V utajení

35. Kapitola

Josh

Mason (Luke): píše Hanka124

Než mi to Josh stihne vymluvit, celého na ráz ho pojmu do úst a začnu svou prácičku. Rossovo vzrušené sténání mě strašně irituje, ale zároveň pohání vpřed. Mé ruce masírují Joshova varlata, po chvíli je ale přesunu na jeho krásný penis a já svůj šikovný jazýček přemístím k jeho dírce. Brandon řekl udělat přítele, neřekl jak přesně...

„Ne, Masone, to neah. " Ví, že tohle je něco, co naprosto. Celý se chvěju a zvládám jen kňourat. Rukama se alespoň snažím tišit steny, ale moc se mi to nedaří. Koutkem oka zahlédnu Rosse, který se kouše do rtu. V zadku má Brandonovi prsty a on sám mu cosi šeptá do ucha. Určitě sprosťárny. Cukne mi v podbřišku. Už budu. Už jen kousek.

Zrovna ve chvili, kdy jazyk vyměním za prsty, ozve se ten nejkrásnější zvuk. Udělal se s mým jménem na rtech. A Ross jen malou chvilku po něm. "Vyhráli jsme!" zajásám a začnu Joshe očišťovat. "Jak to?! Vždyť to mělo být úplně jasný! Rossi! Že ty SIS v mé nepřítomnosti honil?!" vzteká se tiše Brandon a vypadá u toho jako bůh pomsty.

„Když ono to nešlo, lásko, " zakňourá Ross. „Navíc nemůžu za to, že Josh nemá žádnou výdrž. Zrudl jsem a rychle jsem si natáhl kalhoty. „To je pravda," odfrkl si Brandon a poté se otočil na Masona. „Vyhrál jsi, " zamrmlal poraženecky. „Hrajeme dál." Opět jsme se usadili do kruhu a já se snažil na nikoho moc nedívat. „Chci pravdu," zamumlal jsem směrem k Rossovi. „Nee, máš pořád pravdu,"ozval se Brandon a nakonec mě ukecali k úkolu. Zadíval jsem se prosebně na Rosse. Třeba dřep. Kotoul. Jen nic nechutnýho.

"Takže úkol pro našeho malého slušného Joshe? HM... Co by to tak mohlo být?" Ross dělá, jak moc přemýšlí, a při tom mi kouká do očí. "Řekni nám nějaké pěkné tajemství o Masonovi? Co pana agenta dostane do kolen? Čeho se bojí? Jaká jsou jeho nejtemnější tajemství, víš to vůbec?" kam Ross míří? Co se děje?

„Já, já... On má rád, mazlení a. " Sevřu si nervózně ruku. „Jeho minulost je jen jeho a."
„Notak, Joshi, co má rád? Kouření, šuk? " Brandon se zdál být netrpělivý. „Má rád." Zoufale jsem těkal očima kolem. Vím to vůbec? Vím vůbec něco o něm?

"Už mě to nebaví, nechci, abyste mi ho odháněli, to přece kamarádi nedělají nebo ano?" zamrmlu a začnu se zvedat na nohy. Jsou tím alkoholem zase nějaké zesláblé, ale co, nebudu tu sedět a poslouchat ty kecy.

„Ne, ne, promiň, Masone, tak jsem to nemyslel, promíň. " Ross se do Masona pověsí a oba spadnou na zem, kde se začnou smát a oba dva se znovu napijí. „Asi bysme už měli jít spát," navrhnu tiše.

Směju se a opírám se o Rosse. "Myslíš Joshíku? A Brandon si to asi taky myslí, podívejte, spinká." ukážu na Brandona chrápajícího na zemi. "Postarám se o něj a vy zas o sebe. Tak ráno." Ross do mě žďouchne a já spadnu Joshovi do klína. "Ahoj." zazubím se na něj a on mě pohladí po tváři.

„Asi tě odnesu, "konstatuju a zvednu ho. Trochu se zapotácím, ale nespadnu. Naštěstí. „Lásko, vydechnu a trochu ho od sebe oddálím. „O nic se nesnaž," jen se blbě zaculí.

"Ale lásko..." zase se k němu přitulím blíž. "Ty nechceš? Hnusím se ti? Ne, počkej, štve tě něco z toho Rossova úkolu, " žvaním si spíš pro sebe než pro něj. "Štve tě víc to s tou minulostí nebo to, že jsme spolu ještě nespali, takže jsi se nemohl vytáhnout s ničím, co mám při sexíku rád? Já nechci, aby tě to štvalo..."