Stupid Friends [ Black Veil Brides & Oliver Sykes ] KOREKCE

Pirátka a Jolana.

,,I tak ti děkuju, Jul." Řeknu. 

Soucitně se na mě usměje a odejde pryč a mě tak nechá napospas mým myšlenkám a přemýšlení o tom jak tohle všechno vyřešit. 

- 

Tenhle díl bude chtít, aby jste projevili svojí fantazii a živě si to představili. 

- 

,,Co potřebuješ?" Zeptám se do telefonu a dál kráčím po rušném chodníku. 

,,Dneska bude maškarní chci, aby si tam přišla a řekni to rovnou Ashovi." Odpoví a ukončí hovor dřív než stačím něco namítnout. 

Došla jsem, až pro mě dost k známému domu a z rohu na mě vykoukl CC s úsměvem na tváři. 

Chytnula jsem se za hrudník, kde se nachází srdce a vražedně ho probodla pohledem. 

,,Idiote chceš, abych z tebe dostala infarkt?" Povím. 

,,Teď ne. Potřebuju, aby si mi půjčila pár líčidel na dnešní maškarní." 

,,Ty už o tom víš taky?" 

,,Všichni jsme to věděli už dopředu kromě tebe." 

,,Tak pojď semnou dám ti celou svojí kosmetickou taštičku, ale opovaž mi něco rozbít." Varuju ho a odemknu dveře od Ashleyho domu. 

,,Za co vlastně půjdeš?" Zeptá se CC a následuje mě, až do mého pokoje. 

,,To vážně nevím. Možná za šlapku na tu se hodím nejvíc." Řeknu a podám mu svojí kosmetickou taštičku. 

,,Jsi blbá. Ale máš docela málo času na to, aby sis sehnala kostým." 

,,Vážně? To bych bez tebe nevěděla." 

,,Být tebou šel bych za koně." 

,,A to jako proč?" Zvednu obočí a sejdu pomalu schody. 

,,Protože ty máš taky nos přes skoro celý obličej." Odpoví a zaculí se na mě. 

,,Christiane!" Zavrčím. 

,,Copak Charlie." Řekne a usměje se. 

,,Odejdi než ti pomůžu."  

,,Měj se krásně koníku." Křikne a co nejrychleji odejde pryč.  

Odfouknu si vlasy z očí a otočím se, přičemž narazím do něčeho tvrdýho a teplýho. Tentokrát jsem zvedla pohled, abych se mu mohla podívat do očí. 

,,Kdo tu byl?" Zeptá se a nepřestane mě sledovat. 

,,CC." Odpovím a snažím se ho obejít, abych se mohla připravit. 

,,Chci to vyřešit." Promluví. 

,,Nemáme co řešit."  

Nejspíš tím co jsem řekla ho naštvalo ještě víc než, když jsem mu lhala a neměla jsem odvahu podívat se mu do očí. Jeho ruka mě chytnula silně za zápěstí a otočí si mě k sobě. 

,,Takže nemáme?!" Zavrčí. 

,,Ne. Ashi nechci, aby sis dělal nějakou planou naději o tom, že by si dokázal abych ti opětovala lásku. Neopětuju a zřejmě ani nikdy nebudu. Mrzí mě to, ale bude to tak nejlepší. Stejně se k sobě nehodíme, každý jsme úplně jiný." Řeknu a vytrhnu se mu ze sevření a odejdu do svého pokoje. 

V pokoji mě čekalo překvapení, kterýho jsem se předtím vůbec nevšimla. Na posteli ležela krabice s papírkem. Rozešla jsem se k ní a přečetla jsem si vzkaz.