Políbená- DOKONČENO

4.

V naší škole a zejména ve třeťáku, kde jsem já, platí pro všechny (kdo nechcou vypadnout z kolektivu) jedno pravidlo:
Aspoň jedna sobota v měsíci, klub RABITT.
Zní to šíleně, ale po celou tu dobu, všichni, co navštěvují naši střední, o tom ví.
V Rabittu se totiž odehrává všechno. Vaše první opilost. Váš první alkohol. Cigarety. Drogy. Ve většině případů i první sex.
Já tam chodím už od poloviny prváku. Našla jsem si tam prvního kluka. Začlenili mě do party. Stala jsem se někým.
Až teď mi došlo, jak je to všechno hrozně dětinské. Možná je to jedna věc, díky které jsem taková, jaká jsem, ale stydím se, že celou tu dobu, co jsem na střední, jsem byla jedna z těch lidí, co tam byli KAŽDOU sobotu(někdy i pátky).

A dneska je ten osudný den. SOBOTA. Jak ten týden rychle utekl co? Celou dobu mi v hlavě zněla jen jedna věta a to byla ta, která vyšla z Valeriných rtů. Tak v sobotu.. O jeden důvod víc tam dneska nejít. Kousla jsem se do rtu. Nechci tam být. Řeknu, že jsem nemocná. Že mi je špatně. Nejvíc ze všeho mě štvalo to, jak všichni čekají, že já tuhle pitomou tradici budu dodržovat navěky.

Zabrněl mi telefon.
„Ano?"

„Rachel! Jdeš doufám dneska že?" Amy.

„Amy, já nevím je mi nějak špatně.." Zakašlala jsem.

„Ale noták, už dlouho jsme neměly dámskou jízdu.." Její pištivý hlas mi trhal ušní bubínky.

„Já nevím.." 

„Budeme u tebe o půl osmé jo? I s holkama!" Zasmála se a pak to položila. Super.

•••

Dneska jsem si dávala na svém vzhledu záležet ještě víc, než kdy jindy. I když jsem neměla v plánu být s klukama, chtěla jsem vypadat dobře.
Krátká sukně, tílko, náhrdelník.. Pořád dokola to stejné.
Najednou se ozvalo jemné zaťukání na dveře. Bez optání je otevřela máma.
„Jdeš zase pryč?"

„Víš, že tam jsem každý týden mami." Povzdechla jsem si.

„Já vím.. Ale .. Není čas už trochu dospět?" Usmála se.
Protočila jsem oči.

„No dobře, chápu, máš ještě čas." Zasmála se. Vtom se ozval zvonek. Výmluvně jsem se na ni podívala.
„Holky." Řekla jsem a pokrčila rameny. Mamka se trochu zamračila, ale pak mě pobídla ať už jdu pryč. Zamávala jsem ji na rozloučenou a mířila na smrt...

„A co Jeremy?" Moje kamarádky stále nemohly pochopit, že momentálně žádného kluka nechci.

„Jeremy je kretén." Mé slova byly prázdné. Holky se po sobě udiveně dívaly. Nezažily ještě období, kdy bych byla sama. Ani já jsem to pořádně nechápala.

Dunivá hudba mě doslova ohlušovala.
„Támhle je Val!" Zakřičela Stacy a ukázala k barovému stolu. Rozbušilo se mi srdce. Najednou, jako by žádný klub neexistoval. Jako by kolem mě nebylo nejmíň 30 opilých párů.. Viděla jsem jen, jak se otočila a naše pohledy se spojily.
Holky mě už tahaly dopředu.
Když jsme k ní došly, přejela mě pohledem.
„Rachel.." Řekla s absolutním nezájmem a drzostí v hlase. V jejich očích jsem viděla neposedné jiskřičky.

„Valerie.." Odpověděla jsem ji úplně stejně, nehledě na to, že bych nejraději začla křičet.

Vytáhla z krabičky cigaretu a z kapsy zapalovač. Rychlým obratem si ji zapálila a strčila mezi rty. S pozvednutým obočím mi podala otevřenou krabičku.
Zakroutila jsem hlavou.
„Nekouřím." Přímo to nesnáším. Ale na tobě to je neuvěřitelně sexy.
Bože Rachel, vzpamatuj se.

„Nepůjdeme tančit?" Zařvala mi do ucha Amy.
Znova jsem zakroutila hlavou.
Amy obrátila svůj pohled na Valerii, ale ta ji jako výmluvu ukázala svou cigaretu.
Holky odešly samy a zbyla jsem tam jen já a ona.

„Takže jsi přišla.." Řekla a provokativně vyfoukla svůj dým z cigarety přímo do mé tváře.
Neodpověděla jsem ji. Jako všechny ostatní mě měla pod svou mocí. Což bylo zvláštní, protože většinou jsem byla na jejím místě já.
Chvilku jsme tam jen tak stály v trapném tichu. No, ticho teda moc nebylo. Ale víte, co myslím. 
Otočila jsem se za sebe, abych měla přímý výhled na parket. Vypadá to, že si to holky užívají, za to já bych nejradši utekla úplně pryč.
Dokouřila.
„Jdeš?" Svýma očima mířila na parket.

„Ne, dneska nějak nemám náladu." 

„Tvoje chyba." Řekla a už vykročila pryč ode mě. Když ale byla vedle tak se zastavila.

„Mimochodem.." Její hlas nešel skoro vůbec slyšet.
Najednou se ke mně naklonila a svými rty se otřela o mé ucho. Zalapala jsem po dechu. Potichu.
Sevřela mi ruku a svýma nehtama způsobovala to, že jsem měla husí kůži po celém těle.
„Jsem ráda, že jsi přišla." Řekla skoro neslyšitelně. Pak mě pustila a odešla.
Ještě asi 5 minut jsem tam v šoku stála.
Co to semnou sakra dělá?