I know I can't, but I love you

15.část

15.část

Když jsem se probudila, nikdo tu nebyl. Dveře byli otevřené a po zemi se válelo moje oblečení. Prohrábla jsem si vlasy a vstala. Rychle jsem vběhla do koupelny, protože jsem byla nahá. Můj pohled padl do zrcadla a zděšeně jsem vykřikla. Bože můj! Co to mám na prsu? Na krku jsem měla cucflek od Seana, o tom vím. Ale kde se tam vzal ten na prsu? Neřešila jsem to, vlezla do sprchy a nechala na sebe padat kapky horké vody, které mi uvolňovaly ztuhlé svaly. Oblečená v domácím oblečení, jsem se odebrala zpět do pokoje, kde někdo seděl na posteli.

,,Bože! Louisi, lekla jsem se. Co tu vůbec děláš?“ zeptala jsem. Kouknul se na mě nechápavě.

,,Byl jsem tu celou noc.“ objasnil. Vykulila jsem oči. Přelétla jsem pohledem pokoj. Na zemi jsem uviděla něco průhledného. Kondom. Najednou jsem si na všechno vzpomněla. Párty, Sean, ten kluk, který potom zmlátil Louise. Vzala jsem ho domů, abych ho ošetřila, pak polibek a nakonec...

,,Pane bože.“ vydechla jsem a zakymácela se. Louis ke mě přiskočil a chytil mě za lokty.

,,Co se ti stalo?“ zeptal se mě starostlivě a vedl mě k poseli. S žuchnutím jsem na ní dosedla.

,,My jsme spolu spali, že jo?“ vydechla jsem.

,,Jo. Ty si na to nepamatuješ?“ Stáhla jsem si tričko a znovu se koukla na cucflek na prsu.

,,To je od tebe?“ Když viděl co myslím, široce se usmál a nastavil krk.

,,A tohle je od tebe.“ ukázal na červený flíček na svém krku.

,,Pane bože.“ zopakovala jsem. ,,Louisi, já..nepamatuju si na to.“ zaskuhrala jsem. Zamračil se.

,,Chceš to připomenout?“ řekl a natáhl se ke mě. Rychle jsem odskočila.

,,Ne Louisi. Ty to nechápeš. Já si to nepamatuju, protože jsem byla opilá. Nikdy bych to neudělala, kdybych byla střízlivá. Nic to pro mě neznamená.“ řekla jsem a na jeho obličeji se objevila bolest.

,,Cože?“ řekl a hlasitě polkl.

,,Promiň jestli jsem ti dávala plané naděje, ale nic to pro mě neznamenalo. Nemělo se to stát.“ řekla jsem s pohledem upřeným na zem. Slyšela jsem jak se zvedl. Přešel ke mě a chytil mě za ruce.

,,Tak mi dovol udělat to znova. Když jseš střízlivá.“ řekl s úsměvem. Zakroutila jsem hlavou.

,,Copak to nechápeš? Já nechci, abychom spolu něco měli. Nemiluju tě.“ řekla jsem krutě. V obličeji se mu zase mihla bolest. Ale okamžitě jí překryl vztek.

,,Včera jsi říkala něco jinýho.“ řekl s úšklebkem.

,,Nevěděla jsem co říkám. Ale teď to vím. A říkám ti, že tě nemiluju. A nikdy nebudu.“ dodala jsem krutě a otočila jsem se k němu zády.

,,Fajn. Jak chceš.“ vykřikl po chvíli. Otočil se, vzal si oblečení, rychlýma krokama přešel ke dveřím, kterými následně třískl. Slyšela jsem dupot po schodech a pak dveře. Odešel.

‘Ale tohle jsi chtěla ne?‘ ozval se můj vnitřní hlas. Ne, chtěla jsem, aby...Co jsem vlastně chtěla? Rozhodně jsem nechtěla, aby to skončilo takhle. Opřela jsem se o dveře, po kterých jsem se po chvíli svezla. Moje tělo se otřásalo pod náporem vzlyků.

Nevím jak dlouho jsem tam seděla, než jsem si toho všimla. Bylo to na mém nočním stolku. Vstala jsem a došla k tomu. Byla to malá flashka. Otáčela jsem jí v ruce. Nevím proč jsem to dělala, ale dělala jsem to dokola asi pět minut. Třeba jsem doufala, že z toho něco vyleze. Nakonec jsem toho nechala, zasedla k počítači a zasunula flashku. Vyskočilo na mě okýnko. Byl tam jenom jeden soubor, v podobě písničky s názvem Look after you. Klikla jsem na to a nasadila si sluchátka. (http://www.youtube.com/watch?v=S5IN2Wzpri0). Zazněly první tóny a slova písničky. Poznala jsem Louisův hlas. Na konci jsem zjistila, že mi po celou dobu písničky mi po tváři stékaly slzy. Otřela jsem je hřbetem ruky.

