Město YouTuberů XLIX.- Převlékání

3.3K 308 38
                                    

Byla tma a všichni byli docela zaujatí filmem.
"Ty, Klér?" ozvalo se vedle mě. 
"No?"

Vaďák se ke mně nahnul a pošeptal mi: "Mohla bys mi pomoct? Víš, líbí se mi jedna holka..."
V tom se z gauče zvedl Kovy, šel nejspíše na záchod.
"Jo, jasně, ale... Nejsem moc jako ostatní holky," zasmála jsem se. "To se spíš zeptej Ivet nebo tak."
"Když mně je to blbé víš..."
"Ale proč?" usmála jsem se. "Ivet ti ráda pomůže. Zeptám se jí po filmu sama, jo?" 
Vaďák s úsměvem přikývl, zrovna když se ozvalo zabouchnutí dveří.
"Kovy odešel?" zeptal se zmateně Martin.

Zastavili jsme film a všichni byli zmatení.
"Proč odešel?" nechápala jsem.
V tom si Vadim dal facepalm a vzal mobil. Vytočil něčí číslo a odešel do chodby. Když se vrátil, byl naštvaný. 
"Nezvedá mi to, blbec."
"Proč jako odešel?" nechápal Ment. 
"To vám řeknu, až si to potvrdím. Klér, pojď se mnou, jdeme ke Kovymu."
Nechápala jsem proč, ale zvedla jsem se. Oblékla jsem se, obula a za chvíli už jsme se vydali ke Kovymu. Vaďák zazvonil a nikdo nepřicházel. 
"Bude na Kopci," řekl Vaďák. Nechápavě jsem na něj koukala. On mě vzal za ruku a "táhl" ke Kopci. Neprotestovala jsem, ačkoliv mě začalo bolet koleno. 
Vyšli jsme nahoru a tam seděl. Vaďák si k němu přisedl a něco mu říkal. Kovy se pak usmál a byl v pohodě. 
"Proč jsi vůbec odešel?" nechápala jsem. Nedávalo to smysl, vždyť se jen tak zvedl a odešel. Proč?
"Nechám vás tu," Vaďák se zvedl a ukázal mi, že si mám jít sednout. "Kovy ti chce něco říct..."
"Tak počkat. Nejprve mi to vysvětlete."
"Kovy ti to vysvětlí sám," řekl a než jsem stačila zaprotestovat, už běžel cestou dolů z Kopce. 
"Tak?" sedla jsem si vedle Kovyho, který se koukal dolů na město. Světla lamp se mu odrážela v očích.
"Je to těžší než jsem si myslel," zamumlal. "Prostě se mi neudělalo nejlépe," usmál se a dál si prohlížel město.
"A teď pravdu, prosím," koukala jsem na něj. Vypadalo to, že se přemáhá. 
"Byla to pravda," pousmál se a chytl mě kolem ramen. Opřela jsem se mu hlavou o rameno. Něco mi měl říct, ale nechala jsem to tak. 
Lhala bych, kdybych řekla, že netuším, co mi měl říct. Ale nedala jsem to na sobě znát. Ztratilo by to své kouzlo. Proč však odešel, to opravdu nevím...

Došli jsme k Vaďákovi. Skoro všichni už spali, přišel nám otevřít Martin v tričku a pyžamových kalhotách se slonem.
"Super Kalhoty," zasmála jsem se.
"Díky," odpověděl a přitom se Koukal střídavě na Kovyho a na mě. Bože, jak mě to vytáčelo. To už i on ví, že mi Kovy chce něco říct?
"Pustíš nás dovnitř?" ušklíbla jsem se a Martin odešel do obýváku, kde spal na gauči s Viky. My s Kovym měli spát na Vaďákově posteli. Šla jsem se do koupelny převléknout. Měla jsem noční košili pod kolena. Vrátila jsem se, když si Kovy převlékal tričko. Lehla jsem si do postele a po chvíli usnula. Ani jsem nezaregistrovala, kdy si ke mně Kovy lehl . 

