I will protect you

8.Kapitola

Namjoon
Neochotně jsem se zvedl z postele od toho dokonale roztomilého stvoření a vydal se ke dveřím. Samozřejmě jsem nezapomněl zavřít dveře do svého pokoje, aby Yoongiho nic nerušilo. Tae stále sledoval televizi a jen se ospale usmál, když jsem procházel kolem gauče.

Než jsem stihl otevřít dveře, ozvalo se zaklepání a já protočil očima. Vždyť už jdu... Rychle jsem dveře otevřel a vzápětí na mě někdo skočil. „Jine, začni se chovat jako dospělý." zavrčel někdo další a já protočil očima, nesnaží se Jin o to, co si myslím, že ne.

Otočil jsem se a šel do obýváku i s Jinem na sobě. „Chyběl jsi mi Joonie." mlaskl mi u ucha a já začal proklínat svého nejlepšího kamaráda... Stoprocentně něco chce...

Poplácal jsem ho po zadku na znak, že ze mě má slézt a on poslechl. „Tvůj bratr má pravdu, měl by ses chovat dospěleji." napomenul jsem Jina a pozornost směřoval na druhou osobu, které přišla s ním. „Jinak ahoj Kookie, dlouho jsme se neviděli." usmál jsem se na chlapce, který zavíral vchodové dveře.

Taehyung najednou zpozorněl a vyskočil z gauče. „Kookie!" vypískl a chtěl se za ním rozběhnout, ale já ho chytil dřív, než se k němu stačil dostat a stáhl ho k sobě. Tae se na mě podíval a pak se mu v očích objevilo pochopení.

Došlo mu, že vrhnout se na Kooka bylo to poslední, co by měl udělat. Jungkook na rozdíl od mého bratra, který rád všechny objímá, nesnáší jakékoliv dotyky. A to myslím vážně, má z toho naprostou panickou hrůzu. Taky důvod, proč je na soukromé škole.

„Joonie neuvěříš mi, ale-" než stihl doříct, co měl na mysli, dveře od mého pokoje se otevřely a ospalý Yoongi se začal rozhlížet po místnosti. Nejdříve se zarazil a pak se rychlým krokem rozešel přímo k Jinovi. Když byl u něj, podíval se mu do očí a očuchal si ho.

Vyvalil jsem oči a stáhl si Yoongiho k sobě. Sám nesnáší, když někdo cizí mu něco dělá a udělá tohle. Yoongi se na mě nechápavě podíval a pak se znovu zadíval na Jina, který se na něj slabě usmál a zajel mu do vlasů. Myslel jsem, že Yoongi začne vyvádět, ale byl v klidu a Jin se překvapivě dokonale vyhýbal jeho ouškům.

Nadzvedl jsem obočí a podíval se na Jina, který se sladce usmál. „Seok-Seok nebude rád, až zjistí, že vím, kdo jsi." zasmál se Yoongi a já už opravdu nechápal situaci. „Proč by mu to vadilo?" odpověděl Jin a já si znovu přitáhl Yoongiho na sebe.

„Vy se znáte?" zeptal jsem se a Jin zavrtěl hlavou. „Jen nejsem blbý." usmál se Jin a já se zarazil. „Co?" nechápal jsem ještě víc a Jin se zasmál. Yoongi se na mě otočil a usmál se. „On je osoba, kvůli které mě Seok-Seok pořád posílá za tebou." vysvětlil mi Yoongi a já se zarazil.

„Bylo mi divné, že z Hoseoka cítím to, co z tebe. Teda přesněji jak z tebe, tak z Hobiho cítím jeho." usmál se Yoongi a já se podíval na Jina. „A to jsi mi chtěl říct kdy?" zeptal jsem se a on se opřel o opěradlo pohovky. „S Hoseokem to není-" „Nezkoušej říct vážné, moc dobře vím, jak často je s tebou. Teda Yoongi mi říká, jak je často Hoseok s někým..." přerušil jsem ho a on zrudl.

„Proč jsi mi neřekl, že někoho máš a k tomu že je to Hoseok?" zeptal jsem se a on si skousl rty. „Nejdřív jsem se bál, že bys odsoudil to, že je to hybrid. A pak, když ses začal sbližovat s Yoongim a mě došlo, že ten hybrid, o kterého se Hobi stará, je ten samý, s kterým jsi ty, tak jsem nevěděl, jak ti to říct." zamumlal a čím dál více se červenal.

„Bože to jsou kecy..." zavrčel Kook a Tae přikývl. „Prostě řeknu tak jak to je. Ty a Joon jste nejlepší přátelé, bůh ví jak dlouho... Vždyť ani já a ani Tae jsme se ještě nenarodili, když jste se už kamarádíčkovali a ty myslíš, že tě nepochopí? Jsi blázen hyung?" řekl nevěřícně Kook a já nevěřil, že dokázal tak dokonale říct to, co jsem se mu chystal říct já. „Mohl bych si dát něco k pití? Jin mě už přes hodinu někde vláčí a já nedostal nic k pití." zavrčel nakonec a já přikývl.

