Sledujte příběh skoro 17 leté Marii. Neví, jak dál žít. Život jí nadělil jen to nejhorší. Když byla malá, zemřeli jí rodiče. Bydlí u svých kmotrů, kteří jí dělají ze života peklo. Ale ve chvíli, kdy se začíná vzdávat, potká Jimmyho a Starka. Vybere...
Sedím v pokoji. Mám pocit jako kdyby se ty bílé zdi přibližovaly víc a víc. Nemůžu uvěřit tomu, že už nemůžu mít další dítě. Vždycky byl můj sen být šťastná, mít manžela a kupu dětí. Nemuset řešit takový problémy jako teď. Být svobodná matka. Moje přemýšlení vyrušili dveře od pokoje. Ve dveřích stála osoba, kterou bych tady nečekala.
,,Ahoj. Mohu dál? Nebudu tě dlouho zdržovat." řekl jeho sametovým hlasem. Zbožňovala jsem jeho hlas. Byl jako ukolébavka.
,,Ahoj. Jo určitě. Posaď se." ukázala jsem na židli a Stark se posadil na vedle postele.
,,Takže?" otočila jsem se na něj a nadzvedla jsem obočí. Viděla jsem, jak začal být zase nervózní.
,,Chtěl jsem se zeptat, jak to bude dál?" vím, na co přesně narážel. Jak to bude dál s naším synem. Popravdě jsem nad tím ani nepřemýšlela.
,,No. Je to tvůj syn. Asi ho budeš chtít navštěvovat. Pokud se vždycky včas domluvíme, tak v tom nevidím problém. Co se týče ohledně nás, tak já zůstávám s Jimmym. Nejsi pro mě nic jiného než otec Jacka a tak to taky zůstane." řekla jsem chladně. Věděla jsem, že to musím udělat. Musela jsem ochránit Jacka před tím, co se okolo Starka děje. I když mě to zevnitř rvalo. Chtěl něco říct, ale vyrušila nás sestřička, která dovezla Jacka z vyšetření. Řekla mi potřebné informace a zase odešla. Jacka jsem už měla u sebe a chovala jsem ho.
,,Můžu?" zeptal se po 10 minutách ticha. Podívala jsem se na něho a pak s úsměvem přikývla. Pomalu jsem mu podala Jacka a ukázala mu, jak by ho měl správně držet. Sedl si s ním zpátky na židli a já je důkladně pozorovala.
,,Ahoj. Jsem tvůj táta. Jsi nádherný kluk a tatínek tě má moc rád, i když o tobě nevěděl. Slibuju ti, že se pokusím být ten nejlepší táta na světě." promluvil na Jacka, který ho sledoval s vykulenýma očima. Byl jím úplně uchvácený. Byli si tak podobný. Ty oči, ty vlasy, ten úsměv. Koukala jsem na ně asi ještě 15 minut. Stark si hrál s ručičkama Jacka a Jack se snažil mu stisknout prst. V tu chvíli do pokoje přišel Jimmy. Jeho úsměv z tváře hned zmizel, když uviděl Starka. Chvíli se na sebe koukali a pak přistoupil ke mě.
,,Ahoj zlato. Chyběla si mi. Tady jsem ti něco přinesl, aby jsem ti vykouzlil úsměv na tváři. Za chvilku přijde i Sydney s Tonym. Bady se dneska večer strašně roztahoval. Už se mu stýská." řekl mi a pak mě políbil. Nějak jsem se nebránila. Ještě před porodem jsme si řekli, že to zkusíme už jenom kvůli Jackovi. Donesl mi puget růží, 2 knížky od Johna Greena a můj tablet s filmy. Byl vždycky tak pozorný. Už od doby, co jsem za ním přišla s tím, že jsem těhotná. Otočila jsem se na Starka a ten se zvedal. Podal Jacka Jimmymu a otočil se na mě.
,,Tak já půjdu. Jsem rád, že jsme se domluvili. Měj se Mar." řekl a ztratil se za dveřmi. Bylo mi to trochu líto, ale musela jsem to udělat. Koukla jsem se na Jimmyho a usmála jsem se na něho.
,,Tak kdy vás pustí domů? Už vás chci doma. Oba dva. Je to tam bez vás úplně jiný. Tony je pořád se Sydney, Bady chodí ven a Stark se přestěhoval zpátky. Nechal jsem ho tam jenom kvůli tobě." vyprávěl mi a já zjistila, že už chci taky domů. Zvedla jsem se z postele a odešla z pokoje. Došla jsem k sestřičkám a jednu si odchytila.
,,Pardon. Já bych se chtěla na něco zeptat." řekla jsem a ta milá drobná sestřička za mnou přišla.
