Město YouTuberů

Město YouTuberů VII.- Únava

Došla jsem domů a hned, když mi otevřela mamka, jsem na ni spustila: „Mami! Víš, jaký trapas jsi mi před Martinem udělala?!"
„Ale zlato, jen jsem se chtěla ujistit," mamka se zasmála.
„No, to je sice super, ale co si o mně pak musel myslet?"
„Tak promiň," vyplázla na mě jazyk a vlepila mi pusu. Nedokázala jsem na ni být naštvaná. Nikdy mi to moc nešlo.

Když jsem došla do pokoje, přišla za mnou sestra.
"To mi nemůžeš říct, že jsi na YouTube?!" naoko na mě zakřičela. Hned se ale usmála. Obě jsme YouTube milovaly a když ségra chodila na základku, sledovaly jsme ho spolu. Ale když začala dojíždět na střední, neměla na to moc čas.
"No jo, tak promiň. Hlavně mě nebij," řekla jsem tichým ustrašeným hlasem. Obě jsme dostaly záchvat smíchu. Celé dopoledne jsme pak spolu prokecaly. Už si ani nepamatuji, kdy jsme se spolu naposled tolik nasmály. Řekla mi, že jí musím představit Kovymu a Martinovi. Když jsem ji odmítla, začala mně lechtat. 

"Sis, s tebou to není sranda, když nejsi lechtivá," udělala na mě smutné oči.
"Ale s tebou jo," odsekla jsem a začala jí to oplácet. Přestala jsem, až když křičela, že potřebuje na záchod. To jsem nebyla ochotná riskovat. Přece jen jsme byly v mém pokoji a na mé posteli...

Po obědě se mnou šla i na procházku, kecaly jsme stejně jako dopoledne. Šly jsme kousek za nějakým... Klukem? Nevím, jak mám říkat někomu, komu je kolem dvaceti. Nebudu to nějak zbytečně prodlužovat, byl to Kuba, neboli House z Minecraft Boxu. Šly jsme kousek od něj a on se díval do mobilu.
"Ahoj Kubo," promluvila na něj nervózně sestra, když jsme šly vedle něho.
"Ahoj, čau," odpověděl a dál se věnoval mobilu.
Bylo mi do smíchu. "To se ani nepodíváš lidem do očí, když s nimi mluvíš?" řekla jsem rádoby výhružně a tím jsem ho vytrhla z transu.
"Omlouvám se," otočil se na nás a jeho pohled zůstal na sestře. Usmál se na ni a... Narazil do sloupu. Bohužel si nevymýšlím.
"Jsi v pohodě?" zeptala se ségra.
"Jo-, jasně," začal se smát a po něm i ségra.

Kuba šel kus cesty s námi. Ti dva si tam povídali a já si připadala jako křen, tím víc se mi ulevilo, když jsem viděla Ivet.
"Sis, přidám se k Ivet, jo?"
Ani mě neslyšela, tak moc byla zabrána do rozhovoru s Kubou. Mezi těmi dvěma proskočila nejedna jiskra, ještě štěstí, že jsem u sebe neměla benzín nebo tak něco. Oddělila jsem se od nich a šla za Ivet.
"Ahoj, Klér!" mávala na mně už z dálky. „Přijde sem Kuba, nechceš jít s námi ven?"
Asi si říkáte, jak může jít Kuba s mojí sestrou, když jde s Ivet ven? Kuba je totiž i náš spolužák. Jak matoucí.
Došla jsem k ní: "No, to by mi tak ještě scházelo, cítit se jako křen ještě i mezi vámi dvěma."
"Co?"
"Šly jsme se projít se ségrou. No a potkaly jsme Kubu."
"Počkat, cože? Vždyť říkal, že ještě sedí v autobus-"
"Ne tvého Kubu," musela jsem se zasmát, "Kubu jako House."
Chvilku byla zaražená, než jí došlo, co jsem právě řekla. Nevypadala, že by ho znala, a tak jsem dodala: "YouTubera."
"Aha!" usmála se na mě nakonec.
"Tak já zase půjdu. Ahoj Iv, uvidíme se zítra ve škole." Zamávala mi a já šla domů.

