14. kapitola

955 63 19
                                    

Slenderman náš všechny propaloval pohledem. Tobyho a Jane sehnal zpátky hned, jak jsme se vrátili. Pak zavolal Maskyho, Hoodieho a ještě Kate the Chaser.

Nejvíce byl ale namíchnutý na BENa.

,,Proč. Jsi. Mi. To. K. Sakru. Neřek!" vyštěkl na něj.

BEN na něj koukal s trochu provinilým, ale spíše naštvaným pohledem.

,,Uvědomuješ si doufám od jakýho nebezpečí jsi nás dostal? Hrrrr, teď mi zmizte z očí. Jo i vy proxies. A nikdo ať mě neotravuje!"

Všichni z jeho pracovny vyšli trochu zmatení a jako spráskaní psi. BEN hned zmizel. Nikdo s nikým nemluvil a ani nikomu nevěnoval pohled.

BEN se jedoho dne vydal do své nejoblíbenější hry The Legend of Zelda Majora's mask. Možná proto, že ji hrál, když zemřel. Možná, protože se mu ze všech opravdu líbila nejvíce.

Potuloval se a najednou ho napadlo, proč by třeba nezašel za starým přítelem Dark Linkem. Byl to link jako BEN, měl našdlou kůži a jeho oči zářily sytou a jasnou rudou barvou. Šedá čepička, šedý linkovský oblek. Vypadal jako kopie BENa v šedočerném.

Když se však BEN dostal za hranici, kterou si oba dva stanovili, Dark Link to zjistil a začal BENa trestat. Nejdříve pouze v rámci Zeldy, pak začal ohrožovat i pozemský lidský svět.

Z tohoto důvodu se Slenderman naštval. Ani jsem se mu moc nedivila, ale štvalo mě, že si všechen vztek vylije na nás. Na proxies. Protože jsme prostě jeho poslušní pejci, kteří na povel poslechnou. A které může kdykoliv zmlátit. Jsme poddaní pod svým pánem.

Unavená jsem padla na postel. Být proxy mě opravdu omrzlilo hodně brzy. S tímto myšlením jsem usnula a probudila se prokřehlá zimou na zemi.

Promnula jsem si oči. Bolel mě celý člověk, všechny kosti a svaly a dokonce i ty, o kterých snad nikdo neměl ponětí, že existují. Byla mi zima a cítila jsem krev. Své včerejší oblečení jsem hodila na kopici prádla na vyprání a ze skříně jsem vyhrabala čistý rolák. Doplanila jsem ho černými legínami a ukradnutou zmrzlinářskou zástěrou.

Na snídani jsem si dala toust s marmeládou. Mezitím, co jsem čekala na rozpečení chleba, přišla Jane.

,,Ahoj," zamumlala jsem.

,,Ahoj, co bylo včera u žirafy?"

Asi mě chtěla rozesmát, ale já jsem byla jendou nohou v hrobě.

,,Řeknu ti, že to byl horor. Nejdřív mlčel, pak řval, pak mluvil zvýšenym hlasem a pak nás vyhnal. Ještě ke všemu jsem v noci spala na zemi a byla mi zima. Se máš, že tě nechtěl," řekla jsem a vyndala opečený chleba z toustovače.

,,Ale proč řval?"

Málem jsem vyplivla sousto. Pak mi došlo, že tam vlastně nebyla.

,,Dark Link se vrátil."

Podívala se na mě soucitným pohledem a pak zmizela v kuchyni.

Tak ahoj všichni! Jak se vám líbila kapitola? Taky vám chci popřá hezké Velikonoce a dnešního Apríla. Koukejte někoho napálit. Taky bych vám chtěla poděkovat za 500 přečtení. Mějte se hezky!

Creepypasta at school | ✓Where stories live. Discover now