Nikdy na tebe nezapomenu (Pozastaveno)

13.část

Z pohledu Marii :

Když přestali telefonovat, tak se všichni zvedli a odešli. Nechali mě tam samotnou s rozsvíceným světlem.

„Nemůžu propadnout panice. Hlavně klid, Mario. Jinak se zblazníš." řekla jsem si sama pro sebe.

Najednou zavrzali dveře a někdo se přiblížil dovnitř.

„Jimmy! Jsi to ty?" vypískla jsem.

Ze tmy se ozval smích, který jsem poznala hned. Začal mi běhat mráz po zádech.

„Ale no tak, kočičko. Přece se nezačneš bát. Tvůj Jimmy už je na cestě, ale než přijede, tak si můžeme trochu pohrát, ne?". Jeho úšklebek jsem viděla i v té tmě.

Přistoupil ke mě blíž a pohladil mě po tváři. Trhla jsem sebou, což ho trochu pobavilo a taky naštvalo.

„Nikdy! Až přijede Jimmy, tak uvidíš" vyprskla jsem.

Stark se začal smát a pomalu mi začal rozvazovat provaz, který mě držel k židli. Vzal mě za loket a škubl s ním, na znak toho, abych ho následovala.

Vyšli jsme z pokoje a dali se doprava. Šli jsme okolo 2 goril, které se usmáli. Vešli jsme do ňákého pokoje, kde byla velká postel. Byla povlečená do růžovo-černa. Vypadalo to tu jako v ňákém pordelu, kam chodí holky, co potřebují peníze. Všude byli pomůcky k sexu a ostatní věci.

Stark mě hodil na postel a usmál se. Nebyl to ten úsměv hajzla, tenhle byl roztomilý. Kdyby mě neunesl a nebyl by takový hajzl, tak bych mu možná dala i šanci.

„Co se mnou chceš udělat?" vyhrkla jsem, když se otočil ke dveřím a zamknul je.

„Dohodneme se. Nechám tě na pokoji, když to nikomu neřekneš a budeš dělat to, co ti řeknu" zašeptal.

Jen jsem přikývla a on se usmál. Úsměv jsem mu oplatila a on mi začal rozvazovat provazi. Když mi je rozvázal, tak jsem si promnula rány od provazu.

„Proč to děláš?" zeptala jsem se nechápavě.

„Protože se nemůžu dívat na to, jak někdo ubližuje kočce jako jsi ty" posadil se vedle mě. Usmál se a já se taky začala smát.

„Ale teď vážně. Proč to děláš ?" znova jsem se ho zeptala, ale teď už vážně.

Chvíli se na mě koukal a pak začal „Víš .... Byl jsem s Jimmy dobrý kamarád. Dlužím mu to a navíc se mi strašně líbíš" mrkl na mě a nahodil zase ten roztomilý úsměv.

„Když jste byli dobrý kamarádi, tak proč jsi teď proti němu ?" zvědavost mi nedala.

„Vlastně, on od nás odešel. Opustil nás už v Miami a od té doby jsem ho neviděl. Fredo po něm na chvilku šel, ale pak zjistil, že bez něho je nic" vypadal smutně a přitom zase naštvaně.

Chvíli jsem na něho koukala a pak ho vzala za ruku. Nejdřív se polekal, ale pak se uvolnil a sevřel ji. Kouknul se mi do očí, ale najednou se jsem uslyšel kroky a vypadalo to, že i on si toho všimnul. Položil mě na postel a začal mi trhat oblečení.

„Spolupracuj. Nesmí se dozvědět, že ti pomáhám" zašeptal mi do ucha a já věděla, co tím myslí.

Chytla jsem ho okolo krku a začala jsem ho zuřivě líbat, zatím co mi roztrhl triko a kalhoty a odhodil je na zem.

„Začni křičet a nahlas vzdychat" zašeptal mi na rtech a já ho poslechla.

Viděla jsem, že se klika začala hýbat a někdo začal klepat. Stark se odrhl a šel otevřít. Cestou si svlékl tričko a kalhoty. Zatočil klíčem a dveře se rozletěli.

„Hm ... velmi zajímavé Starku. Myslela jsem, že máš navíc, ale spletla jsem se" řekla Mia a koukala na mě.

„Co tu chceš ? Nevidíš, že tu mám něco rozdělaného?!" zasyčel.

„Poslal mě Fredo, abych našla, kde jsi a mám ti vyřídit, že Jimmy tu za chvíli bude. Být tebou, tak si pospíším" mrkla na něj a odkráčela si to pryč. Stark zase zavřel dveře a usmál se na mě.

„A co teď ? Roztrhal si mi oblečení, takže nemám žádné" zakňučela jsem.

Stark se začal smát a šel k ňáké skříni. Otevřel ji a naznačil mi, že mám jít za ním. Chvíli jsem váhala, ale pak jsem přistoupila k němu.

„Tady si vyber oblečení. Bydlela tu jedna holka než zemřela při jedné akci" řekl tiše a šel si pro oblečení.

Chvíli jsem se na to oblečení dívala a pak jsem si vybrala bílé tilko, černé triko s nápisem "What?", které mi odkrývalo rameno a bylo krátké nad pupík a tmavě modré rifle. Všechno jsem si oblékla a otočila se na Starka, který se na mě po celou dobu díval.

„Bez toho oblečení si vypadala líp" mrkl na mě a usmál se.

„To chceš jako říct, že teď vypadám hrozně?" zeptala jsem se s tázavým pohledem.

„Ne, tím chci říct, že máš nádherné tělo, ale v oblečení taky vypadáš dobře" usmál se a já se zasmála.

V tu chvíli se rozletěli zase dveře a v nich stála zase Mia

„Jimmy je tady. Vem jí sebou a pojď do klubovny" řekla nervózním hlasem a koukla na mě.

„Ty mrcho. Co si to dovoluješ? Kde si vzala to oblečení?!" vyprskla na mě a málem se na mě vrhla, když v tom jí zastavil Stark.

„To oblečení jsem jí dal já, protože to její je na cucky. A navíc to není tvoje věc. Megan je už rok mrtvá" zasyčel a ukázal jí ať vypadne.

Zafrkala a odcupitala na svých 15cm podpatkách. Stark za ní zabouchl dveře a otočil se na mě.

„Připravená? Tvář se vyděšeně a ublíženě" řekl přísným tónem a nastavil vzal mě za ruku. Jeho stisk byl jemný a něžný, ale když jsme se přiblížovali, tak začal protlačovat.

Došli jsme na konec chodby a před námi byly obrovské dveře. Za nimi jsem slyšela známé hlasy. Podívala jsem se na Starka a on kývl. Začal do nich tlačit a pomalu se otevíraly.