Stupid Friends [ Black Veil Brides & Oliver Sykes ] KOREKCE

Pouta.

Hudba v médiích!
-

,,Jste si jistá?" Zeptá se doktorka a já nesouhlasně zakroutím hlavou.

,,Nejsem si jistá už ničím." Odpovím popravdě a odejdu z místnosti.

-

O několik dní později.

Seděla jsem na pohovce a dívala se do vypnuté televize. Nohy jsem měla v tureckém sedě a přes ramena jsem měla přehozenou deku. Všechno mi ho, tak připomínalo. Bylo to jako, kdyby nikdy neodešel. Jako, kdyby tu se mnou stále byl.

,,Proč." Zašeptám do prázdné místnosti a poté se mi hlas zlomí.

Párkrát jsem si už řekla, že brečet už nebudu. Že ať se bude dít cokoliv zůstanu silná. Ale, když se na sebe teď podívám, tak vidím, že jsem sama sobě zase lhala. Opět.

Natáhla jsem se pro mobil, který ležel na konferenčním stolku a vytočila oné číslo.

,,Prosím?" Ozve se hlas na druhé straně.

,,Nezvládnu to." Odpovím.

,,Nechápu." Řekne hlas.

,,Nezvládnu udělat 10 rozhovorů za tu dobu a už je vlastně ani dělat nechci. Je mi jedno, že zrušíte mojí rubriku ve True. Je mi jedno, že mě vyhodíte. Zkrátka a jistě je mi to fuk." Dopovím a na druhé straně se ozve zvedání ze židle.

,,Kolik jste jich splnila?" Zeptá se.

,,7." Odpovím nezaujatě a dál se rozhlížím po prázdném domě.

,,I to by stačilo na to, abychom vám obnovili vaší rubriku." Řekne.

,,Nemám zájem. A mimochodem dávám výpověď. Nechci mít za šéfa takovýho kokota jako jste vy." Odpovím a vytípnu hovor.

Část té tíhy ze mě opadla, ale nebyla zas tolik velká, abych se cítila líp. Momentálně jsem bez práce, bez přítele, kterého jsem milovala, bez 2 přátel, který pro mě byli jako rodina. Všechno se to pomalu, ale jistě sere a já absolutně nevím co dál.

,,Můžete mi sakra říct, co mám dělat dál?" Zeptám se prázdné místnosti.

Odhodila jsem deku na stranu a vstala z pohovky. Vyšla jsem po schodech nahoru do dalšího patra a otevřela dveře od jeho ložnice. Vzpomínky do mě znovu udeřily a já před sebou uviděla Ashe a samu sebe, kdy jsme se spolu vyspaly. Vzpomněla jsem si na naše společné sdílení postele, když byla bouřka. Sama pro sebe jsem se musela usmát a rozhlídla se dál po místnosti.

Pokud budu chtít dál žít v tomhle domě, tak se tohohle všeho budu muset zbavit. Každý den vidět tyhle věci a přivádět si, tak bolestné vzpomínky a pláč by bylo snad i nad mé síly. Došla jsem k velké skříni z tmavého dřeva a otevřela je. Do nosu se mi okamžitě dostala jeho vůně smíšená s pracím prostředkem a já lehce prsty přejížděla zvlášť po každém oblečení. Na chvíli jsem zavřela oči a popadla několik ramínek, na kterých bylo jeho oblečení a vyhodila je na podlahu pode mnou. Zaslzené oči jsem otevřela a dívala se dál do skříně. Pomalu jsem si sedla na zem a hřbetem ruky jsem si otřela slzy stékající po tvářích. Rozhlídla jsem se kolem sebe a zakroutila jsem nechápavě hlavou. Chovám se jako nějaká puberťačka nebo někdo, kdo je naprosto pošahaný. Vstala jsem ze země a popadla oblečení na ramínkách a vrátila jsem zpátky do skříně.

Zrovna jsem uklízela poslední kousek oblečení, když jsem v kapse ucítila nějakou věc. Zalovila jsem v kapse a vytáhla jí. Mou pozornost okamžitě upoutal lepící papírek.