,,Ano? Co potřebujete paní Stark?" zeptala se mě mile. Měla jsem jí ráda. Byla na mě vždycky milá. Oslovila mě, ale špatným příjmením, což mě trochu zarazilo.
,,Já nejsem Stark. To je jenom můj syn a jeho otec. Ale chtěla bych se zeptat. Kdy budu moc domů? Nedalo by se to nějak uspěchat?" řekla jsem s psími očky. Usmála se na mě a šla za doktorem. Ten mi vysvětlit, že by mě mohli pustit dřív, ale že mi udělá ještě nějaké vyšetření a budu muset na pár kontrol jezdit pravidelně. Všechno jsem mu odkývala na souhlas a šla jsem zpátky do pokoje, kde Jimmy uspával Jacka v postýlce. Zarazila jsem se u dveří, opřela jsem se o rám a koukala na ně. Bude úžasný táta. Po chvilce se na mě otočil.
,,Budeš skvělý táta. Byla jsem si něco vyřídit. Teď se zbalím, obléknu se, obléknu malého a dám ti ho do auta. Pak si dojdu na jedno vyšetření a pojedeme domů." řekla jsem s radostí a on se ke mě přesunul. Opatrně mě zvednul a zatočil se mnou. Byla jsem s ním šťastná. Alese Starkembysibylavíc. Ozvalo se moje podvědomí a já věděla, že má pravdu.
,,Opravdu? Tak to je super. Já ti zabalím, natahám to do auta a ty se zatím oblékni Jacka, abych si ho mohl potom vzít a upaluj na vyšetření." dal mi pusu a pak začal odnášet naše věci. Já jsem přistoupila k postýlce a vzala Jacka na ruce. Položila jsem ho na postel a dala na něj huňatou kombinézku, takže vypadal jako méďa.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byl v tom nádherný. Hlavně v tom bylo teplo, aby mi nenastydl. Dala jsem ho do autosedačky, kterou sem Jimmy včera dovezl. Pak jsem se začala oblékat já. Vzala jsem si legíny a volnější tričko, protože mi břicho ještě pořád "nezplasklo". Jimmy přišel, objal mě ze zadu a společně jsme se koukali na našeho syna, který právě usnul. Dal mi pusu do vlasů a vzal autosedačku. Vyšli jsme spolu z pokoje, ale já jsem zatočila do ordinace a on ven.
Po chvilce jsem vyšla a namířila si to do auta. Jimmy už Jacka připoutal a já si mohla v klidu sednout vedle prcka. Celá cesta domů byla klidná, protože Jack spal a nechtěli jsme ho budit. Když Jimmy zaparkoval u domu, tak právě vyšli Sydney s Tonym. Vystoupila jsem z auta a běžela za ní. Objali jsme se. Chvíli jsme tam stály a pak jsem jí zatáhla k autu.
,,Právě jsme za vámi chtěli jet. Tak tohle je to naše štěstíčko? Ahoj malý piráte." culila se na Jacka a ten se otočil po hlase. Vzala sedačku z auta a šli dovnitř. Tony pomohl Jimmymu s ostatním. Když jsem se všichni sešli v obýváku, tak jsem si vzala Jacka na ruce a Tony se Sydney si sedli vedle mě z každé strany, zatím co Jimmy seděl naproti.
,,Tak tohle je ten náš malý mafián? Koupil jsem mu plyšovou pistoli, aby začal už od malička." zasmál se Tony a já jsem ho zavraždila pohledem. Jen obraně zvedl ruce, že se vzdal.
,,Tony nech toho! Tohle bude úžasný basketbalista nebo fotbalista. Nebude jako vy dva!" pokárala ho Sydney a na oba výstražně zvedla prst. Všichni jsme se začali smát.
,,Mohla by jsi ho podržet prosím? Musím si odskočit" řekla jsem Sydney a ona si vzala Jacka. Vyběhla jsem na záchod a vykonala potřebu. Pak jsem se opřela o umyvadlo a pustila si na ruce studenou vodu. Pak jsem vešla do kuchyně a napustila si do skleničky vodu. V tu chvíli se tady objevil Stark. Měl ustaraný pohled a přišel ke mě a pohladil mě po zádech.
,,Jsi v pohodě? Nevypadáš nějak dobře." zeptal se mě.
,,Jo. Jsem jen unavená. Bylo toho na mě moc." usmála jsem se. On se taky usmál a začal se ke mě přibližovat. Pomalu jsem od sebe byli pár centimetrů, když v tom ....
,,Co to tady zkoušíš?" zaznělo od dveří do kuchyně.
