Sluneční paprsky mi svítily do očí a tak jsem se převalila na druhou stranu. Když jsem pořádně zamžourala očima, uviděla jsem, že tam leží moje princezna a pravidelně oddychuje. Usmála jsem se a pohladila ji po vlasech. Neklidně sebou zavrtěla, ale spala dál. Co bych dala za to, se s ní probouzet každé ráno.
Opatrně jsem vstala z postele a po špičkách přešla do koupelny. Málem jsem se lekla vlastního odrazu. Moje vlasy směřovaly do všech stran a na krku jsem měla fialový cucflek. Znova jsem se usmála a konečky prstů po něm přejela. Věděla jsem, že jich po těle budu mít víc a Valerie toho jistě taky není ušetřena. Vypadala jsem šťastně. A byla bych nejšťastnějším člověkem na Zemi, kdybych před ní netajila to, že vlastně chodím s Jackem. Kdybych to před ní nemusela tajit. Kéž by někdy existoval den, kdy bych bydlela s Valerii, měly bychom vlastní dům nebo byt, plný našich dětí. Tedy, ne úplně vlastních. Ale.. Nějakých, kterých by se vlastní rodiče vzdali. Z mých myšlenek mě vytrhla realita a to ta, že stojím před zrcadlem v mojí koupelně a v mojí ložnici spí dívka, se kterou jsem něco měla. Měla bych udělat něco na snídani, ovšem mé kuchařské schopnosti nebyly na moc velké úrovni. Aspoň jsem si rychle by čistila zuby a udělala něco s vlasy.
Po špičkách jsem se blížila do své ložnice. Ona spokojeně oddychovala. Její rovné, blonďaté vlasy zdobily celý polštář. Usmála jsem se. Zase. Konečně vím, jaké to je. To štěstí, když se probouzíte s někým, koho milujete. Počkat... Miluju ji? V prstech jsem si převalovala pramínek vlasů a kousala se do rtu. V hlavě jsem měla absolutní zmatek a celému mému tělu vládl ten odporný, svíravý pocit.
Převalila se na bok a já se znovu usmála. Rychle jsem k ní po špičkách přiskočila a naklonila se k její tváři. Políbila jsem ji na lícní kost a ona se znova zavrtěla. Tentokrát zamžourala očima a pak se usmála.
„Dobré ráno." Zašeptala jsem. Ona se rychle posadila a projela si prstama vlasy.
„Byla to realita nebo moc pěkný sen?" Otočila se na mě. Zasmála jsem se a místo odpovědi ji ukázala svůj krk. Tentokrát se zasmála ona a vstala z postele.
„Koupelna." Řekla si spíš sama pro sebe a zamířila ke světlým dveřím. Pozorovala jsem ji s úsměvem na tváři. Zmizela za dveřma a já se šla obléct.
Asi po deseti minutách se vrátila. „Půjčila jsem si kartáček."
„Asi mi to nevadí." Mrkla jsem na ni.
„No tak Rachel.. Pojď ke mně.." Zašeptala. I přes vše, co se stalo se mi rozbušilo srdce a mé břicho se začalo nebezpečně chvět. Objala mě kolem pasu a já ji chytla za krkem. Přitiskly jsme k sobě svá čela.
„Včerejší noc byla ta nejlepší v mém životě." Zašeptala jsem.
„Prozatím." Odpověděla a jako příslib mě políbila. Chvěly se ji rty, stejně tak jako mně. Naše jazyky se proplétaly a já ji tiskla tak, abych ji u sebe mohla mít už navždy.
„Než se to zvrhne tak jako včera.. Nechceš si někde zajít na snídani?" Vypadalo to, že se ji moje nabídka líbí.
No... Konec sebelitování. V další kapitole můžete čekat trochu vybočení od slaďárny :D Ale nevím, kdy další kapitola bude, protože jedeme na dovolenou, takže... (Stejně si myslím, že tam budu psát nejvíc :D ) No nic.. Vy víte, že vás miluju, protože mi vždycky zlepšíte den:) Jinak moc děkuju za 38 místo v romanci :OO Já vím, pro někoho to je třeba nic moc, ale můj cíl byl se dostat pod stovku, takže myslím, že dobrý ! :D i love you guys <333
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
