Lidé z Rohmidru

Výběr těch nejlepších

„Má královno," povídá konstruktér cornoptér, „veškeré stroje jsou již připravené. Žádné vady nebyly tak drzé, aby obtěžovaly samotnou královnu." Královna se pousměje, ale ani se na Midrila nepodívá, je otočená zády a dívá se z oken trůnního sálu. Midril se odmlčí.

„Čekala bych, že mi to poví Timothrej." Midril se ošije.

„Má teď jiné starosti," odpoví Midril tónem naznačujícím, aby se dál již neptala.

„Zasloužil se o dost věcí," řekne královna spíše sama pro sebe, „možná by byl na Zemi užitečný." Midril neodpoví. Jen tiše stojí pár metrů od jejích zad.

Ve dveřích se rázem objeví dlouhán s rozcuchanými vlasy, držící v ruce malou krabičku. Královna ho změří pohledem a příchozí se ukloní.

„Veličenstvo," spustí, „zde je nahrávka vzkazu od Velitele na křídlech."

„Spusť ji."

Mladík ji položí na zem a tlačítkem ji zapne. Rázem se před jejich očima objeví velmi přesný hologramový obraz.

„Královno, nastaly jisté komplikace. Práce s Heyar je poslední dobou velmi náročná a proto předem varuji, že nevím, zda stihnu dorazit na místo setkání v čas. Udělám však všechno proto, aby se tak stalo."

Nahrávka se automaticky vypne. Královna na krabičku chvíli zírá a pak poručí, aby ji Midril, který ji přinesl, zvedl.

„Velmi strohý vzkaz s takovýmto obsahem," konstatuje královna, „bez jediné omluvy."

„Jistě to vysvětlí," vloží se do toho konstruktér.

„Nebyl jste tázán," umlčí ho syčivě královna a on skloní hlavu. Hrdými kroky se Siara postaví před trůn.

„Můžete jít," řekne královna a oba zmizí.

Takové práce to dalo, ale jisté není nic. Všechno se změní. Všechno se mění už teď. Kolik jsem toho chápala v patnácti, kolik teď. Jak se musel změnit i jejich svět, za tisíc let? Možná už se nám budou rovnat. Možná mají zbraně, o kterých nevíme. To nás ale nesmí zastavit. Mě to nesmí zastavit.

„Je to moje šance," povídá v Lukovně Udal, „moje jedinečná šance." Corya se na něj dívá prázdnýma očima.

Neměla jsem se sem ani dostat. Byla to chyba. Ani nevím, jak se tsalo, že jsem tady. Midri to chtěla. Proč mi ale neřekla proč? Musím pryč. Opravdu.

„Pro všechny je to šance," odpoví mu, „i pro mě." Šance k útěku.

„Podívej se na mě," ozve se jí za zády. Corya se otočí a spatří před sebou Midrilku stejné výšky s krátkými, zavlněnými vlasy a hustým obočím.

„Co je?"

Midrilka si ji prohlédne. „Máš zajímavé oči."

Co je to za exota?

„Díky," poděkuje rozpačitě Corya a stále se na Midrilku dívá. Udal je netečně pozoruje.

„Ještě nikdy jsem neviděla nikoho s modrýma očima."

Co to povídá?

„Ne?"

„Ne," řekne upřímně Midrilka, „podle proroctví-"

Všechny uši rázem zbystří. Všechny hlavy se otočí či zvednou ke dveřím.

„Slyšíte to?" zeptá se někdo.