Muka (Série Andělé 2) ✓

Deset dní

Když se Sakura v úterý ráno vzbudila, Izumi už byla pryč. Postel měla ustlanou, ručně šitou patchworkovou pokrývku složenou v nohou, její péřová červená vesta a kabela už na háčku vedle dveří nevisely.

Sakura ještě v pyžamu dala do mikrovlnky ohřát vodu na čaj, a pak se posadila, aby si přečetla maily.

Komu: sakurah44@gmail.com

Od: amaruallieoxenfree@gmail.com

Datum: Pondělí 16.11. 1:34

Předmět: Snažím se to nebrat osobně

Milá S.,

dostala jsem tvou esemesku, a nejdřív to nejdůležitější, taky mi chybíš. Ale mám takovej ujetej nápad: co kdybysme si zavolaly a všechno to probraly? Bláznivá Amaru a její potrhlý nápady. Já vím, že toho máš hodně. Vím, že tě hlidaj a je těžký odtamtud vyklouznout. Ale nevím vůbec žádný podrobnosti o tvým životě. Co jíš k obědu? Kterej předmět tě baví nejvíc? Co tamten kluk? Vidíš, ani nevím, jak se jmenuje. Tohle nesnáším.

Jsem ráda, že ses dostala k telefonu, ale nepiš mi esemes­ky, že mi zavoláš. Prostě zavolej. Neslyšela jsem tě už celou věčnost. Nezlobím se na tebe. Zatím.

xoA

Sakura zavřela mail. Amaru skoro nešlo naštvat. Nikdy předtím se jí to nepovedlo. Fakt, že ji Amaru vůbec nepodezírá ze lhaní, byl jen dalším důkazem toho, jak daleko to s nimi zašlo. Sakura se tak styděla. Měla pocit, jako by jí těžká vina ležela přímo mezi rameny.

Otevřela další mail:

Komu: sakurah44@gmail.com

Od: thegaharuno@aol.com

Datum: Pondělí 16.11. 20:30

Předmět: Máme tě rádi, miláčku

Sakuro, holčičko,

Tvoje dopisy nám dělají velikou radost. Jak to jde v plavec­kém oddíle? Nezapomínáš si po tréninku vysušit vlasy, když už je teď venku tak chladno? Já vím, jsem otravná. Ale tolik se mi stýská.

Myslíš, že ti z Meče & kříže dovolí přijet příští týden domů na Díkůvzdání? Má tatínek zavolat řediteli? Ještě jsme nic neplánovali, ale táta pro jistotu zajel do obchodu se zdravou výživou a koupil pro tebe tofu á la krůta. A já peču koláče do zásoby a ukládám je pro tebe do ledničky. A máš pořád ráda sladké brambory?

Máme tě moc rádi a pořád na tebe vzpomínáme.

Máma

Sakuře strnula pravačka na myši hrůzou. Bylo úterý ráno. Díkůvzdání je už za týden a půl. Tohle bylo poprvé, co si na svůj oblíbený svátek vůbec vzpomněla. Ale jen co se jí to mihlo hlavou, hned to zavrhla. Pan Iruka jí rozhodně nedovolí jet na Díkůvzdání domů.

Už chtěla zvolit políčko Odpovědět, když si všimla, že jí na spodní liště bliká oranžová ikonka. Itachi byl online a snažil se s ní spojit.

Itachi (8:08) Ranko vinšuju, milostivá.

Itachi (8:09) UMÍRÁM hlady. Taky ses vzbudila tak hladová jako já?

Itachi (8:15) Neskočíme na snídani? Stavím se pro tebe na pokoji za 5 minut, jo?

Sakura se podívala na hodinky. 8:21. Ozvalo se hlasité za­bušení na dveře. A ona byla pořád v pyžamu. Neumyla se a neučesala. Pootevřela dveře.