I will protect you

12.Kapitola

Yoongi
Nemohl jsem uvěřit, že to udělal. Ze všech lidí právě on. Proč jsem mu vlastně kdy věřil? Všichni lidé jsou stejní... Přivlastňují si, co jim nepatří.

Běžel jsem, jak nejlépe jsem dokázal a doufal, že je Hoseok už zpátky z toho výletu. Dnes měl přijet a je už tma, takže bude zpátky ne?

Když jsem přiběhl k jeho bytu, začal jsem zběsile zvonit a cítil, jak mé tváře smáčí horká tekutina. Buď doma Seok-Seok.

Když se dveře otevřely a opravdu tam stál Hobi, vrhl jsem se mu kolem krku, a ještě více začal brečet. „Seok-Seok." zavzlykal jsem a on si mě hned k němu víc přitáhl.

„Copak se děje Yoongi? Nebylo to tak dlouho a kde je Namjoon?" při zaznění jeho jména jsem ztuhl, a ještě víc se rozbrečel. „N-neříkej mi nic o něm. Nechci o něm n-nikdy nic s-slyšet." dál jsem vzlykal, a když jsem otevřel oči, tak jsem si i přes slzy všiml, jak k nám přichází Kookův bratr.

„Hej... Co se stalo?" zeptal se a opatrně mi prohrábl vlásky. Hoseok mě vzal a přenesl na sedačku, kam mě posadil. „Co se stalo s Joonem?" zeptal se Jin a cítil další nával slz. „J-je.. je jako všichni ostatní. Nesnáším lidi a on to jen potvrdil." zavzlykal jsem a opřel se Hoseoka.

„Yoongi řekni mi, co se stalo. Joon je idiot, ale naschvál by ti neublížil. Nikdy by ti nechtěl ublížit. Viděl jsem to na něm. Jsi pro něj důležitý." Jin se snažil Namjoona obhájit, ale já ničemu nevěřil.

„Choval se jako on." tahle věta byla směřovaná přímo na Hoseoka, který se na mě znepokojivě podíval. „Yoongi to-" „Promiň Yoongi, ale mýlíš se..." řekl Jin a přerušil tím Hoseoka. „Hobi mi říkal, čím sis prošel a proč tady u něj bydlíš. A narovinu ti říkám, že to by si Joon nikdy nedovolil ani k tobě nebo k někomu jinému." řekl vážně Jin a vypadal, že si je tím naprosto jistý.

„Ř-řekl, že nesmím... že n-nesmím..." nedokázal jsem dál mluvit, jelikož jsem znovu začal vzlykat. „Řekl ti, že nesmíš něco s někým jiným dělat..." dokončil to za mě Jin a já přikývl.

„Yoongi, Joon opravdu není on a myslel to úplně jinak, než si to pochopil ty. Nemůžu říct, že si tě nesnaží přivlastnit, ale to jen proto, že tě má rád. Takhle lidé fungují. Nejspíš jen na někoho žárlil, a proto ti to řekl. Jen nechce, abys ho opustil, Yoongi.." Jin se mi snažil, vysvětlil Joonovo chování, ale já to nepobíral...

Jak může omlouvat to, že si myslel, že mi může rozkazovat. To, že si mě chtěl přivlastnit? Nejsem věc ani zvíře...

„Yoongi, vysvětlím ti to jinak. Já a Jin spolu chodíme a to znamená, že se nesmíme líbat, ošahávat nebo dokonce spát s nikým jiným než spolu. Pak by náš vztah neměl cenu, kdyby se to dělo. Patříme jeden druhému. A tak to určitě cítí i Joon. I on patří tobě Yoongi. Takhle to chodí, pokud někoho máš rád a spíš s ním." teď na Namjoonově straně stál i Hoseok a já nevěřil tomu, že tomu tak je.

„Vezmeme tě k Joonovi a promluvíte si o tom." pronesl nakonec Hoseok a začal mě zvedat. „Nechci!" vyjekl jsem a on mě prostě zvedl a táhl pryč. „Když to odložíme, bude to horší." řekl přesvědčeně Hoseok a zatáhl mě k němu do auta.

Jel s námi i Jin a mě se vůbec nelíbilo, co se děje. Po tváři se mi ještě koulelo pár slz, ale oba to ignorovali, a přesto mě k němu vezli. Když jsme byli na místě Hoseok mě táhl za ruku a veškeré mé protesty se zdály být zbytečné, a tak jsem to vzdal a nechal se táhnout.

Kluci otevřeli dveře bez zaklepání a já najednou stál v obýváku Joona. Namjoon seděl na sedačce a na sobě měl Taeho, který vypadal, že není daleko k slzám. Jestli už je náhodou neprolil. Jungkook seděl u nich a mluvil na Taehyunga.