Lidé z Rohmidru

Svoz za ryby

„Kdo jste?"

Silueta chvíli stojí na místě a pak se pohne. Obrys se vyjasní.

„Kdo jsi?" zeptá se příkře jezdec. Arwia mlčí.

„Kdo jsi?" zavrčí jezdec.

„Já se ptala první," vyprskne Arwia a vycení zuby. Muž se pousměje: „Arod, drahá. O mně už jsi asi slyšela."

„Arod?"

„Nezdám se ti?"

„Ne," řekne odvážně Arwia, „co by dělal Nejvyšší zvěd tady?"

„Máš docela kuráž, že se se mnou bavíš jako se sobě rovným," podiví se Arod a jeho kůň se Arwiu důkladně prohlédne.

„Jak se jmenuješ?"

„Proč to chcete vědět?"

Arod vytáhne meč a položí ji ho ke krku.

„Mluv."

Arwia se odmlčí. „Corya." Arod ji probodává pohledem a nemůže odtrhnout oči z těch jejích. Jsou modřejší než průzračná voda řeky, kterou má Midrilka za zády. Jsou modřejší než nebe, modřejší než modrá záře Sesterské hvězdy, která každou noc osvětlovala Rohmidr. Meč schová do pochvy.

„Skrytá," řekne po chvíli. „Jsi tu místní?"

„Ne."

„A kam míříš?"

Arwia chvíli přemýšlí nad odpovědí, než ji v hlavě probleskne myšlenka. Siraneira.

„Mířím do Siraneiry, pane."

Ne, já nechci do Siraneiry, Co to-. Promluvila dříve, než si stačila uvědomit, co říká.

„Do Siraneiry? Co v ní chceš?"

Ke královně.

„Chtěla jsem ke královně, pane."

Ne!

„A co bys ji ty, takový usoplenec, mohla nabídnout."

„O tom přeci rozhodne sama," odpoví drze Arwia a Arod stáhne uši.

„Nepochybně ocení odvahu," pronese, „a to čekáš, že tě odvezu?"

„Byl byste nesmírně laskav," usměje se jedovatě a ukloní se.

„Ty ses zbláznila."

„Vemte mě s sebou!"

„S sebou? K čemu? Byla by si přítěž!"

„Váš statný kůň mě i Vás jistě uveze. Nevím, k čemu jsem na tomhle světě, tak to chci zkusit u královny."

Ne, nechci to zkusit u královny! Co to má znamenat?

„Ty nevíš, co se chystá?"

„Vím, mohla by to být má příležitost."

„Midrilové jako ty by neměli mít moc příležitostí," procedí mezi zuby Arod a koně otáčí, „ne, zapomeň."

„Přece byste nenechal ubožačku, která se vyhladovělá, jít stovky dalších mil ve strachu, že královna odpluje a bude pozdě."

Nech mě tady, nech. Proč tak moc chci říct přesný opak, ale nemůžu? Corye se stáhne hrdlo. Její hlas tlumočí přesný opak toho, co chce říct. Ještě nikdy se jí to nestalo. Silou vůle se snaží říct pravdu, ale nevydá ze sebe ani hlásku.

„To tedy nechal," zasměje se opovržlivě Arod.

„Nezaberu mnoho místa, pane."

Arod sebou netrpělivě trhne: „Řekl jsem, že ne!" Už už by pobídl koně, kdyby nebyla Arwia pohotová.