1.část

8.2K 465 1
                                    

1.část

And let me kiss you!
To bylo první, co jsem dneska ráno slyšela. Linda (spolubydlící) si zase pouštěla těch pět rádoby kluků. Zamručela jsem a přetáhla si přikrývku přes hlavu.
,,Vypni to!“ řekla jsem jí. Ale ona si to dala ještě hlasitěji.
,,Můžeš laskavě vypnout ty debily?“ vykřikla jsem naštvaně. ,,Chci spát!“
,,Už je půl jedenáctý. Nespi,“ namítla.
Chtěla jsem utrousit ještě jednu jedovatou poznámku na účet těch blbců, ale někdo hlasitě zabušil na dveře. Naštvaně jsem si strhla pokrývku z hlavy.
,,Co je?“ zakřičela jsem ke dveřím. Vešla Nina. Naše ‘vychovatelka‘, kterou jsem z hloubi duše nesnášela. A ona mě taky ne.
,,Bety, koukej se oblíknout, sbalit si věci a přijď za mnou dolů. Někdo tě chce adoptovat,“ řekla, nečekala na mojí odpověď nebo reakci a odešla.
Překvapeně jsem vykulila oči. Byla jsem šťastná, to jo. Ale zvykla jsem si moc si od toho neslibovat. Stejně mě po dvou třech týdnech vrátí, kvůli tomu stejnému důvodu, jako vždycky.
Ale i tak jsem vyletěla z postele jako neřízená střela. Lítala jsem po pokoji a házela svoje věci do tašky. Jelikož jich nebylo moc, měla jsem to za pět minut hotové. Natáhla jsem si na sebe džínsy, tričko s americkou vlajkou a conversky. Svoje tmavě hnědé vlasy jsem si projela hřebenem a přehodila si je přes ramena. Dlouhé řasy jsem si projela řasenkou.
Nastříkala jsem se svojí voňavkou Adidas, přehodila si tašku přes rameno a beze slova vyšla ze dveří.
Rychle jsem seběhla schody, kde už byla Nina s nějakou ženskou.
Když mě uviděla, pokývla hlavou směrem ke mně a ta ženská se otočila.
Měla tmavě hnědé vlasy, které jí splývaly přes záda. Svým způsobem byla hezká, ale mně se jako potenciální matka nijak zvlášť nelíbila.
,,Elizabeth, tohle je tvoje budoucí opatrovnice. Anne Styles. Anne, tohle je Elizabeth.“ Anne ke mně natáhla ruku a já jí uchopila. Měla na dotek příjemné ruce. Usmála se na mě.
,,Ráda tě poznávám,“ řekla příjemně.
,,Já vás taky.“
,,Říkej mi Anne nebo jak chceš, ale prosímtě, nevykej mi. Nejsem zase tak stará,“ řekla se smíchem.
Nina si odkašlala. ,,No takže Bety. Anne má ještě dvě děti. Dceru Gemmu, které je 23 a už se odstěhovala. A syna Harryho. Tomu je 19. Od teď je tohle tvoje rodina. Budeš se chovat mile a hlavně slušně, je ti to jasný?“ řekla přísně Nina a upřela na mě pohled. Anne se jenom zasmála.
,,Určitě to spolu nějak zvládneme,“ řekla a objala mě kolem ramen.
Nina jí dala ještě nějaké papíry a pak jsme se rozloučily.
Anne mi vzala tašku, (i když jsem protestovala) a vedla mě k autu. Bylo to luxusní černé auto s koženými sedačkami a tónovanými skly.
Anne hodila tašku do kufru a sedla si za volant. Já si sedla vedle ní.
,,Tak, jenom ti chci říct, že se nemusíš bát, že budu nějaká přísná matka. Nechám ti co největší volnost. Ale pár pravidel u nás platí. Zákaz kouření. Nikdo u nás nekouří, takže doufám, že ty taky ne.“ Jenom jsem zavrtěla hlavou. ,,A prosím tě. Zkus s Harrym vycházet. Je to skvělý kluk, ale je toho na něj moc. Domov je jeho útočiště, kam se vždycky rád vrací a nechci, aby měl další problémy ještě tam. Jinak je to všechno.“ Usmála se, nastartovala a my vyjely do ulic Londýna.
Jely jsme asi půl hodiny. Pak Anne vytáhla dálkové ovládání (zřejmě k bráně), zmáčkla ho a před námi se otevřela vrata, k tomu nejluxusnějšímu domu, jaký jsem kdy viděla.
Byl to velikánský bílý barák. Vypadalo to, že má tři patra. Okolo měl velkou zahradu, na které byly nejrůznější věci, od různých kytek až po velký krytý bazén.
,,Tak to je něco,“ vydechla jsem okouzleně.
,,Jo. Tohle nám koupil Harry,“ řekla a já vykulila oči. Kdo to sakra je, ten Harry, že může kupovat svojí mámě takovýhle barák.
Anne zaparkovala a my jsme vylezly z auta. Překvapeně jsem se rozhlížela pořád dokola. Nemohla jsem tomu uvěřit. V tomhle teď budu bydlet. Dřív jsem bydlela v maringotce, bytě a baráku, ale nikdy ne v baráku, která vypadal tak luxusně. Vzala jsem si tašku.
,,Tak pojď. Všichni na nás čekají.“
Vedla mě dovnitř. A vevnitř se to zdálo ještě luxusnější než venku. Drahé koberce, křišťálový lustr a ta kuchyně. A právě tam - u stolu - seděla má budoucí rodina. Dívka, která bude nejspíš Gemma, nějaký pán, což bude nejspíš hlava rodiny.
A pak nějaký kudrnatý kluk. Harry. Seděl ke mě zády, ale když se otočil, vyrazilo mi to dech.

I know I can't, but I love youKde žijí příběhy. Začni objevovat