Ráno jsem se probudila dříve, než Kovy. Ten ležel na zádech, klidně oddechoval a usmíval se. Posadila jsem se, odložila deku a chvíli si mnula oči. Bylo deset hodin a z obýváku se ozývaly hlasy. Všichni už byli vzhůru. Nějak se mi mezi ně nechtělo, a tak jsem zůstala ležet a pozorovala jsem Kovyho. Teda spíš jeho vlas, který se mu s každým nadechnutím opřel o čelo a s každým vydechnutím vyletěl do vzduchu. Chtělo se mi smát. Ležela jsem tak asi čtvrt hodiny, dokud se Kovy nevzbudil. To jsem zavřela oči a dělala, že spím. Kovy vzal mou deku, přikryl mě a odešel do obýváku. Jakmile odešel, otevřela jsem oči a usmála se. Chvilku jsem ještě ležela, aby to nebylo nápadné, že jsem vstala tak brzo po něm. Chtěla jsem vstát, když do pokoje vešel Martin bez trička.
"Můžu si teda půjčit ty kalhoty?" šeptal do dveří, kde se zase objevil Vaďák.
"Jo," zasmál se, "ale nezdržuj se tu moc dlouho, Klér asi nepotřebuje vidět tvé převlékání."
Chtělo se mi tak moc smát, ale držela jsem se a pořád dělala že spím. Když se Martin převlékl a odešel, musela jsem se smát do polštáře, protože to jinak nešlo. 
Po chvíli zase pro změnu do pokoje vešel Kovy. To už jsem ale nedělala, že spím, protože mi donesl snídani. 
"Snídaně do postele, jo?" usmála jsem se na něj. Podal mi misku s cereáliemi.
"To víš, musíme si tě hýčkat." 
Jedla jsem cereálie, zatímco Kovy odešel do koupelny. Přišel převlečený, upravený a dokonce mi i odnesl misku, kterou jsem se tak dlouho chystala odnést. Pak jsem teda vstala a šla obsadit koupelnu. Když jsem přišla do obýváku, byli tam jen Kovy s Vaďákem a Carol s Mentem. 
"Ostatní odešli?" 
"Jojo, už museli," odpověděl mi Ment. Dělal něco na notebooku- Nejspíše stříhal. 

Odešla jsem chvíli před obědem, spolu s Carol. Kluci tam ještě zůstali, prý aby se tam Vaďák sám nebál. 
"Carol? Nevíš, proč včera odešel Kovy?"
"Oni ti to neřekli?"
"Ne, neřekli. Teda, Kovy mi řekl, že mu nebylo nejlépe..."
"Kovy," odmlčela se, "myslel, že Vaďák ti dal pusu."
"Cože?" zasmála jsem se.
"Jo, Vadim nám pak říkal, že ti jen něco šeptal."

Odprovodila jsem Carol a sama šla domů. Když jsem dorazila, byl zrovna oběd. Neměla jsem hlad, a tak jsem toho moc nesnědla. Uvědomila jsem si, že je 16. ledna! Za tři dny mám narozeniny. Totiž, narozeniny pro mě teď momentálně byly trochu zapeklité. Nikdy jsem neměla oslavu s kamarády, vždy jen s rodinou... No ale teď to bylo trošku jiné. 
"Ty, mami?"
"Ano broučku?" 
"Já jsem si ani neuvědomila, jak tady ten čas letí... Za tři dny mám narozeniny!"
Mamka se usmála: "Budeš chtít nějakou oslavu narozenin nebo tak?"
"Rodinnou, ale jinak nejspíše ne... Kdo si vzpomene, může mi popřát," usmála jsem se. 
"Tak fajn, ale kdyby sis to rozmyslela, tak nám řekni."

Nebyla jsem si jistá, jestli vůbec někdo z kamarádů ví, že mám narozeniny a jestli náhodou nečekají nějakou oslavu. Radši jsem tedy napsala na facebook.
Já: Lidi, nevím, jestli víte, že mám za pár dní narozeniny nebo jestli náhodou nečekáte nějakou oslavu.. Žádná oslava nebude, takže ji nečekejte :D ^-^
Kovy: Ok no ^-^ Tak Ti přijdu popřát osobně. 
Musela jsem se pousmát. 
Vaďák: Tak to Ti ale přijdeme popřát osobně všichni.
Martin: Jojo, všichni :D


************************************************************

Byla bych ráda za každý feedback- votes, komentáře, cokoliv. Chtěla bych vědět, co mám podle vás zlepšit, jestli se vám to líbí, co se vám na tom líbí / nelíbí a tak dále. ^-^

*************************************************************


Město YouTuberůWo Geschichten leben. Entdecke jetzt