Katniss And Peeta After Mockingjay

ZASE ON

Katniss:

Nenávist v pomněnkách vyhasla, z úst se vydral poslední těžký výdech doprovázený slabým zasténáním. Naposledy se mu zvedl hrudník a jeho tělo se bezvládně složilo k mým nohám.

Naposledy jsem viděla jeho oči. I když mě propalovaly, milovala jsem je. Naposledy mi věnoval úsměv, i když posměšný. Naposledy promluvil, třebaže zlým hlasem, byl jeho. Byl součástí něčeho, co jsem milovala.

Teď je po všem. Už za mnou nepřijde s bičem v ruce a vítězným úsměvem na rtech. Už nebudu muset slýchat slova, o tom, co si všichni vytrpěli kvůli mně. Alespoň ne z úst, ze kterých to bolí nejvíc.

Zároveň už ale nemám ani tu nejmenší naději, že se mi vrátí. Že dostanu zpátky toho milého, usměvavého chlapce s chlebem, který mi tenkrát zachránil život. Definitivně jsem přišla o toho nevinného, tenkrát bezbranného kluka, jež byl vyslán na smrt do Hladových her.

Hlavou mi prolétá vzpomínka na tu deštivou chladnou noc tehdy v jeskyni. Vyprávěla jsem mu o Prim, o koze. On mi povídal něco, čemu jsem dlouho nemohla uvěřit. To, že mě miluje. Odněkud se také vynoří vzpomínka na druhé hry. Jeden večer, před Diodovým plánem, seděli jsme na pláži. On zase začal o tom, co pro něj znamenám. A já? Já mu dokázala jen říct, že ho potřebuji. Proč? Proč jsem mu už tehdy neřekla, co jsem v hloubi srdce už měla jasné?

Potom u toho stromu. Viděla jsem ho naposled. Naposledy jsem spatřila Peetu, toho pravého....

Oči se mi zalévají slzami. Teprve teď mi dochází, co jsem to provedla. "Já ho za-zabila," šeptám do prázdna, jež mě obklopuje mezi vzlyky.

Tohle jsi celou dobu chtěla, ne? Buď ráda, máš po trápení! Můžeš si zatleskat, holka! Vždyť by tě umučil. Psychicky, fyzicky, jak by to jenom šlo. Vysvobodila jsi se tím, teď už jenom uteč! Ozývá se hlas v mé hlavě. Je fakt, že tuhle zlou verzi jsem neslyšela dlouho.

Nevím, co mi brání v tom, abych opravdu utekla. Dveře jsou volné, nikdo tu není, mám možnost. Nejde to. Jako by mě k tomuhle místu cosi připoutalo. Cosi jako vzpomínky na někoho blízkého. Na milovanou osobu.

Vždyť jsi zabila, znovu.. To tolik prahneš po smrti? Jak jsi mohla něco takového udělat? Nejdřív nevíš, co dělat s tím, co k tobě cítí. Když konečně pochopíš, co je to láska a začneš mu ji opětovat, přijdeš o něj. Potom on nenávidí tebe, ale ty jej chceš a věříš, že se to spraví. Najednou se všechno urovná, jste šťastní a ty? Ty to štěstí pohřbíš. Víš co jsi provedla? Zabila jsi toho, kdo tě miloval, ty jsi milovala jeho. Styď se!

Stydím se.

Raduji se.

Brečím.

Směji se.