Najednou jsem ucítila lehký dotek na rameni. Prudce jsem se otočila. Harry. Na tváři měl smutný výraz. Vytáhla jsem si sluchátka, zapla písničku nahlas a rychle vklouzla do Harryho otevřeného náručí. Nechala jsem slzám volný průchod. Lehce mě přetáhl na postel, kde jsem v jeho náručí trávila zbytek dne. Poslouchala jsem tu dokonalou písničku a jeho dokonalý hlas a uvědomovala si, že jsem se chovala jako blbá kráva a nechala si ujít skvělou příležitost.

Nakonec jsem usnula.

S trhnutím jsem zvedla hlavu z polštáře. Někdo mi bušil na dveře. Se zaskučením jsem se vydala otevřít. Stála za nimi Anne, Robin a Harry. Anne držela v ruce narozeninový dort, na kterém bylo napsáno Elizabeth a pod tím číslo 20. Dneska jsem měla narozeniny.

,,Hodně štěstí zdraví,....“ začali zpívat. Obličej se mi roztáhl do podivného šklebu, který se doufám alespoň trochu podobal úsměvu. Když skončili, každému jsem se vrhla do náruče.

,,Děkuju.“ zaskuhrala jsem. Anne na mě i přes úsměv vrhla ustaraný pohled. Podala Harrymu dort a naznačila mu, aby nám nechali chvíli soukromí. Jenom nechápavě civěl.

,,Ehm, nakrájíme ten dort Harry. Pojď.“ řekl Robin a odtáhl ho dolů. Anne za sebou zavřela dveře a posadila se ke mě na postel. Sklopila jsem pohled na zem.

,,Tak povídej.“ vybídla mě.

,,Nemám co.“ zašeptala jsem. Věděla, že lžu. Proto zamlaskla.

,,Stalo se něco s Louisem?“ zeptala se. Trefa do černého! řekla jsem si v duchu. Do očí se mi zase nahrnuli ty otravné slzy. Ale přesto jsem zakroutila hlavou a s povzdechem vyšla z pokoje.

Když jsem došla do jídelny, Robin si zrovna počítal noviny. Okamžitě mi padl zrak na úvodní stránku, kde byl můj obličej. Vrhla jsem se na něj a noviny mu vytrhla z ruky.

‘Nevlastní sestra slavného zpěváka ze skupiny One Direction, Harryho Stylese, se na jedné párty pořádně opila a v pozdních hodinách odjela v doprovodu bratrova kamaráda Liama.‘  Znechuceně jsem je odhodila zpátky. Počkat! Liama?? Znovu jsem se natáhla po novinách a titulek znovu přejela pohledem. Opravdu. Stálo tu Liama. Nevěděla jsem, jestli se tomu smát, že neví jak se jmenuje, nebo brečet, že tak dokonalé jméno spletli. Rozhodla jsem se pro to první a opovrhovaně se zasmála. Z linky jsem si vzala kus dortu a sedla si k televizi.

„Nedávno adoptovaná sestra Harryho Stylese, Elizabeth White, se po jedné párty vracela opilá společně s Louisem Tomlinsonem. Vypadali zamilovaně a celkem se k sobě měli. Je tohle zárodek dalšího dokonalého páru ‘Hollywoodu‘?“ moderátorka ve vzduchu udělala uvozovky, načež se na obrazovce objevila moje a Louisova fotka, jak v objetí odcházíme z párty. „Doufáme že ano. Každopádně vás budeme o této žhavé novince dále informovat.“ Natáhla jsem se po ovladači a přepla na jiný kanál. Ale moc jsem si nepomohla.

,,Sestra jedné pětiny slavné chlapecké skupiny One Direction, se v těsném objetí Louise Tomlinsona  potají vypařila ze soukromé párty. Následně spolu trávili noc v nedalekém hotelu.“

,,Bože můj.“ vydechl Harry.

,,To je hrozný, jací jsou ty paparazzi svině.“ zahučel Robin. Anne rázným krokem přešla ke mě, vytrhla mi ovladač z ruky a vypla televizi.

,,Na každé stanici mají jinou verzi. Chci si poslechnout všechny.“ namítla jsem pobaveným hlasem. Ale uvnitř jsem byla vystrašená. Měla jsem stažený žaludek a cítila jsem se jako myš zahnaná do kouta. Najednou zazvonil telefon. Natáhla jsem se po něm.

,,Haló?“ řekla jsem se do telefonu.

,,Ehm, mluvím se Elizabeth Whiteovou?“ ozval se hlas na druhé straně.

,,Ano. A s kým mluvím já?“ odvětila jsem rychle. Zraky ostatních se na mě upřely.

,,No, uhh. Jak jenom to mám říct. Nejdřív bych ti chtěla popřát všechno nejlepší k narozeninám. Na tuhle chvíli jsem čekala celou věčnost.“ řekla do telefonu nejspíš žena.

,,Dozvím se sakra s kým mluvím?“ Začala jsem pěnit. Anne s Harrym se ke mě pomalu přesouvali.

,,No, ehm. Já jsem tvoje matka.“

tak...po dvoutýdenní odmlce je tady další díl :)) a byla jsem strašně moc překvapená, když jsem se koukla..a tam přes 1000 přečtení...strašně moc vám děkuju...jak za přečetní, tak i za VOTE a KOMENTY! jste báječní! <3