Deadly Triangle [CZ]

XXXV.

„Zajíčku, nestyď se."

„A-Ale takhle mě vidět nemáš, jsem ošklivý."

„Co to plácáš? Jsi nádherný. Kdo by se mohl chlubit takovou tváří anděla? Kdo by se mohl chlubit tak nádherným plochým bříškem? Těmi štíhlými nohami a takovým krásným-"

„D-D-Dobře, to stačí! Ch-chápu to."

„Skvěle, takže už o sobě nikdy netvrď, že jsi ošklivý, když to není pravda."

„D-Dobře."

„Můžeme pokračovat, zajíčku?"

„No... p-počkej ještě."

„Copak?"

„Já... nebude to bolet, že ne?"

„Proč by mělo?"

„Já nevím. Něco jsem si o tom zjišťoval a všude se psalo něco o bolesti, tak-"

„Věříš více interneru, nebo mně?"

„Tobě, samozřejmě."

„Tak se uklidni, soustřeď se na mé rty, které tě budou neustále líbat, a užívej si té rozkoše, bereš?"

„B-Beru."

Nechápu, proč jsem se stal svědkem i tohoto. Ale jedním jsem si jist. Toho večera jsem ti tu lásku věřil i já. A oprávněně.

Jungkookieho sténání totiž bylo jasným důkazem.

-
Já tak upřímně doufám, že jsem to tímhle nezkazila. Tak moc doufám...