I know I can't, but I love you

8.část

8.část

Byl z něho cítit alkohol. A to hodně. A důsledkem toho byl jeho polibek (jestli se to tak dá nazvat) hodně vlhký. Hodně slintal a bylo to nechutné.

,,Harry, nech mě prosím být.“ zaprosila jsem, ale on se na mě jenom víc přitiskl.

Kdybych se mohla hýbat dávno bych utekla. Ale on mi jednou svojí velkou rukou držel obě dvě zápěstí. Jeho druhá ruka bloudila po mém těle. Přejížděl mi po břiše, po bocích, dokonce mi zmáčkl zadek. A když rukou zajel pod tričko, začala jsem panikařit. Už se blížil k podprsence, ale než se jí stačil dotknout, prudkým pohybem jsem pokrčila koleno a tím ho ochromila. Pustil moje ruce, přestal mě olizovat a oběma rukama se chytil mezi nohama. Rychle jsem ho oběhla a utíkala ke dveřím. Moje třesoucí prsty měly co dělat, aby odemkli dveře, ale nakonec jsem to zvládla a o pár vteřin jsem seděla na chladné zemi v zamčené koupelně. Vytáhla jsem telefon, který jsem měla v kapse tepláků a vytočila Louise. Ruka se mi úplně třásla a nedokázala jsem zastavit pláč. Po dlouhém zvonění se ozval ospalý hlas Louise.

,,Halo??“ vydechl do telefonu.

,,Louisi!“ zavzlykla jsem.

,,El? Jseš v pořádku? Co se děje?“ zeptal se vyděšeným hlasem, jakmile zjistil že brečím.

,,Můžu u tebe dneska přespat? Prosím.“

,,Co se stalo? Samozřejmě, že můžeš. Mám pro tebe přijet?“ nabídl se hned.

,,Ne, jenom mi prosím řekni adresu.“ poprosila jsem ubrečeným hlasem. Ochotně mi jí nadiktoval a ještě jednou se nabídl, že se pro mě staví. Odmítla jsem. Nechtěla jsem, aby mě viděl takhle. Doufala jsem, že se po cestě k němu uklidním. Poděkovala jsem a zavěsila. Pak jsem ještě chvíli seděla na podlaze a brečela. Zhluboka jsem se nadechla, abych se uklidnila a zvedla se ze země. Před zrcadlem jsem si opláchla obličej, vlasy si stáhla do culíku a otřela si oči. Potichu jsem přešla ke dveřím a položila na ně ucho. Slyšela jsem akorát Harryho sténání. Nejspíš se ještě válel po zemi a držel se za svého poraněného kamaráda. Využila jsem toho a přeběhla do pokoje. Co nejrychleji jsem se převlékla do džín a trika a přetáhla si přes sebe lehký kabát. Do kapsy jsem strčila peněženku, klíče a telefon. Opět jsem se přitiskla ke dveřím. Žádné zvuky. Trhnutím jsem otevřela dveře a co nejpotišeji jsem seběhla dolů. Nikdo tam nebyl, takže jsem zamířila ke dveřím a zhluboka jsem si oddechla, když jsem na své tváři pocítila studený vánek.

O dvacet minut jsem stála před dveřma Louisova bytu. Chvíli jsem váhala, jestli mám zazvonit. Koukla jsem se na telefon. Bylo půl dvanáctý. Ale nakonec jsem zazvonila.

Po chvíli jsem slyšela otáčení klíče v zámku a dveře se rozletěly. Když jsem ho tam viděla stát jenom v teplácích, podlomila se mi kolena. Usmál se na mě. A já se neudržela a s pláčem jsem mu padla do náruče. Zatáhl mě do svého bytu, zavřel za námi dveře a pak mě pevně objal.

,,El, co se stalo?“ šeptal mi do vlasů, které hladil. Jenom jsem popotáhla. ,,Ššš, to bude v pořádku. Pověz mi ce se stalo.“ požádal znovu. Odtáhla jsem se od jeho teplé hrudi. Utřela jsem si slzy.

,,Harry.“ řekla jsem jediné slovo. On se na mě nechápavě koukl. Podívala jsem se mu hluboce do očí. Když pochopil, šokovaně zalapal po dechu.

