The Fault in My Inspiration [Newtmas AU] - česky

KAPITOLA PADESÁTÁ

Výslech č. 3

Teresa je divná. To je to první, co mě napadne, když se ocitneme v Thomasově domě v jejím pokoji. Jsem tu úplně poprvé a rozdíly mezi tím jejím a Thomasovým jsou víc než patrné. Je to jako pokoj vystřižený z nějakého katalogu jen se spoustou fotek. Všechno vypadá tak čistě, až se bojím sednout si na postel, ale nakonec to tak udělám, protože hledání souhlasu v jejím výrazu je nemožné, nikdy nedokážu rozluštit, co chce. A i taky z důvodu, že Minho si sedl ještě dřív, než jsem se stihl slovně zeptat.

„Tak, co je?"

„Neznáš tuhle holku?" Z kapsy vytáhnu mobil, na kterém rychle najdu fotku a ukážu ji Terese. Jedinou reakci, kterou zaregistruju, je poloúsměv, který mají téměř stejný s Thomasem, ale u ní se spíš jeví záporného charakteru.

„Jo, znám jí," je to jediné, co řekne.

„A?"

„Je to děvka."

Do konverzace se vloží Minho, „Jakobysme to už nevěděli."

„V 16ti otěhotněla a šla na potrat, tančí už asi 5 let, s Thomasem byli spolu ve skupině jen chvíli, ale tak se asi znaj. Je jí 21, nebo tak nějak. Ještě něco?"

Minho se zvedne, jakoby chtěl odejít. „Takže jediné, co pořád víme, je, že je děvka. Děkujeme za pomoc, jako bychom si to už nedomysleli dřív."

Teresa protočí očima, zvedne se a stoupne si naproti němu. Kdyby to byl film, a stáli by naproti sobě takhle blízko, byla by mezi nimi jasná sexuální tense, ale tohle je realita a mezi nimi je všechno, jen ne sexuální tense. Maximálně vypadají jako dva sourozenci, co se hádají a následně chtějí jeden druhého zabít.

„Jestli seš takovej borec, tak proč sis ostatní informace nezjistil sám?" zeptá se ho, přičemž se k němu přiblíží o dalších 5 centimetrů.

„A jak jako? Vyslechl jsem-"

„Můžeš si jí najít přes přátele toho týpka, nebo tu fotku uložit a dát do Google Search, který ti najde osobu, co je na fotce." Škodolibě se usměje, „Ale to bys to musel umět."

A to je moment, kdy usoudím, kdy je ten pravý čas zvednout se z postele, na které jsem doteď mlčky seděl a sledoval, jak se tahle konverzace vyvine. Stoupnu si mezi nimi a jednu ruku si dám na Minhovu hruď, druhou na tu Teresy (tady si dávám pozor, abych jí nešáhl na prsa, jsem gay, ale přeci jen je to sestra mého přítele).

„Klid, jo?"

Zatímco Teresa bez dalších abnormálních fyzických projevů odstoupí několik kroků dozadu, Minha nenapadne odstoupit a jen zrychleně dýchá se zatnutými pěstmi. Kdyby byl svalnatý, holkami chtěný chlap se sklony k rebelii, možná bych mu to sežral a bál bych se toho, co přijde, ale tohle je Minho a Minhův jediný útok je sarkasmus a debilní řeči.

„Tak já jsem v klidu celou dobu, to tady Slečna Drsňák dělá cavyky," promluví po chvíli ticha Teresa.

„Říká holka, co spala s polovinou školy." Sakra. Minho. Proč. Proč?!

„Cos to řekl?" Jsou si blíž než předtím, což neznačí nic dobrého. Možná bych si měl zahrát na hrdinu a dělat, že nadcházející hádce díky mému úžasnému charismatu předejdu, ale jsem to já. A já se nikdy do takových věcí nehrnu, a tak radši odstoupím a nechám si je to vyřídit.

„Žes spala se všema klukama od nás. Tedy, promiň. Skoro se všema. S Thomasem jsi asi nespala." Bože, Minho, proč si musíš sebevědomí zvedat zrovna takhle?