Bad Reputation 2 (Shawn Mendes) ✅

14. kapitola

S Aaliyah jsme tu už trčely minimálně dva týdny. Byly jsme nevyspalé a byla nám zima. Asi týden sem nikdo nepřišel. Tedy pokud nebudu počítat Leona, který sem chodil s jídlem. Vlastně to vůbec nebyl tak špatný člověk, jen ho nutili dělat špatné věci. Párkrát si tu s námi i povídal, alespoň na chvilku. Přinesl nám i deku.

,,Ahoj holky" pousmál se na nás, když znovu otevřel dveře a v ruce držel talíře s polévkou a chlebem. Došel k nám a talíře a chleba nám předal. Pak si sedl na zem k nám, zatímco my s Aaliyah jsme se pustili do jídla.

Obě jsme za ty dva týdny tady zhubly. Už předtím jsme byli štíhlé, takže teď z nás byli prakticky anorektičky. Oboum nám hodně vystupovali žebra a naše nohy začínaly vypadat jako špejle. Hubené a slabé. Sama sobě jsem se teď hnusila.

,,Leone já chci pryč" zašeptala jsem. Nechtěla jsem k němu mluvit moc nahlas, kdyby náhodou šel někdo kolem. Neměl tu co dělat. ,,To chápu, ale já vám nemám jak pomoct" řekl. ,,Už takhle budu mít problém jestli zjistí, že sem za vámi nechodím jen s jídlem a ještě si tu s vámi povídám" ,,Večer mě sem pošlou, ale ne s jídlem. Prý plním svojí práci dobře a tak bych si měl taky jednou užít. Vezmu si Aaliyah" zadíval se na Aaliyah, která v tu chvíli upustila chleba a ten jí spadl do polévky. Vypadala dost vystrašeně.

,,Já už nechci" podívala se na Leona s očima plnýma slz. ,,Ježiši neblbni. Vezmu tebe, protože pro Danielle pravděpodobně přijde někdo jiný. Prostě jenom zajdeme někam do pokoje. Tobě bych nic neudělal. Mně můžeš věřit" usmál se a Aaliyah přikývla.

***

Večer přišel Leon. Na moment mě oslnilo náhlé ostré světlo z chodby, ale pak jsem si všimla, že Leon nestál ve dveřích sám. Surově popadl mě i Aaliyah každou za jednu paži. U dveří mě strčil blíže k tomu muži. Netušila jsem kdo by to mohl být. Měl mikinu a přes hlavu černou kapucu. Dolní část tváře mu zakrýval šátek.

,,Musíme pryč" promluvil potichu pod šátkem. Ten hlas mi byl povědomý. ,,Nikam nejdu" zkřížila jsem si ruce na prsou. ,,Co blbneš Danielle?" řekl a stáhl si šátek z obličeje.

Cameron.

,,Jak si sem dostal?" obejmula jsem ho. ,,Na tom teď nezáleží. Shawn čeká venku v autě i s Emmou. Musíme jít, než si jich někdo všimne" zatáhl mě za zápěstí a já už jsem se tentokrát vydala tím směrem, kam mě vedl. Cameron si dal znovu přes obličej šátek a pustil mé zápěstí.

,,A co Aaliyah?" ohlédla jsem se najednou směrem, kam odešla ona i Leon. ,,Leon nám pomáhá. Měl by dostat Aaliyah k autu. A teď už pojď"  řekl a ukázal do chodby před námi. Jen jsem přikývla a šla jsem tam, kam ukázal.

***

Došli jsme s Cameronem na naprosto prázdnou cestu. Pár desítek metrů od nás stálo auto. U auta stál on. Už z dálky i přes světla auta jsem viděla, jak se usmívá. Netrvalo to ani vteřinu a rozběhl se ke mně stejně jako já k němu.

Byla jsem bosa a na chodidle jsem cítila každý kamínek, ale i tak jsem běžela dál. Doběhla jsem k němu a co nejsilněji jsem ho objala. Po tvářích mi teklo pár slz. Nedalo se vlastně přesně určit jestli to byly slzy radosti nebo bolesti.

,,Danielle poslouchej.." začal Shawn. ,,Ne, ty poslouchej mě. Miluju tě nejvíc na světě a ať už řeknu cokoliv, vždycky to tak bude. Vždycky tě budu milovat" dostala jsem ze sebe rychle. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Potřebovala jsem mu říct, že ho pořád miluji.

,,Mamí!" ozval se veselý křik. Běžela ke mně Emma s úsměvem na tváři. ,,Maminko!" zakřičela znovu vesele a rozběhla se ještě rychleji. Už byla skoro u mě, když se ozval výstřel.

V tu chvíli se mi zastavilo srdce. Emma se přestala usmívat a její křehké tělo spadlo na zem...

Zas delší dobu nebyla kapitola 🙃 Snad to ještě někdo čte 😔 Vůbec nevím jestli jsem teď udělala dobře, ale abych se přiznala, plánuju to už od začátku 😅 Doufám, že teď nejste na mě naštvaný 😔 Já na sebe možná i trochu naštvaná jsem, chvilkami jsem i přemýšlela, jestli to nakonec nenapíšu jinak.. Každopádně děkuju za každý like a komentář ❤❤