Charlottie pokud jsi tohle našla zrovna ty, tak to vrať zpátky na místo, kde si to našla a počkej na správnou chvíli. Protože jistě vím, že už bude brzy. Neotvírej tu krabičku dokud nebude vhodná doba. Mimochodem ne není tam prstýnek jsou v tom pouta na naše večerní dovádění. Miluju tě.

- Ashley.

Lepící papírek jsem odlepila od krabičky a nedůvěřivě jsem jí přejela pohledem. Sice bych ho měla poslechnout a krabičku vrátit na to místo, kde jsem našla, ale šance, že mi tohle předá on osobně je už nemožná. Pomalu jsem krabičku začala otvírat a v očích se mi začaly ještě víc hromadit slzy. Volnou ruku jsem si položila před ústa a vzlykla do ní.

,,Pane bože." Zašeptám.

,,Tak pouta jo?" Zeptám se sama sebe a donutím se, tak usmát.

Postupně mi začne docházet, co chtěl Ashley udělat a já se znovu rozbrečím. Onu věc vytáhnu z krabičky a nasadím si jí na levý prsteníček.

,,On mě chtěl požádat o ruku." Zamumlám a levou ruku natáhnu proti světle.

Slzy štěstí a smutku mi stékaly po tvářích a nešly zastavit. Prstýnek sundám z prstu a vrátím ho do krabičky. Společně s krabičkou se vydám do obýváku a položím jí na konferenční stolek. Zvonek se ozve ode dveří a já se tam okamžitě podívám. Povzdechnu si a dojdu otevřít.

,,Lottie." Poví hlas, když mě uvidí a já se donutím protočit očima.

,,Co potřebuješ?" Zeptám se a opřu se o rám dveří.

,,Nemůžeš být furt doma zabalená pod dekou a brečet." Poví a procpe se dovnitř.

Povzdechnu si a následuju osobu do obýváku. Stála u konferenčního stolku a v ruce držela onu krabičku.

,,Neříkej mi, že je to co si myslím." Řekne a otočí se ke mně.

,,Pokud myslíš pouta, tak ty to opravdu nejsou." Odpovím a dojdu až k dotyčnému a vytrhnu mu z ruky krabičku.

,,On tě chtěl požádat o ruku." Vykřikne překvapeně a já se střetnu s jejím pohledem.

,,Proč si přišla?" Zeptám se a sednu si na pohovku.

,,Když jsem právě uviděla tu krabičku, tak to radši ani říkat nebudu." Odpoví a sedne si vedle mě.

,,Neprotahuj to. Chci to slyšet." Řeknu a podívám se na ní.

,,Kluci už začali připravovat pohřeb." Poví a mě dech uvízl ve staženém hrdle.

Nic neodpovím pouze kývnu hlavou, aby pokračovala.

,,No a pohřeb bude zítra." Dořekne a já na ní vykulím oči.

,,Nejsem připravená." Odpovím.

,,To nikdo Lottie. To nikdo." Řekne a svojí ruku položí na tu mojí.

,,Proč tak brzo?" Zeptám se uplakaným hlasem.

,,Asi to chtějí mít, co nejdřív za sebou. A pro tebe to bude asi taky lepší." Odpoví a poté mě obejme.

,,Nevím jestli mám sílu tam jít a vidět je." Zamumlám jí do ramene.

,,Ale jo. Budu tam s tebou." Odpoví a začne mě hladit po vlasech.

,,Tak fajn Jul. Uvidíme se zítra a teď mě nech dál se utápět ve vzpomínkách." Řeknu a odtáhnu se.

Juliet si povzdechne a vstane z pohovky. Dojde ke dveřím, kde se na mě naposled podívá a poté odejde.

Hola, hola.

Cruell'sArmy!

Blížíme se ke konci. Už jenom jeden díl a konec.

Poslední díl, kdy se dozvíte něco, co jste nečekali. Poslední díl, kdy si budete muset hodně dobře vzpomenout na všechno, co se doposud v SF stalo.

V pátek končíme ve škole. Což je mega moc super. A já myslím, že konečný díl by měl vyjít do pátku. To 100%.

BTW: U minulého dílu bylo 25+ komentářů. Wow,wow nějak jste se rozjeli. A to mě nehorázně těší, ale slohovky si nechte až na konec. :D

Mějte se krásně + smějte se!

Mír s předposledním dílem. ♥

Cruell.