Stupid Friends [ Black Veil Brides & Oliver Sykes ] KOREKCE

Pohledy.

,,Sice nevím co jsem vyhrála." Pokrčí rameny, ale poté se podívá na moderátora, který ukáže na basu piv. 

,,Takže pivo. No ačkoliv ho nepiju, tak bude určitě skvělý. Ještě jednou vám děkuji kočky a kocouři a pusu." Křikne a vrátí mikrofón a poté vezme svojí basu piv a odejde z podia směrem k nám. 

- 

,,Další číslo, které vyhrává je 6!" Zakřičí moderátor. 

,,Holky otočte mi to." Šeptne k nám CC. 

,,Cože?" Nechápavě povíme s Jul. 

,,Mám přece číslo 9, když to otočím je to 6 a tak vyhraju další cenu." Vysvětlí nám to a my jenom protočíme očima. 

Zvednu se ze židle a přetočím mu číslo. Usměje se na mě a odejde si pro další cenu. 

,,Nebyl jste tu už jednou?" Zeptá se moderátor, když tam přijde. 

,,Cože já? To jste si mě asi s někým spletl." 

,,Je tady ještě někdo s číslem 6?" Poví moderátor a rozhlídne se po hale, kde se nikdo nehlásí. 

,,Tak tedy vyhráváte sud piva a vaše jméno?" 

,,Jolana." Odpoví a sladce se na něho usměje. 

Popadne svojí 'cenu' a vrátí se k nám. 

,,Vidíte! Takhle na to musíte." Pronese a sedne si vedle mě. 

Očima jsem projížděla po místnosti než jsem ho zahlídla. Na sobě měl kovbojský kalhoty a vestu díky který každý mohl vidět jeho tetování 'OUTLAW' na hlavě měl kovbojský klobouk a o něčem se bavil s Andym. Jako kdyby vycítil, že se na něho někdo dívá a jeho oči našli ty mé. I přes tu dálku co nás dělila jsem mohla vidět ten známý záblesk v očích. Skleničku s alkoholem si dal ke rtům a do dna jí vypil a přitom nespouštěl pohled ze mě. Jazykem si přejel po rtech a poté do nich zuby jemně kousnul, usmál se a svůj pohled přesměroval na vykládajícího Andyho.  

V tu chvíli jsem se necítila vůbec dobře bylo mi horko a každou chvíli jsem si musela rukou šahat na čelo. Jestli na mě jeho 'představení' takhle působí, tak mu to oplatím a to s radostí. 

,,Charlotte?" Ozve se zamnou hlas a lehce nadskočím a otočím se. 

Na tváři se mi objevil velký úsměv a já radostně vstala ze židle, přičemž jsem se málem přerazila o vlastní nohy. Skočila jsem po něm a svoje nohy obtočila kolem jeho boků a přitiskla se k němu. 

,,To je lásky." Poví a neskrývá vůbec překvapení. 

,,Ještě, aby ne když už jsem tě neviděla takových let! Kde se vůbec flákáš." Odpovím a postavím se na svoje nohy. Na zátylku jsem cítila něčí pohled, ale nebrala jsem na to vůbec ohled. Už jenom díky tomu, že jsem moc dobře věděla kdo to je. 

,,Taky už tady žiju 2 roky nezapomínej na to." Řekne a usměje se na mě. 

,,A co Hannah?" Zeptá se a mě okamžitě úsměv zmizí z tváře a on si toho samozřejmě všimne. 

,,Stalo se něco?" 

,,Nevím jestli bych to měla být zrovna já, kdo ti to řekne." Odpovím 

,,Neděs mě a navíc stejně to chci slyšet víc od tebe. Né že bych nechtěl zase po dlouhý době slyšet hlas mé milované sestry, ale moc dobře víš jak to mezi sebou máme." 

Svůj pohled sklopím k zemi a v rychlosti si rozmýšlím jestli mu to mám říct. Přece jen to je bratr Hannah dozvěděl by se to, tak či tak.