všechno říkám, když spíš, ale je to lepší, než kdyby ses mi díval do očí. Věř mi, takhle je to pro oba jednoduší. I když... ty už bys mi nikdy neměl věřit. Jsem jen slabý lhář, který se schovává za rouškou statečného Taehyunga. Odpusť mi, prosím, nikdy jsem ti nechtěl ublížit. Chtěl jsem tě milovat.“

Několik slaných kapek z tvých očí spadlo na jeho spanilou tvář, avšak neprobudily ho.
Ještě naposledy jsi jej políbil a s těžkým srdcem se vydal do koupelny.

Nesnáším tě za to.

Deadly Triangle [CZ]Where stories live. Discover now