Stupid Friends [ Black Veil Brides & Oliver Sykes ] KOREKCE

Zaútočení na podlahu.

Připadala jsem si po dlouhé době zase ve svém živlu. A taky jsem si uvědomila, že už vážně nemám tolik času na to, abych se mohla flákat. Největší štěstí bylo, že už mi zbývají pouze 3 rozhovory do 10 a poté to budu moct odnést svému šéfovi. A začít se věnovat zase svému soukromému životu. 

- 

Znovu zase jenom zopakuji, že jsem začala psát nový příběh, který najdete na mém profile, takže budu moc ráda, když ho omrknete. Předem moc děkuji!

-

,,Tak jsi spokojená s rozhovory?" Zeptá se mě Ash hned potom, co vylezu z auta. 

,,Co myslíš?" Odpovím a s úsměvem na tváři se na něho otočím. 

,,Bylo vidět, že si ve svým živlu." Poví a svojí ruku přehodí přes moje rameno a přitiskne mě k sobě, svojí levou ruku mu položím na jeho pas a společně se vydáme do domu. 

Pořád se nedalo říct, že bych si zvykla na to že mám s Ashem vztah. Vlastně ani nešlo tolik o Ashe jako o to, že v určitých chvílích jsem nevěděla jak se zachovat a bylo to zkrátka pro mě nové a zároveň jiné. A osobně mi nepřišlo, že by právě Ashley v tom neuměl chodit a cítil by se stejně jako já. Možná to taky dělala to, že on už přede mnou měl další fůru nebo dlouhou řadu ženských. Takže jim zkrátka umí vyhovět. Nebudu lhát, že při představě na Kinu bych byla v pořádku a nechtěla jí ublížit, jako Ash se nechová normálně v přítomnosti Olivera anebo jiného chlapa.  

Vlastně až teď si teprve uvědomuju jak moc podobní, ale zároveň odlišní jsme. Ale stále jedna otázka zůstává 'proč zrovna já?'  Vždyť je na vysoké, prsaté, umělé blondýny ze kterých srší sebevědomí div si na něho nemůžete šáhnout. Za to si, ale můžete šáhnout na něco úplně jiného. A o přirozeních, který mají muži zrovna nemluvím. 

,,Tak jsem přemýšlel, že ti dám větší volnost." Poví Ash, když se ocitneme v malé chodbičce. 

,,Vážně? Takže mě necháš, abych v noci chodila do klubu a užívala si?" Odpovím a sundám si jednu botu a přitom se na něho ještě stačím uculit. 

,,Ne přemýšlel jsem spíš, že bych ti zvětšil kuchyň." Odpoví a zašklebí se na mě. 

S jednou botou sundanou jsem se na něho vražedně podívala a bouchla ho rukou do ramene. Ale zřejmě se to nedalo přejít bez následků a já se tak po udeření Ashe skácela s křikem k zemi. Ashley okamžitě dostal několika minutový záchvat smíchu, který zněl jako když hýká osel anebo jiné podařené zvíře. Když ho už nejspíš ze smíchu bolelo břicho anebo mu vyschly slzné kanálky se přestal smát a natáhl ke mně ruku, aby mi pomohl zvednout se. 

,,Chvilku jsem myslel, že si k té zemi přirostla." Poví a uchechtne se. 

,,Zmiňovat se o tom jaký si mezi vesmírný hovado asi nemá smysl, takže budu radši držet hubu." Odpovím a odejdu do kuchyně. 

,,Nebuď uražená můžu snad za to já, že si zaútočila na podlahu?" Zeptá se a já přivřu víčka k sobě. Což jsem ve skutečnosti dělala vždy, když jsem se někoho snažila zabít pohledem.  

,,Nezaútočila jsem na podlahu." Povím a vezmu z linky skleničku s vodou. 

,,Pouze jsem si rychle lehla." Dodám a se skleničkou nataženou směrem k němu jsem ho obešla a vyšla schody nahoru. S výjimkou, že jsem byla tentokrát opatrná, abych si nepřivodila další úraz naražením kostrči ještě na schodech a Ashovi, tak nezpříjemnila večer dalším záchvatem smíchu, při kterým nedej bože by se mohl i počůrat.