I will protect you

6.Kapitola

„Yoongi nedržkuj. Vezmi ty věci a běž si je zkusit." zavrčel jsem a jmenovaný zavrtěl hlavou. „Nechci, abys za mě platil. Už Hoseok za mě vyhazuje peníze." zamumlal a našpulil rtíky. „Je to jen pár věcí a poslední týden mi pomáháš s texty a hudbou. Ber to jako odměnu za tvou práci." řekl jsem s úsměvem a Yoongi nakonec přikývl.

Vzal věci, které se mu líbili a šel si je zkusit. Když se kabinka otevřela a Yoongi tam stál v černých věcech, spokojeným výrazem a ocáskem, který se spokojeně pohyboval, nemohl jsem se vynadívat. Byl nádherný, jeho černá ouška a ocásek tolik roztomilé a já nevěřil, že to dokonalé stvoření mi věří a má mě rádo.

„Je to dobré?" zeptal se s naprosto nevinným výrazem a já přikývl. „Jsi nádherný Yoongi." zamumlal jsem a on se zarděl. „Opravdu mi to koupíš?" zeptal se a já přikývl. „Samozřejmě, nemáš u mě skoro žádné věci." zasmál jsem se a Yoongi se znovu zavřel v kabince, aby se mohl převléct zpátky.

Yoongi byl opravdu zajímavé stvoření.

••••••

„Joonie!" vypískl Yoongi a vděčně mě objal, když jsme se vrátili zpátky ke mně a já mu dal čokoládový nanuk. „Víš, že mi kromě tebe a Jina nikdo neřekne Joonie?" zasmál jsem se, když jsem sledoval, jak si vychutnává čokoládovou pochoutku.

„Uhm.. Promiň, měl jsem se zeptat, než jsem ti tak řekl." zamumlal a znovu si lízl zmrzliny. „Ne, nevadí mi to Yoongi. Ne od tebe a Jina." zamumlal jsem a šel si sednout do obýváku.

Yoongi za mnou hned přicupital a sedl si mi na klín. Dal přede mě zmrzlinu a já si trochu ukousl. „Studí to." zamumlal jsem a Yoongi se zasmál. „Jo, kdyby to bylo teplé nebylo by to dobré." dál se smál a opravdu rychle dojedl zmrzlinu.

„Co budeme dělat?" zeptal jsem se a Yoongiho tváře opět nabraly růžovou barvu. „Mazlit?" zeptal se s nadějí vepsanou v očích a já se zasmál. „Jestli si to kotě přeje." usmál jsem se a Yoongi se ke mně víc přitulil.

„Nechceš jít do postele?" zeptal jsem se a on zavrtěl hlavou. „Moc daleko." zamumlal a jeho nos se zahrabal do ohbí mého krku. Zajel jsem rukou do jeho vlasů a občas zavadil o ty dvě malá roztomilá ouška.

Brzy se místností ozvalo Yoongiho vrnění a víc se na mě uvelebil, zatímco jeho ocásek se za ním spokojeně pohyboval. „Poslední dobou jsi přítulnější než obvykle." zamumlal jsem a Yoongi ztuhl.

Lehce se odtáhl a omluvně se na mě podíval. „Nemyslel jsem to špatně. Mám tě rád Yoongi, takže mi to absolutně nevadí." vysvětlil jsem mu a pak si ho přitáhl do polibku. „Mám tě opravdu moc, moc rád." zamumlal jsem mu do rtů a pak ucítil něco chlupatého na ruce.

Odtáhl jsem se od Yoongiho a jeho ocásek mou ruku přesunul zpátky k jeho ouškům. „Pokračuj prosím." zamumlal a znovu se přisál na mé rty. Poslechl jsem jeho prosbu a jemně ho hladil. Naše rty se hýbaly synchronizovaně a jemu občas unikl sten.

Zajel jsem Yoongimu pod tričko a za chvíli ho z něj sundal. „Jsi moc roztomilý." prohlásil jsem, když jsem sledoval jeho hnědá očka a napuchlé zčervenalé rty. „Nepřestávej Joonie." zašeptal a vzal mě za ruce. Položil je na svůj zadeček a já se nestačil divit, co do toho malého stvoření vjelo.

Jeho ručky mi svlékly tričko a pak jsem svoje ruce znovu přesunul na jeho zadeček, ale tentokrát zajel pod kalhoty. „Umm.. Joonie." vzdychl mi do rtů a já se usmál. Vyndal jsem ruce z jeho kalhot a pevně ho chytl. Vstal jsem i s ním v náručí a vydal se ke mně do pokoje.

„Ať uděláš cokoliv nepřestávej. Prosím." zamumlal a přesunul se na můj krk. Začal sát mou kůži a já zavrčel. „Yoongi..." zasténal jsem, a i s ním spadl do postele. Naklonil jsem se nad Yoongiho a on se mě stále držel jako klíště.