Step brother [CZ]

twenty-seven

,,Marry, jdeš s náma do baru?" zakřičel na mě hlasitě Alex z koupelny, když jsem procházela kolem. Uchechtla jsem se a strčila hlavu mezi dveře. Nakrčila jsem nos, jen co jsem ucítila tvrdou, svůdnou vůni v nemalém množství. Odkašlala jsem si, abych upoutala Alexovu pozornost. ,,Nemusíš, jestli nechceš."

,,Že se vůbec ptáš, nepotřebuju vidět svého bratra, jak zasouvá do nějaké..." semkla jsem rty do slabé přímky a dlouze zamrkala. Alex se zasmál a přešel k zrcadlu. Rukou si pročesal svoje kakaově hnědé vlasy a pomocí konečků prstů je natočil nepatrně nahoru. Z poličky pod hranatým zrcadlem sebral šedou popsanou tubu a otevřel ji. Trošku gelu si vymáčknul do ruky a zavřený ho vrátil na původní místo. Následně ruce spojil a promnul je.

,,Oh, brouku. Chyběla jsem ti?" pištivý hlas se rozléhal po celé chatě.

Protočila jsem očima, když mi došlo, kdože to přijel. S povzdechem jsem se otočila na patě a vydala se do vedlejšího pokoje. Jakmile jsem otevřela dveře, naskytl se mi pohled na buclatější zrzku sedící v Joshově objetí na posteli. Chtěla jsem zase zavřít a dělat, že jsem nic neviděla, ale Joshův hlas mi to nedovolil: ,,Klidně pojď, Marry, tady se stejně nic neděje." Modrooká dlouhovláska se od něj odtáhla a postavila se. Vkročila jsem tedy do místnosti a asi pět stop od ní se zastavila. Svým vzhledem mi byla povědomá, jen jsem si nemohla vzpomenout odkud.

,,Lucy, tohle je Marry. Marry, tohle je Lucy, moje sestra," představil nás Josh. Lucy, no jasně. Podle Luka vlastně Kelly, bůh ví, jak se vůbec jmenuje.

,,Já vím," přiznala jsem a usmála se.

,,Cože?" Joshova sestra na mě zírala poněkud překvapeně, po chvíli mi ale věnovala pohled, čímž mě vybídla, abych pokračovala.

,,Jsem Lukova nevlastní sestra."

Pokývala hlavou jako náznak toho, že už chápe a protočila oči. Zašklebila se a vydechla: ,,Hm."

***

Chvíli po tom, co se Josh rozhodnul zůstat spolu s Lucasem a několika lacině oblečenými dívkami v chatě, jsme si oblékla černé bodycorn šaty, které jsem, jako jediné možné, našla v kufru. Do ruky jsem vzala černé psaníčko a schovala do něj zlatý smartphone a dvaceti dolarovku. Přicupitala jsem k malému zrcadlu a rty obtáhla matnou, tmavě červenou rtěnkou. Zavřela jsem ji a zastrčila zpátky do malé kabelky. Seběhla jsem široké schody a vydala se ke dveřím. Když jsem procházela kolem kuchyně, nemohl mi uniknout pohled na spokojeného Lucase sedícího s Theresou na klíně. Svoje dlouhé, plavé vlasy měla ledabyle stažené do copu, nohy omotané kolem Lukova svalnatého pasu.

,,No ne," vyskočila na nohy, když mě spatřila procházet ,,ty asi budeš Monica, Lukova...sestra, že?" sarkasticky zapištěla a falešně se usmála. Krátké, červené šaty s hlubokým výstřihem odhalovaly skoro celá její ňadra, jen krajka černé podprsenky vyčnívala asi palec ve výstřihu.

Stejně falešně jako ona jsem se usmála a natáhla k ní ruku: ,,Marry, ne Monica." Přeměřila si mě pohledem a našpulila rty. Jakmile si všimla mojí natažené ruky, překvapeně zamrkala. Povýšeně se ušklíbla a otočila se zpátky na Lucase. Ten celou dobu seděl na dřevěné židli a oči měl zabodnuté do Theresina zadku.

,,Princezno, jdeš?" ozval se Brian z chodby.

,,Jo," houkla jsem na něj zpátky. Otočila jsem se na patě a chystala se odejít, Brianovy silné paže se mi ale omotaly kolem pasu, a zamezily mi tak jakýkoliv pohyb.

,,Wilsone..." zasyčela Theresa proti Brianovu obličeji, když se k ní otočil. Nasuptěně nakrčil obočí a lehce vystrčil spodní ret. Pohledem jsem vyhledala Lucase; ruce měl obtočené kolem Theresina štíhlého pasu a hlavu posazenou mezi její klíční kostí a čelistí.

,,Potřebuješ něco? Jestli ne, tak si hleď svýho," s nechutí v hlase se rozčílil Brian krátce po tom, co vyslovila jeho jméno.

,,Klid, kámo," reagoval až přehnaně pohotově Luke.

,,Klid?! Jak mám být, kurva, v klidu, když je tady ta..ta -" rozhodil rukama Brian.

,,Tak to si vyprošuju!" vložila se do jejich rozhovoru Theresa ,,Já nejsem žádná děvka."

,,Ne?" vyhrkl Brian spolu s Lucasem těsně naráz.

,,Jasně, že ne," ujistil ji ale vzápětí Luke.

Protočila jsem nad ním oči a přisunula se blíž k Brianovi. Naklonila jsem hlavu k jeho uchu a zašeptala, tak, aby to slyšel pouze on: ,,Kašli na to." On jen pokýval hlavou na souhlas a chytnul mě za zápěstí. Bez rozloučení mě táhl za ruku až ke dveřím, kde mi přisunul blíž černé lodičky do špičky. Jednu po druhé jsem si je nazula a nakonec se zatočila do kolečka.

,,Konečně, už můžeme jít, Marry už je nachystaná," zavelel Brian a otevřel vchodové dveře. Gentlemanským máchnutím ruky mě vyzval, abych šla jako první. Mile jsem se na něj usmála a vyšla před chatu.

,,Jeremy a Ashton už šli k autu," zakřičel od vchodu Alex a seběhl k nám. Brian na nic nečekal a rychlým krokem se držel vedle Alexe. Povzdechla jsem si a tím nejrychlejším krokem, kterým jsem dovedla jít, a zároveň nezakopnout o svou vlastní nohu, jsem je následovala.

,,Princezno? Víš, co je zítra za den?" tajemně se mě zeptal Brian, když jsem nastupovala za ostatníma do auta.

,,Sobota?"

,,Luke má narozeniny."

věnováno pro všechny úžasňáky, kteří tento příběh čtou