Vydal jsem se pro džus do lednice a slyšel, jak Jin tvrdí, že je nejlepší bratr, jakého si mohl jen přát. Vzápětí jsem se vrátil se skleničkou a dal ji Kookovi. „Díky Joone." usmál se a posadil se na sedačku, kde už seděl Tae.

„Dávají něco zajímavého?" zeptal se Kook Taehyunga a oba se začali chovat jako bychom tu nebyli.

„Takže Joonie-" „Ne." přerušil jsem ho a stáhl si k sobě Yoongiho. Začal jsem ho vískat ve vlasech a on se na mě nalepil. „Neřekl jsem ještě nic." zavrčel a já se ušklíbl. „Znám tě Jiné a odpověď je ne." falešně jsem se usmál a on si skousl rty.

„Ale Joonie já-" jen jsem protočil očima a přerušil ho. „Jine... mám tě rád a mám rád Kooka, ale nebudu ho hlídat, protože ty chceš jít šukat s Ho-" „Kurva Joone nechci vědět, co můj bratr bude s kým dělat." zakuckal se Kook a oba dva nás přerušil. „Jungkooku, co to je za slovník!" zavrčel Jin a Kook se otočil na Taeho jako by na něj jeho bratr vůbec nemluvil.

„Hele Joone naši jsou spolu a pochybuju, že jedou na pracovní cestu, když jedou spolu... Prostě se jim nechce pořád starat o Kooka v případě vašich o Taehyunga. A já mám něco důležitého." usmál se a já protočil očima. „Dík hyung, vůbec si nepřipadám jako něco na obtíž." prohodil Kookie a pohodlně se zavrtal do sedačky.

Jin se naštvaně podíval na Kooka a povzdychl si. „Je drzejší, než si pamatuju." pronesl jsem pobaveně a Jin nad tím jen mávl rukou.

„No tak, kluci budou moct být spolu a Tae si přivykne na nového spolužáka." usmál se Jin a já se zarazil. „Cože to?" zeptal jsem se a přestal Yoongiho výskat ve vlasech, který tu na mě prakticky usínal.

„Ty to nevíš? Vaši Taehyunga přesunuli na soukromou školu. Od pondělí tam nastupuje." řekl Jin, jako by se nic nedělo a já se podíval na Taeho, který souhlasně přikývl. „Cos provedl?" zeptal jsem se na rovinu a on se zakřenil. „Nic jen malá nehoda." vyplázl jazyk a já se připravoval na nejhorší. „Jen jsem trochu vytopil s klukama přízemí ve škole." jakmile to dořekl, myslel jsem, že ho zabiju.

Jedna velká katastrofa za druhou... prostě můj bratr...

„Víš co, dělejte si, co chcete. Kooku domluv se s Taem, jak to vyřešíte se spaním. Je tu gauč a Taeho postel. A ty mi nelez na oči." poslední větu jsem směřoval na Jina a on mi vlepil polibek na tvář. „To nesplňuje definici, nelez mi na oči." zavrčel jsem a poklepal na zadek Yoongimu. Ten si kolem mého krku obmotal ruce a vyskočil na mě.

„Vynahradím ti to Joonie. Je to jen pár dní a my to s Hoseokem máme už zajednané." zamumlal Jin, ale já ho ignoroval a nesl Yoongiho k sobě do pokoje. „Lidi kolem tebe jsou divní." zamumlal Yoongi, když se na mě víc nalepil a jeho hlas naznačoval to, že opravdu brzy usne.

Opatrně jsem ho položil do postele a přinesl mu věci na převléknutí, s kterým jsem mu pomohl. Yoongi se na mě vděčně usmál a natáhl ke mně ruce, abych k němu přišel blíž. Sedl jsem si na postel a naklonil se nad něho. On si mě k němu přitáhl a začal mě pomalu líbat.

„Joonie? Jestli bude i Seok-Seok pryč, nevadilo by... ne promiň je to blbé..." zamumlal a uhnul pohledem. „Yoongi? Copak jsi chtěl říct?" zeptal jsem se a on zavrtěl hlavou. „Ne... byla to blbost..." zamumlal a já se zarazil. Proč mi to nedošlo hned?

Políbil jsem ho na rty a pak se od něj odtáhl. „Jestli zvládneš snášet mě i ty dva, tak tu s námi můžeš zůstat. Nenechám tě samotného." řekl jsem, když jsem vydedukoval, co vlastně chtěl Yoongi říct. „Joonie!" vyjekl Yoongi a skočil na mě. Dal mi dětskou pusu na rty a zavrtal hlavu do mé hrudi.

„Jsi opravdu ten nejlepší člověk Namjoone..." zamumlal mi do hrudi a já si ho začal mazlit, tak jak to má nejraději.    

xxxxx

Hehe... tak jak hodně lidí očekávalo ona osoba byla Jin xD A jak to dopadne, když se teď Joon musí starat o Taeho a dokonce i Jungkooka?  Bude Yoongi k pomoci nebo na obtíž?

Jinak moc moc děkuju za podporu :* Další díl bude snad ve středu xD