XXVIII.

568 85 6
                                    

„Tae?“

„...“

„Tae! Vstávej!“

„Uh, co? Kde to... zajíčku?“

„Dobré ráno, Taehyungu. Ano, jsem to já, Jeon Jungkook.“

„A kde to... jsem?“

„U mě v bytě na gauči.“

„A... jsi v pohodě?“

„Jo, proč bych neměl být?“

„No, zdál se mi takovej hrozně divnej sen. Byl jsi v něm ty a... umm... moc si to nepamatuju, ale... brečel jsi. Brečel jsi, protože tě bolelo srdce. Tedy, takhle jsi to alespoň říkal. A pak... umm... jo! Chtěl jsem tě jít utěšit, ale tys mě nechtěl pustit a říkal jsi jak ti ubližuju. Heh, divnej sen, co?“

„Hm...“

„...“

„...“

„Počkej... byl to vůbec sen?“

„Samozřejmě. Něco takového se přeci vůbec nemohlo stát...“

„Zajíčku?“

„Ano, Tae?“

„Nelhal bys mi, že ne?“

„Nikdy, Tae.“

Myslíš si, že to byl sen? Heh, ne.
Usnul jsi před dveřmi jeho bytu a on si tě potom vzal k sobě.
A myslíš, že by ti nikdy nelhal? Omyl.
Přeci už jsem ti říkal, jak jsi vlivný, ne, Tae? A navíc, Jungkookie je opravdu učenlivý...

Deadly Triangle [CZ]Where stories live. Discover now