Pár metrů dál jsem pro změnu potkala Carol. Taky na někoho čekala.
"To si ze mě děláte srandu? Všichni na někoho čekají!" zasmála jsem se. „Na koho čekáš ty?"
Carol nic neřekla, jen se podívala za mě. Směrem k nám šel jiný náš spolužák.
"No, tak já tu nebudu překážet," usmála jsem se na ni. "Půjdu, ahoj zítra."
"Nepřekážíš," podívala jsem se na ni, abych se ujistila, že to řekla ona.
"Už druhé slovo, které jsi mi za tu dobu, co tu bydlíme, řekla!" vyhrkla jsem na ni a ona se rozesmála.
"Ahoj," usmála jsem se a šla.
"Ahoj!" zavolala na mě a já jsem jí na prstech ukázala trojku.

Došla jsem domů a tam už, k mému překvapení, byla ségra.
"Hej, nechala jsi mě tam!" zamračila se na mě, ale nedokázala skrýt úsměv na rtech.
"Nechala? A to jsem tam jako měla zůstat? Abych se cítila jako méněcenná?" Oplatila jsem jí zamračení.
"Tak promiň," usmála se a vrhla se na mě. Objaly jsme se a ona, ještě stále s úsměvem na tváři, odešla do pokoje.
Večer jsem si jen napsala úkoly, nachystala věci do školy, navečeřela jsem se a šla se osprchovat. Když jsem si lehla do postele, zavibroval mi mobil. Přivřela jsem oči před světlem a když jsem na mobil konečně zaostřila, zjistila jsem, že mi napsal Martin.

Martin: Ahoj Klér! :D
Já: Čau, potřebuješ něco? :)
Martin: Já ne, ale ty jsi mi psala. :)
Cože? Jo, aha... On myslí tu zprávu, co jsem mu psala před několika dny.
Já: Podívej se na datum, kdy jsem ti to psala :) :D
Martin: Promiň, mám tu hodně zpráv. :D
Já: V pohodě. :P

Nějakou dobu jsme si psali, o tom, co mu řekla mamka, o Kovym, o videu a tak dále. Přidal si mě na osobním profilu, kde jsme v konverzaci pokračovali. Opět jsem nevnímala čas a když se na budíku objevila jedna hodina, uvědomila jsem si, že bych měla končit.

Já: Tak fajn, půjdu asi spát. Dobrou. :))
Žádná odpověď.
Já: Martine? :D
No nic, asi usnul. Odložila jsem mobil a usínala jsem. Už by mi chyběla poslední ovečka k tomu, abych doopravdy usnula.
*Bzzz Bzzz*
Martin: Promiň, usnul jsem.
Já: Už bych spala taky, kdybys mi nenapsal...
Martin: Promiň :P
Já: No nic, už půjdu spát :) P.S.: Pokud budu mít zítra kruhy pod očima, zabiju tě. :3

Usnula jsem, ani nevím jak. Když jsem se ráno podívala do zrcadla, zděsila jsem se. Vypadala jsem jako chodící mrtvola a přemýšlela jsem o tom, že bych vynechala školu. Nakonec jsem to zamítla. Než jsem odešla do školy, napsala jsem Martinovi na FB
Já: Jsi mrtvej. ^-^
Ani jsem nečekala, že odpoví, ale po chvíli mi zabzučel mobil.
Martin: Tak použij mejkap ne? :D
Já: Já mám tu nevýhodu, že se nemaluji.. :D
Já: Když ze mě někdo dneska dostane infarkt, nemůžu za to já, ale ty :)

Ve škole jsem byla naprosto unavená a mimo, a tak jsem toho moc nevnímala. Učitelky si mé nepozornosti všimly a nejspíše to pro ně byla příležitost, dát mi špatnou známku. Nepovedlo se, učitelce v matice jsem vyjmenovala všechny vzorce pro úpravu na součin. Když jsem si na konci toho ještě zívla, celá třída propukla v smích, i s učitelkou.

************************************************************

Byla bych ráda za každý feedback- votes, komentáře, cokoliv. Chtěla bych vědět, co mám podle vás zlepšit, jestli se vám to líbí, co se vám na tom líbí / nelíbí a tak dále. ^-^