,,To neudělal.“ vydechl. Jenom jsem přikývla a pláč se spustil nanovo. Znovu mě k sobě přitiskl a hladil mě po vlasech. ,,On by to nikdy neudělal, kdyby byl střízlivej.“ obhajoval ho.

,,Já vím. Ale střízlivej rozhodně nebyl.“ řekla jsem mezi vzlyky. Stáli jsme tam asi pět minut, pak jsem se uklidnila, odtáhla se a nahodila chabý úsměv. Úsměv mi oplatil. Vzal mě lehce za loket a odvedl mě do obýváku, kde do mě šťouchl, abych se posadila na gauč. On zatím odběhl do kuchyně, kde jsem slyšela vařící se vodu. Vstala jsem a procházela se po pokoji, kde měl různě vystavené fotky. Bylo tam spoustu fotek z různých zemí, když s klukama koncertovali. Pak tady bylo pár fotek s jeho rodinou. Nikde jsem však neviděla jeho tátu. Měl krásnou rodinu, kterou jsem mu záviděla. Měl hezké sestry, kterých měl teda požehnaně.

Pak jsem za sebou uslyšela odkašlání si.

,,Pojď si sednout a popovídáme si.“ řekl mile a ukázal na gauč a čaje, které byli na stole. K mé smůle měl už triko. Posadila jsem se vedle něj a on si mě k sobě přitáhl.

,,Takže mi to řekni. Od začátku.“ vybídl mě. Spustila jsem a zadržovala slzy.

,,Kdyby se mi nestalo, to předtím, nebyla bych z toho tak vyděšená a teď bych tady nebyla.“ řekla jsem na závěr. Zvedl obočí.

,,Co se ti stalo předtím?“ zeptal se.

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem mu to řekla. ,,Když jsem byla ve své druhé rodině, tak mě...“ nadechla jsem se, protože se mi do očí zase tlačili slzy. ,,Tak mě ten otec zneužíval.“ vydechla jsem. Přerývaně se nadechl. A oči se mu zaleskly.

,,O bože, to je mi tak líto.“ řekl a znovu mě objal. Seděli jsme na gauči celou noc a povídali si. Vůbec se mi nechtělo spát, ale jemu už se klížily oči.

,,Louisi.“ řekla jsem a on rychle otevřel oči.

,,Ano?“

,,Jdi si lehnout. Budu v pořádku.“ vybídla jsem ho.

,,Ne, budu tady s tebou.“ řekl hlasem, proti kterému jsem nic nenamítala. A tak jsme si povídali dál. Když bylo asi půl čtvrtý, moje hlava se složila na jeho rameno a usnula jsem. Pak jsem se probudila díky tomu, že mě někdo někam přesouval. Otevřela jsem oči a uviděla Louisovu hlavu, která se nade mnou skláněla. Svoje ruce jsem měla omotané kolem jeho krku.

,,Kam mě neseš?“ zaskuhrala jsem.

,,Do postele.“ zašeptal.

,,Ne, já budu spát na gauči.“ namítla jsem a snažila jsem se vymanit z jeho náručí. Jenom mě k sobě přitiskl víc.

,,Ne, budeš spát v posteli. A já tam budu s tebou.“ řekl s úsměvem, který ve tmě zářil. Na to jsem nic nenamítala. Opatrně mě položil do postele. Stáhla jsem si boty a džíny. Ležela jsem tam jenom v tričku. Přejel mě lačným pohledem. Skláněl se nade mnou a já se mu zahleděla do očí. Jeho rty se ke mě začaly pomalu přibližovat. Nejdříve jsme se dotkli nosy. Pak se natočil a jeho rty se znovu spojily s mými. Přejel mi jazykem po rtu a tím žádal o vstup dovnitř. Ale nedovolila jsem to. Věděla jsem, že by se to zvrtlo v něco jinýho a to jsem nechtěla. Místo toho jsem se od něj jemně odtlačila, ale dál jsem se mu koukala do šedých očí. Lehla jsem si do měkkých polštářů a Louis si lehl vedle mě. Obmotal svojí ruku okolo mého pasu a přimáčkl se ke mě. Přikryl nás a naposledy mě políbil na čelo. Později jsem upadla do říše snů v teplém náručí jednoho skvělého kluka.