Musím přiznat, že ta myšlenka, že někdo ví o Kopci, mi pořád vrtala hlavou. Naštěstí jsem po té procházce normálně spala. Kdyby to bylo jako minule a budila bych se pořád s hlavou plnou nočních můr... Asi už bych to nepřežila. Celou školu jsem přemýšlela. Problém to nebyl, protože Hnědoočko měl nějaké povinnosti kvůli jeho mladšího bráchy. Nevěděla jsem, že má mladšího bráchu... Nakonec jsem se rozhodla, že vypátrám, kdo na ten kopec chodí. I kdybych tam měla být každé odpoledne.
Po škole jsem si hodila domů batoh a letěla na Kopec. Lavička tam pořád ležela, nikdo na ní nebyl. Sedla jsem si a čekala. Byla jsem dost nervózní, ale dalo se to vydržet. K večeru mi už byla zima, tak jsem šla domů. Dnešek neúspěšný, ale nehodlám se vzdát.
Když se mě Ivet zeptala, jestli s nimi nechci jít ven, váhala jsem. Ale nemůžu celý můj volný čas strávit na Kopci, ne? Souhlasila jsem.
Sešli jsme se na louce- Já, Ivet, Carol, Ment, Kovy i Martin. Kluci chtěli hrát fotbal. Udělali si provizorní branky z klacků. Holky si sedly na trávu (naštěstí nebyla mokrá) a volaly na mě, ať jdu za nimi. Chvíli jsem se rozmýšlela, ale nechtěla jsem jen sedět a koukat.
"Budu hrát s vámi," usmála jsem se na kluky.
"To myslíš vážně?" zeptali se všichni sborově a já se musela smát.
"Samozřejmě. Konec konců, jste jen tři. Hraje se na auto-brankáře?"
"No, nejspíš," kluci na mě pořád ještě divně koukali.
"Ale kdybych to někomu kazila, omluvám se."
Nakonec jsme hráli já s Kovym (KK) proti Mentovi a Martinovi (MM). Kluci tomu říkali 'Válka písmenek'. Kovy byl brankář a já měla střílet. S Kovym jsme vyhráli o jeden bod 9-8 s tím že já dala tři.
"Docela dobrý... Na holku," prohodil Martin, nejspíše se nemohl vyrovnat s porážkou.
"Díky," zasmála jsem se.
Pak přišla Ivet a v ruce držela imaginární mikrofon.
"Tak co, jak se cítíte po prohře s holkou?" Ivet si hrála na moderátora a my všichni se smáli. Martin se snažil odpovědět s vážnou tváří.
"No, ehm, tak je to trochu trapas, ehm, no ale příště se budeme více snažit no."
Rozešli jsme se, když už byla tma, bylo asi něco kolem páté. Zašla jsem si domů si něco víc obléct. Vyšla jsem na kopec a tam nikdo nebyl. V kmenu byl ale vyrytý nápis "FREEDOM♥". Zmeškala jsem ho. Nevadí, třeba tady ještě přijde. Seděla jsem tam okolo hodiny a nikdo nepřišel. Zklamaně jsem došla zpátky dolů.
************************************************************
Zase malinko kratší.. :)
Byla bych ráda za každý feedback- votes, komentáře, cokoliv. Chtěla bych vědět, co mám podle vás zlepšit, jestli se vám to líbí, co se vám na tom líbí/nelíbí a tak dále. ^-^
Rozhodně koukněte na
-> Universal Studio Blue ^-^ (CZ)
www.youtube.com/channel/UCnS6NeOrtr3aHII1hv2GELQ
-> Universal Studio Red ^-^ (CZ)
www.youtube.com/channel/UCmDd7tUaFceY_gqw5qxvDxA/feed
Chcete si přečíst nějaký další příběh?
-> Život na hraně ^-^ (CZ)
-> Zničené sny ^-^ (CZ)
YOU ARE READING
Město YouTuberů
FanfictionMěsto? Město plné YouTuberů? Člověk by řekl, že kdyby žil se všemi YouTubery v jednom městě, možná by zešílel. Ale co kdyby se to stalo? Co kdybyste opravdu žili ve městě plném YouTuberů? #16 ve Fanfikci 16.08.2016 #20 ve Fanfikci 16.01.2016 [OPRAV...
