3 months for Grayley - Prolog

271 11 0
                                    

Ještě jednou jsem se naštvaně rozhlédl po obrovské hale. Kurva! Slíbila, že tu bude v pět. Ta holka je stejně nedochvilná, jako jsem já sprostej.

   „Jsem tady, jsem tady," ozvalo se udýchaně od dveří.
Otočil jsem se za tím hlasem. Všechen vztek byl najednou pryč. Sakra. Ta holka je jako anděl.
   „No ne, máš zpoždění jen 25 minut," řekl jsem sarkasticky, ale usmíval jsem se. Ta holka na mě měla zvláští vliv.
   „Já vím, já vím. Zdržela mě setra. Chtěla zmrzlinu," pokrčila nevině rameny a přišla ke mně. „Omlouvám se."
Uculil jsem se na ní. Pak jsem postoupil o dva kroky blíž k ní a našpulil pusu. „Dokaž to."
Sálem se rozlehl její smích. „Ty jsi neuvěřitelnej," smála se.
   Podíval jsem se na ní a moc se snažil se nesmát. „Kočko, já tady nejsem ten, co přišel pozdě, tak se snaž."
Ještě jednou se zvonivě zasmála, než se ke mně naklonila a položila svoje rty na moje.
Kurva moc jsem se snažil nechat ten polibek na přátelské úrovni, ale ona je tak...
Popadl jsem ji za pás a přitáhl jsem si ji natěsno k sobě. Cítil jsem její prsa přitisknuté na mé hrudi a její ruce pevně držící můj krk.
Ta holka je kurva dokonalá.
Když jsem se od ní odtáhl oba jsem zrychleně dýchali.
   „Jednoho krásného dne, mě přivedeš do hrobu, drahá Ashley," smál jsem se tiše, opírajíc svoje čelo o její.
   „Nápodobně, milý Graysone," oplatila mi.
Chtěl jsem ještě něco poznamenat, ale dveře do sálu se otevřeli a dovnitř si to nakráčela třída malých lidiček.
   „A tolik k našemu soukromí," zabručel jsem.
Ash se zasmála a lípla mi pusu na tvář. „Musím jít," zašeptala.
   „Já vím. Budu v rohu," usmál jsem se na ní. Pak jsem se otočil a vydal se do rohu, kde byly navršené žíněnky. Sedl jsem si tak, abych měl dokonalý výhled a sledoval, jak moje holka mluví s těma prckama.
Bylo vidět, jak moc svojí práci miluje.
   Mohl bych tu celé hodiny sedět a sledovat, jak se na ty dětičky usmívá a ukazuje jim jednoduché kroky do jejich tance.
Byla tak šťastná.
   Zamračil jsem se, když mi v zadní kapse začal vibrovat mobil. Aniž bych z Ash spustil oči vytáhl jsem ho.
Kdo, kurva, zase otravuje?
Na obrazovce svítilo Ethanova číslo.
Zamračil jsem se. Poslední dobou byl Ethan trochu mimo. Mona mu dávala docela zabrat.
Možná jsme se za posledních pár týdnů trochu odcizili, ale no... já měl holku a on... svým způsobem taky, takže nic nečekaného.
Zmáčknutím zeleného tlačítka jsem hovor přijal a zvedl telefon k uchu.
   „Jo, brácho? Co se děje?" zeptal jsem se bez pozdravu.
   „Grayi..." ozvalo se zalapání po dechu. „Grayi... táta!" vyhrkl do mobilu.
Bylo to, jako by celý svět zčernal.
Prosím ne!

DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)Kde žijí příběhy. Začni objevovat