Secret ||Levi Ackerman|| ❌

Chapter 42

Pouhé tři dny. Tolik času jsem dostala na úplné uzdravení svého lidského těla, které bylo také palivem pro mého titána. Pouhých 72 hodin pro všechny rány, vnitřní i vnější. Jenže na uzdravení z toho, co jsem viděla, co jsem byla nucena udělat by mi nestačil ani rok. Možná dokonce ani mých zbývajících 13 let. Nebo pár dní. 

Po našem shledání v lese za hranicí již neexistující zdi jsme museli vymyslet plán. Potřebovali jsme dostat Yelenu a Onyankopona ze spárů Průzkumníků co zbyli a museli jsme jednat rychle. Řešení k nám ale jedné noci přišlo samo, když se v lese kousek od nás zjevila Pieck a generál Magath, společně s Gabi, Falcem a Reinerem. Za jejich pomoci se nám podařilo dostat je ze spárů Flocha, jenž je chtěl nechat popravit. Yelena věděla vše o Zekeho a Erenově původním plánu, Onyankopon byl nevinný. Později se však ukázalo, že může být docela důležitým dílkem v naší skládačce. 

Dle slov Yeleny se totiž v přístavu objeveném při pokoření teritoria titánů nachází stroj, jenž nás dokáže vznést do vzduchu a pomůže nám dostat se do Marley dříve než jej Erenovi titáni sprovodí ze světa. Přiletěla v něm Kyomi Azumabito, jenž je shodou okolností v jisté spojitosti s Mikasou a její pravou národností, a sídlí v přístavu, odkud poté chtěla vzlétnout a sledovat Zekeho, který s ní měl dohodu o pošlapání malého kusu země, aby se celý svět bál nejen nás, Eldianů, ale také klanu Hizuru. Avšak po vypuknutí války mezi zdmi a rozuzlení Erenova opravdového plánu se celého přístavu zmocnili Jageristé, držíc v zajetí Kyomi i její skupinu mechaniků obsluhujíc stroj. A my je musíme osvobodit. 

Vědí že přicházíme. Neví ale, kolik nás je ani odkud přijdeme. Máme na své straně sílu čtyř silných titánů schopných boje, jelikož Falco se ještě poprvé neproměnil a nejsme si jisti, zda by onu možnou nadcházející bitvu vůbec zvládl bez úhony a my si nemůžeme dovolit přijít o někoho dalšího. Nezbývá nám nic jiného než doufat, že se jim nepodaří nikoho z nás zabít kopím do doby, než se dostanu já, Mikasa, Levi a Armin do stroje. 

''Jsou snad všude,'' zavrčí Connie, slézající z napadaných sutin kopce před námi, odkud společně se Sashou sledovali dění dole v přístavu. ''Alespoň padesát, na střechách, uvnitř budov, v okolí. Nemám nejmenší ponětí jak je chceme obejít jinak než překvapením.'' povzdechne si, zatímco si prsty mne kořen nosu. 

Armin vedle mě se ošije, a já pevněji stisknu Leviho ruku, usilovně přemýšlející nad dalšími možnostmi. Jenže každá další co mne napadne zahrnuje smrt buď někoho z nás, nebo desítek stále ještě naších lidí. Přesný opak toho, co jsme všichni chtěli. ''Budu vyjednávat.'' ozve se blonďáček a můj pohled střelí jeho směrem. 

''Cože? Ať tě to ani nenapadne, nemůžeš jim vejít přímo do rány.'' narovnám se vedle Leviho, který mi dá jemným stiskem ruky jasně najevo, ať Armina vyslechnu. Pohled mi ihned změkne když uvidím jeho znavenou a stále ještě obvázanou tvář, a posadím se zpět, pokyvující směrem k Arminovi.

''Neví, že se k nám Pieck přidala. Můžu ho donutit uvěřit tomu, že jí chceme zastavit aby se nedostala k Erenovi a Původnímu. Musí mi uvěřit, myslí si, že jsme stále nepřátelé.'' rozvede Armin víc svoji teorii a já i přes všechny pokusy podpořit ji zavrtím hlavou. 

''Floch je sice slepý zastánce Erena, Armine, ale není hloupý. Proč si myslíš že by ti měl věřit?'' spodní ret vtáhnu mezi zuby v zoufalém pokusu se alespoň trochu uklidnit, a pohledem přejedu všechny okolo nás. ''Navíc jak říkali Connie a Sasha, je jich plný přístav. Jsi sice titán, ale nejsi nesmrtelný.'' můj pohled je skoro až zoufalý, opětovaný úplně stejným z druhé strany. 

''Nechci další krveprolití. Musím to alespoň zkusit protože tam dole jsou lidi co s námi bojovali.'' vždy byl tvrdohlavý. Bylo to tak od začátku, a nejhorší na tom bylo, že měl skoro vždycky pravdu. ''Budeme mít záložní plán.'' během několika minut nás seznámí s druhým plánem, který by měl vyjít pokud se nám nepodaří Flocha obalamutit, aby nám vydal mechaniky a také Kyomi dobrovolně. A tenhle plán obsahuje mnohem víc krveprolití, než by se komukoliv z nás líbilo. Nic jiného nám ale nezbývá.